Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Škoda udělala nový Rapid přesně takový, jaký jej udělat chtěla. Co nejlepší? Ne, zasazený do předem pečlivě připravené škatulky.

Silný a úsporný, ale poněkud neotesaný

Z dostupných motorizací jsem pro první test sáhnul po (pro první měsíce prodeje) jediné naftové verzi 1,6 TDI s výkonem nejvýše 77 kW (105 koní). Proč? Protože jsem si pro vůz zajel konkurenčním autem s velmi podobným motorem o podobném výkonu a je vždy dobré mít něco pro srovnání. A to vyznělo pro Rapid minimálně v jednom ohledu mimořádně dobře.

Upřímně řečeno bych vám hodně přál, abyste si takový Rapid 1,6 TDI mohli na podzim koupit, ale moc nevěřím tomu, že to bude reálné. Jestli testované auto mělo 105 koní, nechám si na léto u holiče vystříhat na temeno hlavy logo škodovky, protože jelo tak, jako by jich mělo alespoň 130, možná 140.

Testovaný motor znám třeba z Octavie a chová se, no... nechci použít nějaké ošklivé slovo jako zdechlina, chová se prostě přiměřeně svému objemu, výkonu a zaměření - je úsporný, auto rozjede, jak je třeba, ale o čemkoli více nemůže být řeč. A velmi podobně (spíše ještě méně zajímavě) se projevoval 1,6 HDi, který mi jen o několik hodin dříve dělal společnost.

Rapid ale jel se svým 1,6 TDI jako splašený a to přesto, že má jen pět docela dlouhých rychlostních převodů. Pravda, je o něco lehčí, ale stejně - i na čtvrtý nebo pátý rychlostní stupeň se měl motor kolem 1 500 otáček čile k světu a byl schopen se točit skoro až k pětitisícové hranici způsobem, který nemohu označit za nezajímavý. Předjíždět s ním třeba na čtyřku v 80 km/h, tedy zdaleka ne optimální převod (i trojku lze smysluplně točit za hranici 120 km/h) bylo tak příjemné, nenucené a přitom vůz bez zaváhání upaloval až někam za hranici 160 km/h. Nemám přesná čísla, ale s Rapidem jsem párkrát přejel i Pezinskou Babu. Skutečně stokoňové auto s tímto zpřevodováním by se tam sotva plácalo, s Rapidem 1,6 TDI si tam šlo i cestu do kopce docela užívat. Nepřeháním.

Očekávatelnější předností byla spotřeba paliva, která se držela ve velmi rozumných mezích. Zkusil jsem v prvé řadě dva režimy. Jednak dlouhodobě udržitelné minimum při klidné mimoměstské jízdě, tam si vůz při průměrné rychlosti 73 km/h řekl jen o 3,4 litru nafty na 100 km. To jistě výborné číslo. Jakési dlouhodobé maximum pak představuje hodnota 11,5 litru, když z vozu dostáváte všechen jeho potenciál na otevřené silnici. I to je solidní hodnota, jakkoli pro vůz typu Rapid není příliš vypovídající. Všechno ostatní se - světe, div se - vejde mezi tyto dvě cifry. V kombinaci jde bez větší snahy jezdit předpisově pod pět, svižnou jízdu atakující rychlosti kolem 140 km/h s pravidelnou plnou akcelerací zvládá vůz za nějakých sedm litrů nafty. Zde by bylo zbytečnou prací hledat nějaký problém, žádný není.

Jak už to bohužel bývá, tato tradiční dieselová přednost je vyvážena neméně tradiční nectností - dosti omezenou kultivovaností, u Rapidu umocněnou třídou a zacílením auta. Nedá se říci, že by motor obtěžoval, nebo by vás z něj brzy rozbolela hlava, to ne, ale víte o něm pořád a tu a tam se projeví dost neotesaně, když pořádně „zamergluje” s celým autem. Stačí rychle ubrat plyn a auto se otřese jak San Francisko při zemětřesení, zkuste si túrovat na místě a auto se bude ošívat jak kdybyste měli automatickou převodovku se zařazeným D a stáli přitom na brzdě. Tak moc těžký motor s vozem hýbe.

