Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Outback se dočkal Evropou žádané kombinace automatu a naftového motoru. Nezbývá než doufat, že nepřišlo s křížkem po funuse.

Snadné a maximálně účelné

Středu palubní desky nyní vládne barevná obrazovka, kterou sice můžete zkusit ovládat dotykem, ale docílíte tak maximálně mastných otisků. Dotyková funkce jí neříká zhola nic. V testovaném voze však kromě zobrazení rádia posloužila i jako obrazový výstup standardně dodávané couvací kamery. Kdo čekal složité spárování vozu s mobilním telefonem přes Bluetooth, ten bude překvapen - je to celkem hračka.

Stížnosti zmlsaných začínají až převážně tvrdými, i když velmi dobře povrchově upravenými plasty, pokračují přes vpravdě nikterak výkonné audio a absenci elektrických dojezdů oken (má jen řidičovo) a snad už končí zbytečnou, avšak zcela tradiční dvojicí tlačítek pro ovládání palubního počítače. Ba ne, nekončí. Zadní část kabiny není opatřena výdechem klimatizační soustavy, což je u tak prostorného auta škoda. Detaily typu palubní „PC” na vrcholu palubní desky už pak nebudou žádné téma. Tady zkrátka nemůžete hledat luxus a krásné detaily německých značek, musíte prahnout po něčem docela jiném.

Dostávat se vám bude především prostoru, naprosté jednoduchosti a účelnosti, komfortu diktovaného měkkými sedadly a odolností robustních materiálů, které by podle mého vydržely v původním stavu i rány velkým kladivem. Nechci však navodit dojem, že je soužití s tímto vozem nějak nepříjemné nebo nedej bože, že by mi interiér připomínal lesní roubenku. To rozhodně ne. Subaru si vás umí hýčkat, činní tak jen zcela jiným způsobem než evropské alternativy. Je to takové zvláštní retro.

Chválit ho musíte, jakmile budete do kufru házet zavazadla, protože 526 litrů pod roletou je už samo o sobě dost. Papírově na XC70 a Allroad od Audi sice Outback pár litrů ztrácí, ale vynahrazuje to praktickými segmenty pod podlahou a dvojicí šikovně skrytých háčků. Vyšší nakládací hranu mu také s klidem odpustíte, zejména když zjistíte, jak jednoduše se opěráky sedadel sklápějí páčkami do roviny a jaký široký „skladní prostor“ se poté před vámi následně objeví. V tomto ohledu je na něj i větší konkurence zcela krátká. Na zimu by to snad chtělo jen nějaký ten průvlak na lyže a plnohodnotná rezerva by mu slušela víc než opravná sada.

Prostřední výbava Comfort testovaného vozu má až na kožené čalounění, navigaci a výkonnější audiosystém v podstatě vše, po čem by mohl potenciální majitel toužit. Nemusí to tak na první pohled vypadat, ale skutečně tomu tak je. Elektricky ovládaná jsou všechna okna, zrcátka i sedadlo řidiče, nechybí ani střešní okno, vyhřívání předních sedadel, dvouzónová klimatizace, tempomat, USB, nescházejí veškeré další elektronické pomůcky či nutné, byť nepříliš výkonné osvětlení.

Pokud někdo prahne po nadstandradní výzbroji, musí bez dalšího přemýšlení připlatit 110 tisíc za vrcholnou výbavu Executive, popřípadě dovybavit Outback drobnostmi z nabídky originálního příslušenství. Na tyto postupy jsou zákazníci Subaru zvyklí, neboť volbu vždy znesnadňuje (či ulehčuje) velmi omezenou možností individualizací.

Kombinace boxeru a CVT? Jedním slovem nejlepší

Největší trumfy Fuji Heavy Industries najdeme v útrobách vozu, přičemž v Outbacku stojí za pozornost premiérová kombinace naftového boxeru a převodovky Lineartronic. V prvé řadě je třeba vyseknout poklonu plochému turbodieselu, který zaujme kultivovaností a nebojí se ani charakterního projevu. Těch 150 koní (110 kW) a 350 Nm sice není u vznětového dvoulitru stádo, které by vás s ohledem na mladší turbodiesely konkurenčních značek položilo na lopatky, ale přesto se dá říci, že Outbacku sluší více než benzinová jednotka 2,5i. Brzdou provozu se s ním nestáváte, třebaže na honičky vážně není.

Už po nastartování zaujme agregát jen nevýrazným hlukem. Pravdou je, že při testu teploty nízké nebyly, ovšem ani tak rozdíl mezi studeným a ohřátým motorem výraznější podoby nenabral. Lze to samozřejmě přičítat důkladnější izolaci motorového prostoru nebo nové izolační fólii čelního skla, jenomže tohle je zásluha ipohonné jednotky jako takové. Jediná zcela vyvážená koncepce mezi čtyřválci opravdu nespočívá v tuně dodatečných vyvažovacích hřídelů ani v nejrůznějším pootáčení či jinému přemlouvání řad válců k poslušnosti. Boxer je prostý výraznějších vibrací a v drtivé většině režimů neobtěžuje ani typickým dieselovým klapáním.

