Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Naftové RS je v mnoha ohledech odvarem toho benzinového. I část předností, kterou sdílí s talentovanějším sourozencem, ale dokáže jízdu s ním činit výjimečnou.

Dojem druhý: Efektivní dálniční cesťák, ale stačí to?

Z prvního dějství této recenze Octavie moc dobře nevyšla, třebaže se podobný stav dal očekávat. Možná jsem příliš věřil v to, že Škoda dokáže zázraky a hrobníkovi nutných nežádoucích dieselových odchylek uteče z lopaty. Neutekla, ale nechápejte mě špatně. Se zcela klidným svědomím mohu říci, že Octavie RS TDI je výborné auto, nakonec i jízdně atraktivní dieselový kompakt. Problém s ní, pokud budete smýšlet jako já, budete mít hlavně „mentální” - benzinové RS je z mého pohledu přesné takové RS, jaké by škodovka měla vyrábět a vedle jeho výjimečnosti je i těch pár drobných ústupků naftové verze natolik citelných, že ji posouvají do nižších sfér. Na Octavii RS TSI jsem nedokonalosti musel hledat lupou, RS TDI vám je bez většího koumání prozrazuje samo.

Vnímání kohokoli, kdo si s tímto autem sjede, bude ale nutně záviset na tom, jestli předtím poznal benzinovou verzi. Vedle ní prostě dává nafťák najevo spíše dříve nepoznané slabiny, na přetrvávající silné stránky už hledíte jako na samozřejmost. Pokud ale benzinovou verzi nepoznáte, může vás diesel klidně i okouzlit. Ve srovnání s tím, co se dnes na trhu nabízí, jde rozhodně o jedno z nejpovedenějších aut svého druhu, ostatně kolik dieselových kompaktů s podobnou dynamikou na trhu vůbec najdete...

Přesto jsem byl v danou chvíli přesvědčen, že tohle je zase to „dobré auto se špatným jménem”, které se snaží zaujímat pózy, v nichž nemůže obstát. Že to je model, který chce dobré jméno RS spíše zneužívat, než jej sám podporovat. Petr Hanke, který si s RS TDI sjel hned v červenci, mi tehdy říkal, že auto se mělo jmenovat třeba Octavia GT. Cítil jsem to stejně - proč tomuto říkat RS, když půjde spíše o cestovní volbu? Škoda sice šla jinou cestou, sám jsem ale na RS začal jako na GT pohlížet, a tak jsem se rozhodl prověřit jeho projev jen z pohledu dálničního cesťáku, ať už vedle něj škodovka nabízí cokoli.

Vzdáte-li se očekávání pramenících ze zkušeností s RS TSI, bude vám naftová verze dělat převážně radost. Neznamená to nutně vzdát se všech dynamických ambicí, už jsem zmínil, že podvozek nebo brzdy zůstávají silnou stránku, znamená to opravdu jen vzdát se vědomí, že s benzinem pod kapotou může být spousta dobrých věcí ještě lepších. Zmíněný tvrdší a méně poddajný podvozek rázem nepřesunu k ideálům, ale musím říci, že krom velmi rozbitých cest zvládá silnice všeho druhu s akustickým i „tlumícím” nadhledem. Sjel jsem si v autě také vzadu a pozitivní je, že rozdíl ve vnímání komfortu vpředu a vzadu je relativně malý, v tomto ohledu jde ve srovnání s o Octavií II RS o obrovský posun vpřed. Tohle je rázem solidní cestovní auto minimálně pro čtyři, neboť jak už jistě každý ví, prostoru je v nové Octavii přehršel.

Dobrým cestovním pocitům pomáhají také lepší sedadla, a to i ta vzadu, která jsou vlastní právě jen verzím RS a testovaný exemplář (zase docela paradox, měl velké panoramatické okno) se neprojevoval ani nadměrným aerodynamickým hlukem. Tohle některé Octavii III jde, jiné ne, na pravidlo definující ten který stav jsem zatím nepřišel. Možná je to jen věcí kusu. Už jsem zmínil, že motor je akusticky nepříjemný spíše „dole”, ve středních a vyšších otáčkách, tím spíše pak ve vyšších rychlostech, o něm prakticky nevíte. Cestovat s tímto autem na dlouhé štreky je v mnoha ohledech „prostě fajn”, a to nejen pro pasažéry vepředu, v tomto je RS TDI (ale v řadě ohledů i Octavia jako taková) spíše autem střední třídy, s níž můžete v klidu srovnávat VW Passat, BMW 3, Mercedes třídy C a další auta, která se tváří, že míří výše. Ve srovnatelné verzi s naftovým dvoulitrem podstatně výše nemíří, prostě nemíří.