Je to všechno v přijatelných mezích, špičková auta s podobnými dieselovými motory se ale prostě chovají o dost jemněji.

Přiměřeně komfortní, přiměřeně agilní

Jestliže motor skýtal příjemné překvapení v podobě (dost pravděpodobně standardně nedostupné...) dynamiky, podvozkově byl vůz přesně takový, jaký jsem si jej „vysnil”. Zde měli konstruktéři k dispozici jednu cestu, po které se mohli vydat, a také se po ní vydali. Rapid je zkrátka velký kompromis, jenž musí v jednom podvozku spojovat všechny vlastnosti, které od něj zákazníci budou očekávat.

V prvé řadě se snaží být komfortní a hrdinně filtrovat neduhy českých (v případě našeho testu hlavně slovenských) cest. Daří se mu to tak na 90 procent - pocítění většiny nerovností vás skutečně ušetří a ani se jimi nenechá rozhodit, na velkých příčných nerovnostech ale přece jen odskočí a výrazné terénní vlny pohnou celým jeho majestátem. Zde se těžko skryje přece jen menší rozvor a třída vozu. Přesto asi není na co si stěžovat, na poměry aut podobné velikosti je projev podvozku přinejmenším nadstandardní.

Pokud od auta začnete něco chtít, nejprve vám pošle zprávu s tím, že na jeho přídi třímá docela těžký motor. Nedá se říci, že by vůz byl vysloveně nedotáčivý, pokud ho ale začnete „brát u huby” na jiné než velmi kvalitní cestě to začnou být právě přední partie, kolem kterých se začne točit celá hra. Vůz občas těžce napadne na přední kola a dává znát, že je to hlavně předek, který musí krotit, záď už jen poslušně následuje.

Přesto je Rapid při aktivní jízdě mnohem přesvědčivější, než byste z prvotního pocitu při klidném přesunu řekli. Těžší příď nevyvažuje nadměrně přetáčivou zádí a je až do blízkosti limitu neutrální. Je také měkčí, ale jeho karoserie se naklání jen do té míry, že vám to nepřijde nemístné. A tak se i s chutí můžete protáhnou horskou silnicí jako je Pezinská Baba a opravdu si to užít - výkonu bylo dost, aby to nebylo trapné, ochota vozu pokládat se i do táhlých zatáček projížděných třeba devadesátkou je dostatečná a v neposlední řadě: jeho ovladatelnost je velmi dobrá.

Nevím, co má za posilovač řízení, ale z volantu toho cítíte mnohem více než u lecjakého nového sporťáku. Naposilování je příjemné, poloměr otáčení adekvátní a opravdu máte alespoň trochu pocit, že vůz řídíte. Přinejmenším stejně dobře se pracuje se spojkou, brzdou (samotné brzdy jsou mimochodem k neutahání ani při náročných horských sjezdech) a kupodivu i plynem, se kterým lze i při nejostřejším brzdění dávkovat sice pomalejší, ale přesné meziplyny. Radost nekazí ani řazení, které je sice delší a šestku vás opravdu zařadit nenechá, jinak je ale docela přesné a lehké.

V jízdních aspektech Rapid postrádá vlastnost, která by byla skutečně mimořádná, výjimečná, možná řízení je na dnešní poměry neobyčejně dobré. Zároveň se ale vystříhává jakýchkoli závažných nedostatků. Jezdit s ním je prostě prima (nemám lepšího slova), ať už jedete vyloženě na pohodu či spotřebu, nebo když si chcete trochu, vážně jen trochu „zablbnout” na technické cestě. Více si přát od auta tohoto typu nešlo.