Nejvíce jsem se obával hry na schovávanou motoru za převodovku, což nebývá u CVT jev vůbec výjimečný, nakonec však musím uznat, že byly mé obavy zcela plané. Lineartronic původem z Foresteru XT má jiný hydrodynamický měnič pro přenos vyššího točivého momentu, větší přemosťovací spojku a také tenčí hlavní řetěz s větším počtem článků. Tyto i další změny umožnily především zvětšit rozsah jednotlivých převodových poměrů a zkrátit převod stálý. Kromě toho využívá CVT oleje odlišné konzistence.

Největší podíl na docela jiném dojmu má ovšem nová řídící jednotka, která při sešlápnutí plynu na více než 65 % samostatně přepíná mezi plynule měnitelným převodem a režimem sedmi přednastavených (virtuálních) převodových stupňů. Skoro se ani nechce věřit, jak moc se proměnilo chování CVT - opravdu, o tolik je lepší. Škoda jen, že přidává 53 kilogramů na váze.

Praxe ukazuje razantní odpich z místa prostý váhání i výtečný akustický komfort na palubě ve valné většině jízdních režimů. Kde mi u předchozího Lineartronicu při zrychlování vadily vysoké otáčky, tam se novinka chovala úplně jinak. Poslední verze Lineartronicu totiž řadí při svižnějším tempu virtuální stupně téměř jako klasický automat a udržuje stabilní otáčky na nižších hladinách. Z toho pramení minimální hluk, který je, věřte nebo ne, při měření decibelů dokonce nižší než u benzinové verze. Navýsost příjemné je to ve městě i na dálnici. Automat dokáže navíc sám podřazovat před zatáčkou a při jízdě z kopce, což znamená nejen lépe připravený motor na nájezdu na rovinku, ale také schopnost brzdit i jinak než „hamtáním“ po brzdách - tedy motorem.

Ona plynulost je povýšena na zcela novou úroveň, obohacena o lepší spojení řidiče a motoru, ústí až v celkově lepší ovladatelnost. Vyšších otáček se sice při pozvolné akceleraci dočkáte, ale jakmile překročíte plynem více než polovinu dráhy, rázem je to skříň, která si nezadá s klasickými automaty. Nervozita se nedostavuje, nežádoucí prokluzování nebo škubání se nekoná. Převodovka pustí motor výše jen při stoupání, kdy je potřeba využít více výkonu.

Lineartronic ale jinak žehlí, co může a dodává Outbacku s turbodieselem sametový charakter. Navodí dojem, jakoby vás někdo před vámi mistrně a zcela ohleduplně táhl na laně. Pokud by si ale někdo z výše zmíněného vydedukoval, že to bude dokonalá sportovní kombinace jako u moderních automatů od ZF, ten se mýlí. Tandem variátoru a turbodieselu je primárně zaměřen na ticho a plynulost, přičemž plynulosti ve výsledku nabídne tolik, že vás ani nenutí řadit si svépomocí. Přesto je nutné to vyzkoušet.

V manuálním režimu je jedinou možností řazení pomocí pádel na volantu, a největšího ocenění se dočká při „střelbě“ po okresce. Můžete si tak lépe vychutnat momentovou charakteristiku motoru a projet si celé spektrum otáček a převodových poměrů dle libosti. Další virtuální stupeň totiž zasadí až nad hranicí čtyř tisíc, kdy už by jinak zátah začal citelněji polevovat a kde už se verze s manuálem stejně jen hlásí o pauzu. Subaru udává, že změny „kvaltů“ probíhají za méně než 0,1 sekundy, což je docela kvapík. Při řazení nahoru vás vůz vždy lehce zatáhne a motor už je najednou zase v pásmu, kde je mu zdalek nejlépe. Ani při podřazování CVT na nic nečeká a dokáže velmi dobře využít motoru ke zpomalení.

Outback vám v manuálním módu přijde o něco rychlejší než na papíře. Motor se ochotně sbírá od nízkých otáček a rozhodně ho nikdy nemusíte tahat z jámy vydolované turbodmychadlem. Zátah postupně sílí a myšlenky na naftu ve spalovací komoře jsou rázem fuč, připomene je jen jinak tlumeným zvukem. Zjistíte, že nejvíce boxeru sedí střední až vyšší otáčky (mezi třemi a čtyřmi tisíci), ale ani výletů těsně za hranici začínající čtyřkou se neštítí.

