Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Zázraky od malého TSI nečekejte, lépe se ale Octavia se základním motorem v žádné z předchozích generací nechovala.

Jízdní vlastnosti těží z lehkosti

Lehké auto s lehkým motorem na přídi, něco takového nemůže být jízdně špatné. No, může, ale v případě Octavie není. U 1,2 TSI ještě více než u všech dalších variant platí slova o neobyčejné pocitové lehkosti a mrštnosti vozu pro řidiče. Kdyby vám zavázali oči a jen podle reakcí auta třeba na velké asfaltové ploše byste měli poznat, jestli sedíte v Golfu, Leonu nebo Octavii, těžko byste z rukávu sypali správnou odpověď. Škodovce se bůh ví jak podařilo fyzickou velikost auta před řidičem kompletně zapřít.

Znovu se musím odvolat na jednu z publikovaných upoutávek, kterou jsme sice pojali s nadsázkou, ale informačně snad nestrádala. Auto jsme v rámci dynamických testů vytáhli na horskou silnici se všemi představitelnými druhy povrchu a bylo neobyčejně působivé, jak se chovalo zejména na sněhu. Právě za takových podmínek v krystalické podobě poznáte, jaká část auta trpí kterými setrvačnými tendencemi a u Octavie jsou zjevně velmi omezené. S autem si můžete na sněhu pohrávat klidně v rychlostech za hranicí 100 km/h a neudělá nic, co by se nedalo řešit lehkou kontrou. Je naopak působivé jeho jemné přetáčivé naladění, které vám dovolí si jej do zatáček nasměrovat, jak je třeba. Tedy dovolilo by, kdyby se ke slovu nehlásilo plně nevypínatelné ESP, s tím si zkrátka musíte za takových podmínek nějak vyjít vstříc.

Za jiných okolností to ale takový problém není a na mokru nebo suchu znovu oceníte snadnou a čitelnou ovladatelnost auta, která vám i tuhle „loser-verzi” dovolí protáhnout k mezím možností. Je to snadné, příjemné i zábavné a ač nevím, jestli posledně jmenovaný faktor někdo ocení, ty první dva přijdou vhod i za jiných okolností. Dobře se kryjí s opravdu jistým, nezáludným projevem, kterému jde na kvalitním povrchu jen máloco vyčítat - auto není prkenné, přesto se příliš nenaklání a dovolí vám relativně rychlé průjezdy zatáčkami bez zbytečného zatěžování vás či zbytku posádky odstředivými silami.

Poklonu si zaslouží také skromně vyhlížející brzdy, které ani při maximálně rychlé jízdě po silnici s častým zpomalováním z takřka maximální rychlosti do velmi nízkých, navíc za podstatných změn nadmořské výšky, nedávaly znát neochotu dát se znovu do práce. Ledově chladné při tom sice nezůstaly a znát to dávaly hlavně svou „vůní”, nenechávalo to na nich ale žádné citelné krátkodobé ani dlouhodobé následky. I tomuhle jistě pomáhá nízká hmotnost.

Kvalita jízdy má mezery

Do této chvíle se jevila Octavie i s motorem 1,2 TSI neobyčejně pozitivně, ale já jsem vás varoval, že test z globálního hlediska mnoho nového neřekne. Slabší motor zkrátka není něčím, co by mladoboleslavskou novinku dělalo z podstaty špatnou a pokud ji srovnám jinak s konstrukčně totožnou verzí 2,0 TDI, pak ji pochopitelně ubyla dynamika, ale také brunátný projev motoru, ještě více přibyla lehkost a výborná ovladatelnost, zejména pak motoru. Co zbytek? Ten zůstal v podstatě stejný. Není to samozřejmé, u Octavie III to tak ale je, v dobrém i zlém.

Přesuneme-li se k tomu horšímu, pak obě verze spojovalo použití slabší z obou dostupných konstrukcí zadní nápravy. U varianty 1,2 TSI ji nevnímám jako takový problém, a to ze dvou, nebo spíše tří důvodů. První je ryze psychický, neboť jde o základní provedení s podstatně nižší cenou (a také citelně omezenějším dynamickým potenciálem), kde lze jisté ústupky proti dokonalosti tolerovat snáze. Druhý a třetí jsou faktické - auto je celkově lehčí, a tak neklade na konstrukci takové nároky a používalo menší 17" kola, která nedávají negativní projevy celého řešení až tak znát. Byl bych ale zkorumpovaný hlupák, kdybych řekl, že rozdíl mezi klikovou a víceprvkovou zadní nápravou není znát. Je.

