Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Zkušenost s Peugeotem RCZ R dokazuje především to, že recept na skvělý sporťák byl dávno vymyšlen. Stačí podle něj „vařit”.

Serioznější sporťák, než by vás napadlo

Ačkoli bylo na adresu Peugeotu RCZ napsáno už hodně chvály, pořád se ze strany neznalých setkává s nedůvěrou. Mohl bych říci, že mu lidé nedůvěřují jakožto Peugeotu, ale myslím, že tomu tak ve většině případů není, Peugeoty přece neplatí za úplné řidičské „plečky”. Podle mě je pro lidi obvykle jen „příliš sexy na to, aby fungoval”, prostě se jeví být čímsi moc stylovým, bulvárovým (nikoli bulvárním), zženštělým. Jenže ani u „standardního” RCZ s 200koňovým THP to neplatí a u R je takový předsudek naprostý omyl. Tohle je mnohem serioznější sporťák, než by vás vůbec napadlo a pokud ho někdo z legrace častuje slovy jako „francouzské Porsche”, nevědomky ani moc nevtipkuje. Tohle je auto stvořené pro řidiče a pro řízení, sakra rychlé řízení. Že u toho také dobře vypadá, je jen plus, se kterým se musejí vypořádat oškliví konkurenti, ne potenciální zákazníci.

Auto přitom i zde sází na dobře známou recepturu - je malé, lehké, má nízko položené těžiště a malé převisy karoserie. Tohle je pro schopný sporťák tak dobrá koncepce, že se ani nedokonalým naladěním nedá zničit, naladění RCZ R ale skoro dokonalé je. Absolutorium zaslouží i u této verze podvozek, který je na jednu stranu jistý i v zatáčkách projížděných v rychlostech daleko za hranicí 200 km/h, přesto není extrémně tvrdý. Nechci říci, že tohle auto je měkké a plavné, to není, nekvalitní silnici vám dá přečíst do detailu, podvozek je ale poddajný a velmi dobře kopíruje i hodně rozbitý povrch. Až na nejrozbitějších z rozbitých českých silnic kapituluje, ale jinak si drží vysokou úroveň trakce ve všech ohledech - neodskakuje v zatáčkách, nevzdává se schopnosti posílat na asfalt všech 270 koní marným protáčením hnaných kol hopsajících po výmolech.

Druhému zmíněnému dále pomáhá už probíraný samosvorný diferenciál. Není to žádná velká věda - je tam a funguje. Nic více nedělá a dělat ani nemusí, i v utažených vracečkách projížděných na dvojku auto dostane přinejmenším na suchou silnici prakticky veškerý výkon. Velmi schopné jsou též brzdy s perforovanými plovoucícmi kotouči, jakkoli těm na testovaném autě někdo - a opravdu nevím, jak se mu to podařilo - dokázal před naší recenzí lehce pokroutit přední disky. To se projevovalo nepříjemně hlavně při lehčím přibrzďování, pod plnou zátěží ale fungovaly o poznání klidněji a vyzkoušení jejich možností nekladly větší odpor. Vydrží opravdu mnoho a po klidně desítky kilometrů trvající ostré jízdě dokážou auto jen s menší ztrátou účinku zastavit i z maximální rychlosti.

Dejte si dohromady tyhle tři vlastnosti s představenou dynamikou, přidejte plně vypínatelné ESP krátkým stiskem jediného tlačítka a sice větší nároky na řidiče kladoucí, ale jinak přesné a vcelku čitelné ovládání a máte před sebou vůz, který se po mém soudu neztratí ani vedle základního Porsche Cayman. Nemá jeho čistotu ani koncepci a ve výsledku bych si obě auta nedovolil srovnávat jako přímé konkurenty, to nikoli. Snažím se tím naznačit, do jakých teritorií změny provedené na RCZ verzi R posunuly. V tomhle autě máte pocit, že krotíte skutečný sporťák a není to jen pocit - dynamika a vůbec schopnosti vozu asistovat nárokům na tu nejdrsnější možnou jízdu nejdou jiným směrem.