Pohoda až na prvním místě

Outback preferuje jiný než agresivní styl jízdy. Je to taková pěkná harmonie pohonného ústrojí, tandem, který v nabídce citelně chyběl. Celkovému charakteru vozu jde kombinace nafty a CVT k pleti prostě lépe než manuál. Nemyslel jsem si, že bych to jako fanda mechanických převodovek mohl napsat, ale poslední verze Lineartronicu za 50tisícový příplatek prostě stojí. A co spolehlivost CVT, křičí někdo z davu? Na to lze říci jen, že zkušenosti majitelů jsou zatím pozitivní, záruka platí 5 let/200 tisíc kilometrů a Subaru se navíc dušuje, že díky samostatnému chladiči oleje není problém táhnout ani přívěs o hmotnosti 1 700 kilogramů (jako s manuálem). Co na to řekne podvozek?

Po podvozkové stránce věci působí vůz o něco tužším dojmem než dosud. Není to však přitvrzení nijak nepříjemné, podle mého názoru jedině v mezích vítaného. Speciálně odladěné vzpěry definitivně zvýšily schopnost kopírování povrchu a také se Outback naklání do boků zase méně než dřív. Poslední vydání žehlí převážnou většinu nejrůznějších děr a kanálů dokonale, nikam neuskakuje a pohodlí dokáže přinášet měrou vrchovatou i na kočičích hlavách. To nebývá u německých kombíků pravidlem, ba co víc - Outback je v tomto ohledu světlou výjimkou. Od dění pod vámi ovšem na druhou stranu neizoluje řidiče natolik, aby nedej bože ztratil přehled. U vozu rodinné povahy tedy jedině vítané vlastnosti.

Velkou měrou za to může poděkovat také „sedmnáctipalcovým pneumatikám“ s vysokým profilovým číslem (225/60) a bát se s nemusí ani dobrodružné výpravy mimo asfalt. Spíše víceúčelové pneumatiky se projeví jako nedostatek až ve chvíli, kdy se rozhodnete sjet si s Outbackem naplno. Nastolenou stopu se může snažit držet sebevíc, ale při svižnějším nájezdu do utaženější zákruty se poměrně snadno a rychle dostane na limit, načež kapituluje pod tíhou nedotáčivosti.

O zákeřnosti není řeč, bavíme se jen o chování v extrému. Limity přilnavosti pneumatik lze ovšem rozeznávat zcela snadno, což může být i zábava. Smát se nemusíte jen při situacích, kdy dojde na razantní brzdění. Účinek brzd je sice zcela dostatečný a možnost jejich dávkování dobré, ale následné ponory přídě a obutí bez efektu Pattex Superfix dokážou připravit krušné chvilky.

Běžné i vyšší rychlosti zvládá Outback s velkým nadhledem. Je mu jedno zda jedete po hladké silnici či tankodromu, ale na nějaké extrémní tempo nebo šílení prostě stavěn není. Nenahrává tomu ani hmotností blížící se k 1,7 tunám, ani spíše přeposilovaným, a tedy celkem necitlivým řízením. Elektrický posilovač jsem viděl i lepší, na druhou stranu, těch horších je snad stále více. Nic na povaze Outbacku nezmění ani sebelepší pohon všech kol nebo plně deaktivovatelný stabilizační systém. Při hrátkách v extrémech působí jako takový nedotáčivý polštář, kterému je úplně jedno, jak moc bude cesta rozbitá. Prim hraje pohoda na palubě, bezpečnost posádky a plynulost. Pokud jste už někdy zažili jízdu jako v bavlnce, pak věřte, že jste jeho projevu docela blízko.

Jako králové se s Outbackem budete cítit při jízdě po dálnici. Nad povolenou stotřicítku už se k další akceleraci musí motor trošku přemlouvat, čímž se řadí k té pomalejší allroadové kavalerii. Rozjeďte se ale řekněme na 160 km/h a stížnosti nebudou na místě. To, s jakou nenuceností a samozřejmostí Subaru pohlcuje kilometry klidně tachometrovou dvoustovkou, vás ukolíbá natolik, že můžete na tom gauči za volantem začít i usínat. Odolnost proti bočnímu větru je velmi dobrá a hlukem na palubě nikoho Outback obtěžovat nebude. Odhlučnění opravdu poskočilo citelně dál.

Na rovince udržuje CVT při jízdě v rámci limitů 2 300 otáček a motor, třebaže zcela syrový odebírá z nádrže lehce přes 7 litrů. Při ideálních cestovních 160 zvyšuje otáčky na tři tisíce a konzumaci zhruba o litr, ale právě za osm lze jezdit rychle všude a vždy. První tři dny jsem se dokonce pohyboval u šesti a to jsem brázdil velkoměsto a jeho okolí. Maximum v testu skončilo na 14 l/100 km, minimální hodnota šla i hluboko pod pět. Možná, že je apetit boxeru vyšší než u některých verzí 2,0 TDI nebo jim podobných, musíme však brát v potaz, že Outback není lehká váha a že navíc vozí v útrobách slušnou čtyřkolkou.