Podobné zacházení s autem je příjemné i pro řidiče. Octavia RS TDI je velmi stabilní v přímém směru až do maximálních rychlostí, nechce po vás prakticky nic. I jindy nepříjemně tuhé či nesmyslně ostré řízení je hlavně v dálničním provozu rázem příjemně tupé a i jeho omezená ochota nechat se strhnout nějakými nerovnostmi na silnici či bočním větrem je najednou plus. Motor v takovém případě vychází vstříc řidičů s „lachtaním syndromem” (notorické řazení šestky), neboť na jeden kvalt zvládne vůz svižně se pohybovat v širokém spektru dálničních rychlostí.

Je z toho všechno všeho v něčem „víc” než benzinové RS? Pochopitelně není, jak by k tomu přišel. Ale není také v ničem „míň” (musíte si odmyslet jen část dynamiky, pochopitelně), a to je to, co ji v daném režimu činí přesvědčivou. Argumentem navíc je pochopitelně spotřeba paliva, která sice není úchvatně nízká, ale na auto těchto dynamických schopností (a nejen schopností, můžete té dynamiky i relativně levně využít, jak za moment poznáte) je rozhodně velmi slušná.

Zmíním-li rovnou všechny režimy, pak při tradičním economy runu si motor řekl o rovné 3 litry nafty na 25 kilometrech mimoměstské jízdy s průměrnou rychlostí 56 km/h. Je to extrém, jako vždy, ale naznačuje, že tohle auto umí být i velmi úsporné. Posuneme-li se do v praxi uplatnitelnější sfér, skončíme při běžné kombinaci ne zcela neberoucí ohledy na rychlostní limity někde pod 6 litry nafty na 100 km. Jedním z typických výsledků bylo 5,7 litru na 100kilometrové vzdálenosti s pohybem po dvou městech, celkovým rychlostním průměrem 75 km/h a opravdu bez jakékoli nucené snahy o dobrý výsledek.

Výsledek z „economy runu” a dva celkem typické výsledky z rozumné jízdy běžnými i poněkud nadstandardními rychlostmi z běžných silnic. Všechno to zvládá nový 2,0 TDI s přehledem

To ale Octavii RS TDI příliš nedefinuje, jejím revírem je Simírova dálnice. Na takové dokáže při cestovních rychlostech mezi 170 a 180 km/h, tedy už dost rychle, vykouzlit i výsledek jako průměr 7,6 litru nafty na 100 km na 572 ujetých km s průměrnou rychlostí 142 km/h. Tohle je to pravé, čím relativně silný diesel dokáže zaujmout při rozumně rychlé jízdě.

I když se ale více utrhnete ze řetězu, RS TDI vás nevytrestá. Prakticky maximálně aktivní jízda v běžném provozu se vejde do 12 litrů nafty na 100 km, i technickou okresku zvládnete do 14 litrů. Vzhledem k dynamice vozu už se bavíme o hodně rychlých představeních, přesto se spotřeba výše nepodívá. V tomto směru nový motor a ve spojení s ostatními atributy i celé RS TDI funguje, jako efektivní a příjemné GT. Ale... je to dost?

Na RS po mém soudu nikoli, navíc se ve mně po těchto dvou dojmech bily pocity asi podobně, jako se teď bijí ve vás. Tak je to dobré, auto, nebo ne? Je to dražší a horší bratr RS TSI, nebo výborný cestovní vůz s matoucím označením, které si při adekvátním použití může na dodatečnou investici do dieselového motoru i vydělat? Je jeho atraktivita daná jen smířlivějším pohledem, asi jako když se na onen falešný výfuk začnete dívat jako na montážní otvor? (šrouby, co jsou za ním vidět, by skrz „výfuk” šly povolit...) A když říkám, že není pomalé, má výborný podvozek i brzdy, ale je hůře ovladatelné, chvílemi nepoddajné, nevyvážené, tak jak se nakonec chová v extrému? Sám jsem jednoznačnou odpověď neznal, a tak jsem ji vyrazil hledat tam, kde to mám tuze rád - Severní smyčku Nürburgringu.