Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Jsou to tři nejprodávanější auta nižší střední třídy v České republice. Které z nich je nejlepší a co o sobě prozrazují navzájem?

Na německé interiéry se i30 nechytá

Jestliže volba nejzajímavějšího designu zevnějšku je věcí ryze subjektivní, neboť žádné z aut svým pojetím podstatně nezasahuje praktické fungování vozu (třeba světla v bocích by možná byla šik, ale na silnici by vám moc neposvítila), v interiéru už je tomu alespoň z poloviny jinak. Tady už se na stranu konkrétního auta přiklonit musím a ačkoli se nerad držím zažitých konvencí, má volba konvenční bude.

Volkswagen udělal zkrátka příliš mnoho proto, aby interiéru svého kompaktu vrátil úroveň, selhání nemohl připustit. Proto jej ani nepřipustil a stvořil zřejmě nejvytříbenější vnitřek masových kompaktních hatchbacků dneška. Nemá smysl opakovat už zaznivší, ale kvalitou materiálů, montáže, přehledností i ergonomií je hodně daleko a ač se nevyhýbá drobným nedostatkům, jako celek působí vážně povedeně. Architektura je znovu nenápaditá, ale v interiéru o vzhledový dojem příliš nejde.

Z úrovně „golfové” kabiny pochopitelně profitují i španělští a čeští levobočci, a tak o Octavii platí do značné míry totéž. Palubní elektronika je v podstatě totožná, architektura obdobně střídmá (spíše ještě střídmější), rozmístění jednotlivých ovladačů velmi podobné a samostatné „knoflíky” jsou nezřídka úplně stejné. Na mě trochu lépe zapůsobil vnitřek Golfu, zejména kvůli některým materiálům testované specifikace (třeba obložení podstatné části středového panelu a okolí palubní desky plastem v piánové černi působilo velmi dobře) a jakousi větší vstřícností k řidiči danou mj. nakloněním středové konzole.

Na druhou stranu jsou tu ale i věci, kterými - alespoň v mých očích - dokáže Octavie svého nevlastního německého bratra předčít. Autoři to jistě mysleli naopak, ale Octavie u mě boduje třeba kulatým volantem nebo klasickou ruční brzdou. K čemu probůh je ta elektronická? Prostor šetří v místech, kde ho nepotřebujete, jestli je „zatažená” poznáte jen pohledem na diodu a za jízdy je nepoužitelná. Ne, že bych byl nějaký „král ručka”, ale otočit se třeba na sněhu „na fleku” na úzké silnici se může hodit. Elektronická ruční brzda je moderna, která mi vůbec nic neříká.

Co na to náš malý Korejec? Už v minulosti jsem řekl, že jeho interiér je též povedený a ani s odstupem času nemám důvod na tom cokoli měnit, jenže ten v Golfu je prostě lepší. Komplikovanější architektura v praxi nevadí, jakkoli mě po pohledu na jednoduché linie interiéru německého rivala poněkud tahala za oči. Ergonomii komplikuje hlavně ovládání palubního počítače a vůbec přílišná změť tlačítek na volantu, také grafika jednotlivých displejů, ač loni byla překvapivě moderní, je dnes ve srovnání s wolfsburskými díly ve vleku dějin. Proti materiálům a montáži nic nemám, zvláště když vůz měl najeto už zmíněných 25 tisíc kilometrů (jen kůže sedadel vypadala trochu načatě, ale nevím, jak dobře se o ní kdo staral) jenže ty v německém kompaktu a jeho českém klonu zase vypadaly lépe, zvyklo se říkat „hodnotněji”. A lepší výraz asi nenajdu.

Je zkrátka třeba akceptovat, že auta VW a spol. jsou o nějaký rok novější auta a možnosti v některých ohledech (řekl bych hlavně elektroniky, i když třeba palubní systém i30 s navigací a spol. není vůbec špatný) posouvají dále. Co vnitřní prostor? Tady je vítěz jasný. Octavia je jako Hulk Hogan, který své protivníky válcuje, trhá, dělí na atomy. Golf a i30 jsou auta s „normálním” vnitřním prostorem schopným jakž takž uspokojit až čtyři dospělé a alespoň ženské polovině posádky pobrat šminky do kufru. V Octavii je místa podstatně více, překonává i lecjaká auta střední třídy a usmívajícímu se týmu volejbalistů naloží i jejich prodloužené postele. Tak to prostě je. Můžete si o tom myslet co chcete, ale je.

S turbem, nebo bez?

Vizuální stránku už můžeme opustit zcela a podívat se na ryzí techniku. Právě v tomto směru mě srovnávací test těchto tří vozů zaujal nejvíce, neboť ukázal, jak velké jsou mezi nimi v některých ohledech rozdíly. Kde kdo říká, že auta jsou dnes „všechna dobrá” a v případě těchto tří grácií by se ani příliš nemýlil. To ale neznamená, že jsou všechna auta stejná a dokážou podobně dobře uspokojovat rozličné nároky nestejných zákazníků. V tomto ohledu se už mezi Octavií, Golfem a i30 rozevírají už pořádně velké nůžky a přímé srovnání bok po boku to ukázalo v plné nahotě.

