Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Ampera posouvá použitelnost elektromobilů blíže širšímu auditoriu, zásadní zlom ve vývoji automobilismu ale rozhodně nepředstavuje.

Jako elektromobil okouzlí kvalitou jízdy...

Dlouho jsem přemýšlel, jak vůbec test Ampery pojmout. Pokud bych vám jej nastínil tradičním způsobem, mohu o ní říci prakticky cokoli a nespletu se - vůz totiž v několika svých režimech dělá tak odlišný uživatelský i řekněme ekonomický dojem, že jej lze milovat i nenávidět. Proto na to tentokrát půjdu jinak a podrobněji fungování vozu popíši v každém z třech režimů, ve kterém je schopen pracovat. A ten první je pochopitelně elektrický.

Pokud do Ampery usednete, máte plně nabité akumulátory a nad ničím nespekulujete (rozumějte: nesnažíte se ji přimět k jinému vystupování, dostaneme se k tomu), chová se čistě jako elektromobil. Zmáčknete tedy tlačítko Power, z reproduktorů se ozve zvuk jako kdyby vám někdo o střechu rozmlátil zapojenou elektrickou kytaru (to abyste poznali, že se něco stalo) a dále se maximálně rozsvítí pár displejů. Víc nic, motor je připraven něco dělat, ale jinak na místě nic nedělá.

Převodovka je pochopitelně automatická, takže zvolíte jeden z jízdních režimů. Krom tradičních P, R, N a D je k dispozici také L, kdy auto k mému překvapení nezačalo levitovat, ale jen intenzivněji brzdí motorem, tedy rekuperuje více kinetické energie. Pak se rozjedete a záhy pochopíte, proč už přes sto let konstruktéři všeho druhu podléhají touze dostat elektřinou poháněný vůz do sériové výroby. Kvalita jízdy je zcela mimořádná.

U Ampery na tom má pochopitelně zásluhu i dříve zmíněná kvalita interiéru, ale právě projev elektrického pohonu ji jen podtrhuje. V nižších rychlostech zažijete na palubě ticho a klid, které jinak mohou okusit akorát majitelé Rolls-Royců a dalších superluxusních limuzín. Motor si maximálně jemňounce zabzučí, jinak ale s naprostou samozřejmostí, lehkostí a tichostí žene vůz vpřed. Pusťte si k tomu příjemnou hudbu linoucí z kvalitní audiosoustavy Bose a máte pocit, že jste se právě posunuli o 50 let ve vývoji. Mezi běžnými auty podobný akustický komfort nenabízí vůbec nic a to zdaleka.

S rostoucí rychlostí ticha ubývá, ale Ampera má omezovač na metě 161 km/h, a tak v ní v elektrickém módu žádný „pořádný” hluk nepoznáte. Marná navíc není ani dynamika - přes 1 700 kilogramů na 150 koní, to nezní jako terno a terno to také není, ostudu si s ní ale utrhnete leda poblíž onoho omezovače rychlosti. Jinak je zkrátka znát, že tento motor má vysoký výkon prakticky v jakýchkoli otáčkách a zejména ve středních rychlostech (v nízkých je limitován přenosem výkonu na jednu osu, ve vysokých už má moc práce se všemi odpory) dokáže vozu dodat rychlost s naprostou noblesou. Takové zrychlení ze 70 na 100 km/h je otázkou mžiku.

Elektrický pohon má i další přednosti - třeba nemá žádné prodlevy v reakci na plynový pedál, dá-li se mu tak ještě vůbec říkat. To, čím trpí všechny dnešní uškrcené euromotory, u Ampery neexistuje. Dáte plný, motor okamžitě a s maximální vervou zareaguje. I to prospívá výše zmíněnému pocitu dynamiky a spíše než do nejisté budoucnosti vás posouvá do ztracené minulosti - takto na plyn reagovala naposledy auta plnící normu Euro 0.

Řeknu vám bez přehánění: je to skvělé. Pomalu, rychle, komfortně, ostře, všechno tyto režimy Ampera zvládá ve velkém stylu. Že byste ode mně takový „elektrický orgasmus” nečekali? Ono se to ale jinak ani podat nedá, neboť podobné pocity vám ježdění v Ampeře dodá na podobně krátkou dobu.

...ale také v plné nahotě ukáže limity této koncepce

Ampera pro mě byla výjimečná zkušenost. Ne snad proto, že bych nikdy před tím s elektromobilem nejel - jel, ale vždy jen chvilku, pár kilometrů, kolem bloku. To nebyl limit mých možností, to bylo obrazem limitu samotných aut. Ujedou toho tak málo a nabíjejí se tak dlouho, že kdybych s ním strávil byť jen půlhodinu, nikdo další si s ním po zbytek dne už nesjede. Na trhu navíc neexistuje jediný vůz, který by byl reálně schopen dojet na jedno nabití alespoň z Prahy do Českých Budějovic, abych si jej mohl odvézt domů k běžnému testu rychleji než během dvoudenní cesty. Ampera to dokáže, byť ne na elektřinu, a tak pro mě představovala vůbec první možnost si s elektromobilem nejen sjet, ale také s ním chvíli žít.

Následující řádky nepatří ani tak Ampeře, ta tím trpí jen v omezené míře, ale elektromobilům obecně, neboť v tuto chvíli se na vůz díváme jen optikou jeho elektrického pohonu.

Mnohokrát jsme na našich stránkách zmiňovali praktickou nepoužitelnost elektromobilů právě kvůli jejich omezenému dojezdu a dlouhé době nabíjení. Stačí si jen přepočítat kapacitu akumulátorů na přibližný ekvivalent benzinu nebo nafty, přidat si předpokládanou dobu dobíjení, hmotnost akumulátorů nebo jejich cenu a s elektromobily to vypadá hodně bledě. Realita je ale ještě mnohem horší nebo lépe řečeno: mnohem tíživější.