Dokola okouzlující na RCZ R je, s jakou ochotou a lehkostí se vrhá do zatáček všeho druhu - i pokud jste velmi dobří piloti, bude vás nějakou chvíli překvapovat tím, že „také tohle bylo zbytečně pomalé”. Vděčí za to hlavně svým fyzickým dispozicím, neboť se projevuje jen minimální setrvačností v horizontálním i vertikálním smyslu slova (jízda přes ostré horizonty nebo jen po rozhoupaném povrchu silnice je s tímto autem radostí), své k tomu ale říká i citlivě naladěná elastokinematika zadní osy. Autu se díky ní chce do zatáček, ale jen tak, aby to bylo v 40 km/h příjemné a v 240 km/h hrůzu nenahánějící. Kolik už jsem poznal aut, která agresivním naladěním podvozku pro nízké rychlosti prodala schopnost smysluplně fungovat v těch vysokých... RCZ R není jedním z nich.

Nakonec mi eRko nepřipomněl svým chováním jen Cayman, ale i první BMW Z4, navzdory přední poháněné ose. Ta je pochopitelně pro zábavnost vozu jistým limitem a několikrát jsem si během testu říkal, jaké by to asi tak bylo, kdyby tohle auto hrabalo zadními koly... Ale i taková tu jsou, RCZ R na to jde jinak a po mém soudu si ani s neoptimální koncepcí ostudu nedělá. Nedostatkem trakce netrpí a zkuste tak jako s RCZ R „blbnout” s Porsche nebo BMW v trojciferných rychlostech začínajících dvojkou. Neříkám, že to nejde, ale nejde to tak dobře, nejde to tak snadno. Na rychlém okruhu budou akcie tohoto Francouze vysoko i mezi špičkovou konkurencí...

Pro každý den budiž, ne však bez odříkání

Nemyslím si, že by se pro RCZ R zítra začaly hnát zástupy lidí toužících po jednom autě pro všechno, takové potřeby lépe uspokojí jiné vozy. Pokud by se ale mezi potenciálními zákazníky někdo takový přece jen našel, rád mu povím, že zařazení do kategorie „víkendovka” bude tomuto vozu slušet o poznání více.

Nechci tím ale říci, že se s ním nic jiného nedá dělat. Už přišla řeč na prostor, který praktičtějšímu využití nebrání, probrali jsme podvozek, který nevyžaduje zrovna zrcadlově rovné silnice, aby fungoval. Přesto musím znovu zopakovat, že poddajnost zavěšení není vše a nezastře podstatu a zaměřením vozu jako takového, se kterým horizontálně křivolačejší cesty mávají tak nějak jako s celkem. Pokud jste mladí a štíhlí muži, je to v pořádku, pokud jste ale starší, silnější nebo jste třeba dáma s bujnějšími vnady, může se stát, že vám bude RCZ R hýbat páteří, přebytečným tukem nebo oněmi vnady více, než by vám muselo být příjemné...

Částečně limitující pro běžné využití je i zvuk motoru resp. výfuků, který je v RCZ R stejně skutečný, jako všechno ostatní. Není to žádná reproduktorová show, snad mám pocit, že R ani nemá žádný rezonátor, ale třeba se mýlím. Na každý pád víte o motoru, výfuku i řádné hlasitém blow-off ventilu, a to tím spíše, čím více od motoru žádáte. Ohlušující to není, ale příjemná kulisa pro mnohasetkilometrový pohodový přesun také ne, tedy pokud jedete alespoň trochu rychleji. Aerodynamický hluk takovému přesunu nebrání, je omezený a rušivější začne být až v rychlostech blížících se té maximální.

Vyloženě fajn nakonec není ani ono náročnější ovládání, které se sice v některých ohledech projeví jen s vašimi rostoucími nároky, v jiných ale nikoli. Takové brzdy si musíte „ušlapat” pořád, to samé platí i o řazení či spojce... Nechápejte mě špatně, pohodová, běžná, každodenní (či jak tomu chcete říkat) jízda s tímto autem není žádný horor, ale není to ani procházka růžovým sadem. Zkrátka a jednoduše - s tímto autem se dá jezdit i „normálně”, primárně pro podobný účel bych si jej ale rozhodně nepořizoval. Je to znovu jen marnění potenciálem - R exceluje pod parou, jindy pouze zachovává dekorum...