Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Nedávno jsme testovali vylepšený Forester s novým benzinem, teď je čas na hlubší analýzu dieselové verze. Bude ale co zkoumat?

Vytříbenost šestikvaltu

Forester po faceliftu dává vzpomenout na minulé generace i jinak. Po vzoru Imprezy se přepracování podvozku dočkal i tento vůz a jde mu to náramně k duhu. První vozy měly tu nepříjemnou vlastnost, že záď byla měkčí než odpružení přední nápravy, což společně s celkově až příliš poddajným charakterem podvozku způsobovalo na náročných silnicích nepříjemné vlnění. Úpravy toto chování výrazně potlačily. Myslím, že tu máme skoro ten samý starý dobrý Forester, který můžete naprosto neurvale hodit do zatáčky, a limitními faktory bude jen přilnavost pneumatik a odvaha dělat to z té výšky. První Forestery nemusely ve Spojených státech díky stabilitě nosit nálepky upozorňující na riziko převrácení. Jako vůbec první auta zařazená mezi SUV. Až tak dalece za hranu jsem s poslední verzí nejel, ale mám dojem, že by výstražní štítek taky nepotřebovala. Drobnou daní za to je ztráta hebké plavnosti i přes největší díry, ale subjektivní jistota i skutečná stabilita je vítanější.

Co staré Subaru potřebovalo vždycky, byl čas a kilometry potřebné k záběhu manuální převodovky, než si zuby trochu „sedly“ a páka přestala jít ztuha jako na zemědělském stroji. Dnes se to zlepšilo do té míry, že jednotlivé kvalty nemusíte přemlouvat, i když více síly k řazení potřebujete. V uživatelské vstřícnosti zašel nejdál slušně přesný šestistupňový manuál a vadí mi na něm jen nešikovná pojistka zpátečky zdržující při pokusu o rychlé střídání s jedničkou při parkování na milimetry. Převodovka tvoří s motorem sehraný pár a budí dojem trvanlivosti, která vydrží i potom, co se karoserií a podvozkem dávno prokousala rez. Podobně bytelně působí také mírně přeposilované řízení, které by potřebovalo zpřesnit odezvu kolem středu, ačkoli není o nic horší než v jiných vozech podobného typu a na rozdíl od nich dostanete od Subaru i nějakou zpětnou vazbu. Všechny dilatační spáry ve věnci neucítíte, ale vlny na silnici nebo změnu zatížení rozhodně zaregistrujete.

Velké změny v drobných detailech

Příjemným překvapením jsou také některé detaily v kabině, ačkoli příjemné pouze v případě, že jste se smířili s kabinou, kterou můžete vzít v nouzové situaci hadrem a hadicí. Foresteru hodně pomohla výměna přístrojového panelu. Původní experimenty s různě tlustým, modrým lemováním budíků vystřídal poněkud jednoduší koncept kombinující bílou a červenou na černém podkladu. Snáze se v tom orientuje a odečítá a orientovalo by se ještě lépe, kdyby se Subaru vrátilo ke klasickému analogovému budíku palivoměru. Bez informace o dojezdu v menu palubního počítače (mimochodem pořád neohrabaně ovládaného tlačítkem na přístrojovém štítu) budete akční rádius vždycky jen odhadovat.

Panel dvouzónové klimatizace s kovově se tvářícími otočnými ovladači je vkusný. Vedle něj vypadá černá plastová konzola audio-systému vysloveně chudě a ten dojem nenapraví ani malý barevný displej zobrazující kromě jiného také výstup z parkovací kamery. Co by Forester potřeboval jako sůl, jsou trochu lepší sedačky s výraznějším bočním vedením a delšími sedáky, naopak pochvalu má za sestavení panelů, které nepovrzávají ani při prověrce křížení náprav.