Ampera má kdesi pod podlahou akumulátory s kapacitou 16 kWh. To na poměry elektromobilů není vůbec málo (třebaže jejich možnosti nevyužívá zcela, ale to je u elektromobilů obvyklé kvůli maximalizaci jejich životnosti), takový Nissan Leaf operuje jen s 8 kWh navíc a žádnou záchrannou vestou v podobě spalovacího motoru s generátorem nedisponuje. Přesto je akční rádius vozu na elektrický pohon bez nadsázky tristní. Opel hovoří o 40 až 80 km na jedno nabití a není to až tak mimo realitu, v praxi ale počítejte s maximálně oněmi 50 km klidné jízdy. Ujel jsem zprvu jen pár kilometrů po Praze a následně se vydal směr jih po dálnici s tempomatem na 140 km/h. Akumulátory se vyčerpaly v Mirošovicích, po 41 km. Jinými slovy, pokud byste chtěli bezpečně s podobným elektromobilem jezdit jen do práce do Prahy a zpět domů, vidím to tak maximálně na Říčany. Do Mirošovic už byste museli jet velmi pomalu, nebo dobíjet po cestě.

Toto je akční rádius 16 kWh akumulátorů při naprosto nedůstojné jízdě. Běžný přesun znamená polovinu, rychlý čtvrtinu

To byl jen první dojem, nikterak působivý, všechny další ale byly velmi podobné. Málokdy jsem najel na plně nabité akumulátory přes 50 kilometrů, většinou to bylo kolem 40 a rozhodně se nejednalo o nějaké šílené jízdy. Pokus o economy run, kdy jsem se musel s omluvami všem kolem plížit odstavným pruhem, nevydal na více než 78,5 km na nabití. Naopak rychlá jízda vyčerpala akumulátory za pouhých 20 km.

Nevím, jestli i vy prožijete při čtení těchto řádků mnou zažívanou úzkost, ale jiné pocity jsem z toho opravdu neměl. Takový rychlý přesun po oněch 20 kilometrech trval necelých 10 minut. To je za volantem skoro nic, pouhý mžik. Dobít akumulátory ale trvalo ve většině případů 8-9 hodin. Našel jsem jen málo zásuvek (třebaže formálně kótovaných na více), v nichž by Ampera byla s to pracovat s proudem vyšším než 10 A, maximum bylo 13. Ale ne že by to něco zásadně měnilo, absolutní maximum, s nímž jsou akumulátory schopny pracovat, je 16 A, kdy má dobíjení trvat méně než 5 hodin. Znamená to něco, vedle 10 minut? Za hodinu dostanete do akumulátoru za ideálních podmínek něco kolem 3,5 kWh, což odpovídá asi 4 km velmi rychlé nebo 16 km velmi pomalé jízdy.

To je prostě k ničemu, tíživost tohoto poměru je nepopsatelná. Bál jsem se každou chvíli, abych nezapomněl dát vůz nabíjet nebo tak neučinil včas. Kdybych si třeba jen vzpomněl o půlnoci a ráno v pět musel vyjet, měl bych akumulátory dobité jen o něco více než z poloviny, nabíječka v garáži více než 10 A neakceptovala.

Překonat při běžném přesunu dojezd 40-50 km na dobití vám nepomůže ani méďa Kulička

Žít s takovým autem bych nechtěl, ani kdyby alternativou mělo být jízdní kolo s vytrženým sedlem. Neříkám, že není pro nikoho, ale opravdu řeší potřeby mizivého promile zákazníků, kteří nepotřebují dojet dále než pár desítek kilometrů za den nikdy a nijak. A to ještě musí každý den myslet na dobíjení, nesmí nikdy třeba jen nedopnout zástrčku, nesmí jim vypadnout proud v bloku, nesmí... nesmí se stát nic mimořádného, jinak se nikam nejede.

A když říkám nejede, tak myslím stojí. Jistě všichni znáte ukazatele dojezdu z konvenčních aut - 10 km, no co tak se trochu ubere a je z toho 20. Svítí 0? „Palubák” přehání, tam ještě na 10 kilometrů palivo bude. U elektromobilu? Pokud s ním pracujete tak, jak vás sám nutí, nemáte žádnou možnost ubrat, o moc pomaleji už se jet nedá. A když ukáže 1 km, máte přesně 1 km jízdy. Pak můžete leda dobít výše zmíněným způsobem, což se vám povede doma, ale už ne někde v polích.

Pokud se vám elektromobily z jakéhokoli důvodu (třeba pro jejich hloupé bruselské protěžování) příčí a prostě je nemůžete vystát, mám pro vás jednu dobrou zprávu: tohle není budoucnost, to se jí nikdy nemůže stát. Dokud se nenajde jiné, kapacitně zásadně lepší úložiště energie, které je možné rychle a efektivně doplnit za mnohonásobně kratší dobu, nemůže se z podobného nikdy stát dopravní prostředek drtivé většiny lidí. 99,9 % uživatelů nemá šanci s čistým elektromobilem tohoto typu obsloužit své každodenní potřeby. Je to zcela utopické a pokud si někdo myslí opak, pak nemohl poznat, co život s takovým autem ve skutečnosti znamená.

Ale my testujeme Amperu, která tímhle přece netrpí - přepne na „plnou” a jede se dál. No, jede, ale taková hitparáda jako na elektřinu to není.

Na dobíjení večer nesmíte zapomenout, při použití většiny běžných zásuvek trvalo okolo devíti hodin. Jedno nabití na elektroměru „přitočilo” necelých 14 kWh, kapacita akumulátorů není kvůli životnosti využívána ze sta procent