V prvé řadě chci říci, že nejsem žádný „klikový rasista”. Netrpím vůči jakémukoli konstrukčnímu řešení předsudky, zajímá mě hlavně, jak funguje. Přečtěte si třeba test Astry OPC 2012, která používá v jádru stejně řešení jen s poněkud sofistikovanějším Wattovým přímovodem a adaptivními tlumiči. Chování výsledku je tak dobré, že slovo „klika” snad v celém testu vůbec nezaznělo, nebyl důvod.

V testu Octavie zaznívat musí, protože řešení použité ve škodovce prostě není tak dobré jako u Opelu. Fakt, že nejen jiné koncernové kompakty, ale dokonce i to samé auto používá v jiných verzích také sofistikovanější řešení, pak vše jen umocňuje. Octavii navíc zřejmě nepomáhá její větší zadní převis, protože u Leonu i u Golfu se kliková osa chová o něco lépe. Pokud si pak vedle sebe postavíte Octavii na klice a Golf na multilinku, je rozdíl mezi oběma auty opravdu velký, jakkoli je třeba říci, že chování pravého Němce je v tomto směru mimořádně dobré.

Abych byl pozitivní, chování Octavie III není žádná tragédie - menší nerovnosti filtruje celkem obstojně po stránce přilnavosti i zvukového projevu, jen vibrace přenášené od karoserie jsou lehce patrné už tehdy. Když se ale nerovnosti zvětší, má zadní osa citelné tendence odskakovat ze zvolené stopy a i hluk od zadní osy je intenzivnější, než by se slušelo. Mně osobně ale nejvíce vadilo jakési permanentní lehké ošívání zádě, které neustávalo ani v nejvyšších rychlostech. Můžete jet třeba po dálnici D1 z Mirošovic do Prahy, která je sotva nějak citelně rozbitá, přesto se i od menších spárů přenáší do karoserie mírné vibrace a jistý hluk, který mi zkrátka nebyl příjemný.

Někteří říkají, že to „normální řidič nepozná”. Nevím, jestli jsem normální řidič, ale já to poznám a jestli je zde nějaký důvod, proč bych si Octavii 1,2 TSI nekoupil, je to tento. V Rakousku by mi to asi bylo ukradené, české silnice ale nejsou tak dobré, aby na nich bylo možné nad zmíněnými projevy mávnout rukou. Jak už jsem vícekrát zmínil, není to problém pro jízdní vlastnosti na kvalitní silnici, není to tedy žádný „pohled závodníka”. Trápí mě spíše snížený komfort jízdy na nekvalitní silnici, což podle mě není věc, která by měla zajímat jen nějakou omezenou skupinu řidičů.

Zkuste si to sami a uvidíte - nemám problém s tím, když s výsledným chováním nebudete mít problém vy. Já jsem se s ním nějak žít naučil, vážně to není věc, která by vás fakticky permanentně štvala. Pokud ale máte zkušenost i s lepší možností, víte, jaké by to také mohlo být, pak si výsledek těžko někdy vyřadíte z množiny „škoda ho” - jistý promarněný potenciál tu prostě je.

Mluvil jsem ale o dvou mezerách v kvalitě jízdy, jaká je ta druhá? Je to aerodynamický hluk. Už v Portugalsku mi přišel u verze 2,0 TDI trochu vyšší, delší ježdění s 1,2 TSI to potvrdilo. Není to žádný extrém, i maximální rychlostí jde s autem cestovat vcelku komfortně, Golf je ale citelně dál. Mám pocit, že na vině je zde celkově menší odhlučnění dveří, které vydávají i při zavírání výraznější hluk. Ale to berte jen jako „pocitový tip”, dveře jsem nerozebíral ani u jednoho auta.

Dané dvě mezery tak kvalitu jízdy pochopitelně snižují, ale nestrhávají ke dnu. S tímto podvozkem a tímto odstíněním aerodynamického svistu se O3 1,2 TSI zkrátka nemůže aspirovat na nejvyšší mety, ale znovu se sluší připomenout cenu (tedy ne testovaného auta, ale verze 1,2 TSI). Asi se dá pochopit, že za 360 tisíc nedostanete nejlepší auto na světě...