Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Kde chtěli Insignii vylepšit, omlazení moc ovoce nesklidilo. Přesto spojení nafty a 4x4 v útrobách kamzíka z Rüsselsheimu zavrženíhodná není.

Palubní deska po renovaci skýtá i nemilá překvapení

Majitele předmodernizačních Insignií musí ihned po nastoupení trknout jiné uspořádání palubní desky. Tvary jsou stejné, ale to důležité je jinak. Tam, kde se ovšem tvůrci snažili o vylepšení, dopadla podle mého soudu jejich snaha částečným nezdarem. Minimálně ta tlačítka pro ovládání klimatizace prostě dobrá nejsou a za tím si stojím. Teplotu u sebe i u cestujícího nastavujete nikoli otočnými vladači, nýbrž na moderních dotykových ploškách. Proč ne, inovace dobrá, ale... Fungují jako segmenty na varné desce. Jde tedy o to, že zvýšení, respektive snížení teploty vyžaduje delší přidržení prstu, což není kvůli absenci pevného ohraničení při jízdě vždycky lehké. Pomyslné tlačítko reaguje na letmý stisk snad podle aktuální nálady cestujících na palubě a stejný problém mají i přidružené segmenty pro nastavení stupně vyhřívání, respektive chlazení sedadel.

Opel se jednoznačně snažil o redukci celkového počtu ovladačů palubní desky, protože dřív to bylo doslova hororové pole přeplněné tlačítky. Až sem nemám námitek. Něco ubral centrální dotykový displej (ještě se k němu dostanu), něco zase zmíněné dotykové plochy, jinak ale skupina dříve titěrných tlačítek pro ovládání klimatizace jen rozměrově narostla. Kvůli novým systémům je nyní horní proužek nad centrálním displejem o pár „čudlíků“ bohatší a vy opět musíte chvíli hledat. Jak vypnete pípání parkovacích senzorů či jak zapnete výstražná světla? Chvíli to trvá a vše je zase jen o zvyku. V podstatě totéž platí pro tlačítka na volantu. Jenomže nový adaptivní tempomat jich má kvůli omezovači rychlosti dokonce pět, počítám-li i přidružený ovladač pro regulaci rychlosti. Vedle toho jsou navíc tlačítka pro hlasové povely a telefon. Ovládání těchto systémů ale nebude pro novopečené majitele zrovna jednoduché.

Na druhé straně volantu najdete ještě pekelnější soustavu dalších osmi ovladačů, takže už si v konečném součtu začínáte připadat jako ve stíhačce či u klávesnice počítače. Část z nich slouží rádiu, zbytek je pro nastavení veškerých funkcí displeje před řidičem. Ano, nová digitální přístrojová osmipalcová LCD deska nahrazuje za 10 tisíc klasické ručičkové budíky. Ona je tedy v pravém slova smyslu tak úplně nenahrazuje, ale v podstatě jen doplňuje o digitální rychloměr a velmi rozměrný palubní počítač. Otáčkoměr bude analogový i v případě tohoto příplatku.

Čitelnost na slunci zlá není, lehce zmatečné je ale nastavování v podstatě čehokoliv. Jedno zda se bavíme o funcích palubního počitače či k němu přidružených nových funkcích. Pohybovat se totiž můžete dokonce čtyřmi směry a občas je potřeba volbu ještě potvrdit tlačítkem uprostřed. Dva režimy zobrazení (Cestování a Sport) znamenají v principu buď digitální ručičkový nebo čistě digitální rychloměr. Pokud si sednete za volant poprvé, budete působit jako standardně zdatný důchodce, který dostal nejkomplikovanější chytrý telefon.

Ve zbytku menu můžete zobrazovat například tlak v pneumatikách, údaje o životnosti oleje, ekonomický trend motoru, odstup od vozidla před vámi, aktuální rychlostní či jiné omezení zjištěné z kamerou přečtěných dopravních značek. Displej před řidičem nabízí také možnost zobrazení malého výřezu mapy navigace, ale pro nemožnost zoomovat a zobrazovat jména ulic je zrovna tohle naprosto zbytečné a jen to odvádí pozornost. Opravdu se tedy nakonec ta televize před vámi hodí jen pro ovládání rádia, připojeného mobilního telefonu, případně pro nastavení vozu. Ovšem až po pár dnech. Pokud bych měl ale zvážit tento příplatek po celotýdenních zkušenostech, určitě bych nakonec couvl a zvolil raději méně komplikované konvenčnější řešení.

Páčky pod volantem zůstávají stejné (stejně staré), totéž se dá také tvrdit o oddělenému ovádání světel. Mrzí mě absence klasické ruční brzdy, kterou reprezentuje titěrné tlačítko za řadicí pákou, i náznak zcela zbytečného spodního kosení volantu. Bezklíčkový přístup by byl fajn spolu s novým klíčem, ale toho se Insignia bohužel ani po faceliftu nedočkala. Občas se tedy stane, že nastupujete s vyklopeným klíčkem, který vlastně nemáte kam zasunout, protože vedle volantu je místo otvoru skryto tlačítko na startování a vypínání motoru. Nenáviděný start-stop utnete dalším ze stále velkého počtu ovladačů, tentokrát musíte hledat nápis Eco nad místem, kde řidič nastavuje teplotu. Na druhou stranu tu vítám vyhřívání volantu.