V tomto směru bylo vlastně i dobře, že Octavia byla k dispozici nejblíže s motorem 1,2 TSI, alespoň bylo co srovnávat - mám takové tušení, že hodnocení 1,4 TSI vedle 1,4 TSI by dopadlo podobně. Takto jsme vedle sebe měli agregát 1,2 TSI s výkonem 105 koní pod kapotou O3, 1,4 TSI se 140 koňmi pod v útrobách G7 a konečně čtyřválec 1,6 GDI se 134 koňmi kopající za druhou generaci i30. Jak už jsem zmínil, úplně férové srovnání to není, ale těch 29 resp. 35 koní maximálního výkonu, které Octavii chyběly oproti konkurenčním vozům, zase nebyla taková „darda”, aby pocity z jednotlivých aut kompletně měnily. O větší rozdíly se tu totiž staral fakt, že se Hyundai stále drží atmosféricky plněné 1,6, kterou Volkswagen s nasazením jendotky 1,4 TSI, ale ještě spíše právě 1,2 TSI opustil.

Udělal dobře? Z pohledu toho, co sám nabízel za šestnáctistovky, určitě ano. Ale z hlediska toho, co dokáže z atmosférické koncepce a objemu 1,6 litru dostat Hyundai, podle mě nikoli. 1,6 GDI má ve srovnání s konkurenčními jednotkami jedinou, uznávám nikoli nepodstatnou, slabinu - nemá zdaleka tolik výkonu v nižších otáčkách. Mezi 2 a 3,5 tisíci ot. je korejská šestnáctka vedle 1,4 TSI ale i 1,2 TSI, prostě zdechlina, z mého pohledu to ale více než přesvědčivě vyvažuje lepším chováním ve všech ostatních sférách.

Především, a opak opravdu nemám rád, není závislá na turbu. Pokud jedete úsporně, můžete se v kidu pohybovat s otáčkami mezi jedním a dvěma tisíci, kde sice ani 1,6 GDI nemá žádný drastický výkon, ale prostě příjemně funguje, ochotně se probouzí k životu. Zejména 1,2 TSI se těmto otáčkám nevzpírá jen při zátěži blízké nule a i 1,4 TSI čeká alespoň na 1 500 ot./min, aby hnula písty. 1,6 GDI je lineární a pokračuje v tom i po překročení dvoutisícové hranice, kde mu konkurenti dávají jasně na frak, zejména pak jedna-čtyřka. Pokud ale překročíte hranici 3,5 tisíce ot., GDI ožije, rozdíly se téměř setřou a Korea zase panuje. Postupný, lineární nárůst výkonu až do nejvyšších otáček je noblesní i přiměřeně intenzivní zároveň a na palubě se stará o příjemnější atmosféru než přeplňovaná lomcovačka.

Z hlediska zvukového projevu lze motory odstupňovat asi takto: 1,4 TSI je nejtišší a ozve se jen skrze sání ve vyšší otáčkách, 1,2 TSI je poněkud brunátnější a slyšet je už ve středních, GDI je na tom podobně. Je asi nejhlasitější, na rozdíl od slabší 1,6 bez přímého vstřiku testované v kombíku ale tento zvuk není vůbec nepříjemný ani svou intenzitou, ani vyluzovanými tóninami a alespoň mně osobně se dokonce zamlouval. Na každý pád, v tomhle směru si motory nemají moc co vyčítat - jsou v prvé řadě komfortní a pokud je nebudete intenzivněji vytáčet, nebudete o nich vědět skoro vůbec.

Jestli má v něčem GDI drtivou převahu nad přeplňovanou konkurencí, pak je to okamžitost jeho reakcí a ovladatelnost. Ještě se k tomu dostanu podrobněji, ale dosud jsem s 1,6 GDI nejel a zjevně mi hodně uniklo - tohle je jeden z nejposlušnějších motorů na trhu bez ohledu na způsob plnění a objem a když se k tomu přidá fungování manuální převodovky... Lahoda, řekl by pan Jahoda, tohle ovoce si ale pořádně vychutnám až za chvíli.

Když jsme u převodovky, sluší se dodat něco ke zpřevodování. To je u všech aut více či méně „eko”, ale pokud vám u nějakého motoru půjde na nervy, pak u 1,2 TSI. Zrovna tato jednotka nemá v Octavii síly na rozhazování a v převodovce marní část svého jinak ne úplně malého potenciálu. Golf a i30 jsou na tom podobně, mají pětikvalty s šestkou navíc, při jejich výkonu a objemu to ale vadí méně. Nejméně u Golfu, který si pomůže turbem, ani život se zpřevodováním i30 ale není otravný - auto se celkem přesvědčivě opírá do omezovače rychlosti někde za 190 km/h na pátý převodový stupeň no a na šestku na něm umí zůstat. Tím se dostáváme k dynamice, kterou si můžete v její maximální podobě srovnat sami s použitím přiložených videí - Golf je nejrychlejší, ale i30 je jen těsně za ním. Octavia je tady v nevýhodě, ale zase takový odstup do rychlostí kolem 150-160 km/h nemá. Při lážo-plážo-jízdě vás asi bude nejvíce těšit Golf, ale také i30 dokáže příjemně akcelerovat i jinde než v nejvyšších otáčkách, do oněch 3 500 se ale musíte „prořadit”.

Suma sumárum? U mě vítězí GDI, a to hlavně kvůli své linearitě, vyzpytatelnosti a stálosti (1,4 TSI občas také nejede tak dobře jako na videu, asi bylo moc vlhko, teplo nebo co já vím) i okamžitým a přesným odezvám. Výkon je relativně vysoký, dynamika přiměřená, na atmosférickou jedna-šestku hodně slušná. Docela pochopím preferenci TSI, protože se ve 2,5 tisících ot. „víc opře”. Ale tohle je, bez urážky, sedlácká optika - když mám poslušný motor a skvělé řazení, tak se k témuž výkonu snadno posunu změnou převodového stupně, výkon mám stejný a ostatní výhody zůstávají. Navíc, a to není nepodstatné, nemá to negativní vliv na spotřebu paliva.