Z dalších novinek, které naštěstí fungují dobře, doporučuji jednoznačně adaptivní bi-xenonové světlomety AFL, hlídání mrtvého úhlu i parkovací kameru (přestože její rozlišení zrovna kouzelné není). Hodí se tedy objednat zvýhodněnou sadu Snadné řízení (56 tisíc) už kvůli zmíněným úskalím, která s sebou Insignia nadále vozí. Radar proti kolizi př couvání či nadbytečné upozornění na nechtěné opouštění jízdního pruhu k nim v sadě dostanete jako bonus. Jen za tu parkovací kameru musíte ještě 10 tisíc přihodit.

IntelliLink je jen zdrojem sporů

V souvislosti s očišťováním kabiny nabízí Opel mimo jiné sadu Bose Navi za 36 tisíc, která už podle názvu čítá audioaparaturu vyhlášené firmy až s devíti reproduktory a také navigační a multimediální systém Navi 900 IntelliLink. Nový palubní systém slouží dle očekávání k ovládání rádia, přes bluetooth spárovaného telefonu, navigaci a také k nastavování některých systémů vozu. Vyznačuje se velkým dotykovým displejem, ale také hned několika možnostmi ovládání. A tady vlastně začínají všechny trable. Umístění displeje se ještě dá akceptovat, protože zcela nový vůz to Insignia není.

Kromě samotného displeje tu máme pod ním umístěné dvě řad tlačítek a dva otočné ovladače, za řadicí pákou pak ovládací modul s touchpadem a další dvojicí tlačítek. Stále to není všechno. Ještě je tu přeci další soustava na pravém paprsku volantu. Tvůrci si se systémem prostě hráli tak dlouho, že majitel ve výsledku může vše obsluhovat dokonce čtyřmi způsoby, jenomže než zjistí, který je nejvhodnější, zřejmě zešediví. Nepovažuji se za úplného amatéra, co se obsluhy moderních komunikačních rozhraní týká, ale s tímhle jsem měl docela vážné problémy. Žádný způsob snad vyjma dotyků na obrazovce není dotažen k dokonalosti, což znamená, že nakonec jich kombinujete více dohromady a musíte si v hlavě veškeré algoritmy nejprve srovnat v hlavě a hned si je pokud možno raději zapamatovat. Pro spolujezdce je i nejjednodušší změna rádiové stanice hlavolamem stupně obtížnosti pět. Mnohdy skončí tím, že to nakonec budete muset udělat za něj.

Někdy je odezva na dotyky s displejem pomalejší, jindy není snadné jednoduše rolovat prstem a to ani u seznamu rádiových stanic. Nakonec tedy přichází ke slovu otočný ovladač pod displejem, kterým ale ne vždy dostanete kurzor přesně tam, kam by se to hodilo. Přitom samotné menu komplikované rozhodně není a ztvárnění jednotlivých nabídek je vyřešeno jednoduše. Nejméně zdařilým dílem je přesto touchpad za pákou převodovky. Jednak je umístěn tak, že nemáte pro kontakt s ním ruku vždy zrovna v dobré pozici, bohužel ani jeho funkčnost není zrovna uspokojivá. Problémem je příliš malá dotyková ploška, která vám prostřednictvím zpětné vazby dává najevo, kudy se vlastně po obrazovce v jednotlivých nabídkách pohybujete kurzorem.

Když se chcete prstem dostat z jednoho rohu obrazovky na opačný, pak vám mnohdy ploška nestačí a vy máte dojem, že by měla být alespoň dvojnásobná. V případě, že už se vám podaří konečně najedet například na položku nový cíl v menu navigace, pak musíte volbu stiskem potvrdit. Jenomže ne stiskem tlačítka u touchpadu, ale stiskem na touchpad jako takový. Ne vždy to funguje a je to zkrátka složité. Psaní písmen prstem tento systém také umožní, ale to nejprve opět musíte najít položku a poté zmáčknou zase jiné tlačítko, abyste mohli začít čmárat. Raději bych oželel tisíce způsobů a nahradil ho jedním jednoduchým. Opel byl zřejmě jiného názoru.

Velké zjednodušení nepřináší ani možnost ovládání naučenými grify - tedy dvěma nebo třemi prsty, které znamenají buď pohyb roletového menu, pohyb po mapě, nebo třeba jen řádkem uložených stanic, cílů. Možná si na to někdo bude schopen zvyknout, mě to ale pouze iritovalo. O nějaké uživatelské přívětivosti bych raději nemluvil a vybral nejen levnější, ale také méně dotykové řešení. Pokud se ještě zastavím u mapy navigace, stále nemá grafiku hodnou této kategorie vozů a za ostatními zaostává. Samotná funkčnost navigování přitom vůbec špatná není.

Nakonec je tu ještě hlasové ovládání, které bude zřejmě nejjednoduší. To jsem ovšem ještě otestovat nemohl, protože v době testu nebyla zcela dokončena jeho česká lokalizace. Věřím, že jakmile dostane systém i podporu nejrůznějších aplikací pro mobilní telefony, a že zatím zvládá výborně třeba streamování hudby, bude zase o něčem jiném a jistě lepší. Zatím bych ale dal jednoznačně přednost běžnému rádiu bez navigace. Tady mě Opel trošku zklamal. Co tedy říct k nejnovějším systémům modernizované Insignie závěrem? Méně je pro mě více.