Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Facelift přinesl Versu ostřejší rysy a lepší jízdní vlastnosti. Zbytek se naštěstí nezměnil, nadále zůstává tím nejlepším rodinným sluhou.

Nemoderně úsporný motor

Nedá se říci, že by atmosférická benzínová osmnáctistovka byla zrovna běžným pohonem pro tuto kategorii aut. Daleko obvyklejší jsou diesely různých objemů a nejinak tomu bylo v minulosti u Versa. Dříve bývalo téměř pravidlem, že pokud jste ho někde potkali, klapal mu pod kapotou právě nafťák. Zvláště 2,2 D-CAT patřil mezi oblíbené a existoval k tomu dobrý důvod. Ve své první inkarnaci, která poháněla druhou generaci Corolly, uměl být pružný a úsporný. S modernizací ale tyto vlastnosti ztratil, použitelné otáčkové pásmo se velmi zúžilo a současně vzrostla i průměrná spotřeba. Možná se také mění preference zákazníků, ale i podle prodejců se stává čím dál tím častěji, že nově objednávaná Versa mají pod kapotou právě testovanou jednotku.

První dojem z motoru nevyvolává zrovna nadšení. Jeho reakce na přidání plynu jsou docela mdlé a ochota zrychlovat z nízkých otáček skoro neexistuje. Pokud je řidič zvyklý na silné spodky dnešních turbobenzínů či dokonce kopance turbodieselů, bude jen rozpačitě krčit rameny. A zvyk brzy řadit nahoru to činí ještě horší. V takovém případě lze velmi snadno dojít ke špatnému závěru a motor odsoudit. On ale vyžaduje poněkud nemoderní zacházení. V případě potřeby zrychlení je nutno pořádně prošlápnout a následně podržet pedál plynu. Pod třemi tisíci otáčkami motor jezdit umí, ale zrychlovat ne. Jakmile ručička otáčkoměru tuto hranici překročí a začne se blížit k maximu točivého momentu 180 Nm ve 4 000 ot./min, dostaví se i očekávaná změna rychlosti.

Motor se nebrání ani dalšímu vytáčení, skoro bych řekl, že se ve vyšších otáčkách cítí velmi dobře a dokonce má i něco jako výkonovou špičku. Bonusem je, že v okolí výkonového maxima umí opravdu zabrat a současně u toho produkuje příjemně jadrný zvuk. Ale ani tehdy není příliš hlasitý, naopak, většinu času o něm v podstatě nevíte. Je škoda, že Toyota neodolala tlaku dnešní módy a nedala Versu trochu kratší převodovku. Ta je rovnoměrně (a na dlouho) rozvržená a jedinou výjimkou z pravidla je mírně kratší trojka.

Tabulka otáček motoru při vybraných rychlostech

Tabulka maximálních rychlostí na jednotlivé převodové stupně

Zatím to pro pohonnou soustavu nevyznívalo úplně nejlépe, Verso 1,8i není to zrovna trhač asfaltu a pokud se má trochu pohnout, musí se koním nad hlavami zapráskat bičem. Jejím trumfem je ale něco, co bude zájemce o MPV zajímat více než sprinty mezi semafory. Odměnou za poněkud letargické chování motoru je jeho spotřeba. Na běžných silnicích lze při jen troše snahy a předvídání jezdit do 6 l/100 km, minimální dosažená spotřeba dokonce byla jen 5,3 l, a ani vyšší využití výkonu neznamená vír v nádrži. Rychlá rodinná jízda v oblasti dvoubodového pásma se vleze mezi 7 a 8 litrů a na překonání 10 litrového hranice už řidič musí zapomenout, že sedí za volantem kompaktního MPV. Také na dálnici zůstává spotřeba v přijatelných mezích. V pondělním ranním provozu jsem cestu Olomouc - Praha zvládl s průměrem 120 km/h a osmilitrovou spotřebou.

Asi už chápu, proč zákazníci volí právě tento motor. S ohledem na velikost jsou to velmi příznivá čísla a vezme-li se do úvahy, že u něj nehrozí problémy s turbem či vstřiky poškozenými nekvalitní naftou, kupovat diesel se ryze ekonomicky jen těžko vyplatí.

Opravdu pohodlné cestování

Verso vždy hrálo na pohodlí a nějaké velké jízdní výkony mu moc neříkaly. Jeho charakteristickým znakem byla houpavá jízda plná náklonů. S faceliftem přišla drobná změna, podvozek poněkud přitvrdil. Ne, nebojte se, s agresivnější přídí nepřišlo jiné zaměření, Verso je nadále měkké, jen je poněkud jistější v kramflecích. Stále je jeho hlavním smyslem přepravit posádku v co největší pohodě a nebojím se říci, že to je v tomto ohledu za posledních pár let jedno z nejlepších aut, se kterými jsem jel. K vysoké kvalitě jízdy po českých cestách přispívá i velmi dobré odhlučnění podvozku. Mnoho výmolů či hrbolů dokáže Verso spolknout a posádka se o nich ani nedozví. Bohužel, tato jistota má své meze, v Japonsku ale asi nečekali, že by se u nás na cestách mohly běžně vyskytovat díry, které v zemi daleko na východě potkáte jen po pořádném zemětřesení. Při jejich přejetí se nejdříve ozve silná tupá rána a auto celé nadskočí.

Už jsem naznačil, že Verso není drtič zatáček. Poměrně brzo narazí na svůj limit, na kterém se polehounku začne v nedotáčivém smyku hrnout ven ze zatáčky. Na druhou stranu, jako u všech aut s měkkým podvozkem, děje se tak velmi postupně a čitelně a záludnost je přesně to slovo, které vůbec nemá ve slovníku. Zažil jsem za jeho volantem jednu z posledních kalamit zimy, tu, jež ochromila velkou část Moravy. Na cestách i na dálnici byla vysoká vrstva mokrého sněhu, na které auta obvykle mívají tendenci dělat vše možné, jen ne držet se vytčeného směru. Verso nebylo výjimkou, přesto mi nedělalo potíže v relativní pohodě pokračovat v cestě. Ani jednou mi za celou cestu nepřipravilo žádnou nepříjemnost. Ani na dálnici při přejíždění nahrnutého sněhu mezi pruhy, ani při prohrabávání se neodhrnutým sněhem na silnicích, po kterých jsem objížděl úsek se vzpříčeným kamiónem, auto neprojevilo snahu prosadit svou hlavu a vydat se mimo vozovku.

V souladu s pohodovým a čitelným jízdním projevem je i naladění ovládacích prvků. Řízení je sice úplně němé a spíše pomalejší, ale docela přesné. Spojka je lehká a čitelná a ani k řazení nelze mít připomínek. Na druhou stranu, mdlé reakce motoru na sešlápnutí či uvolněné plynu už jsem zmiňoval a také brzdám by neškodilo jisté posílení. Ze všeho prostě vyznívá jednoznačná snaha maximálně usnadnit řidiči život a nechtít po něm nic více, než je potřeba k přesunu z bodu A do bodu B. Jedinou větší kaňkou na kráse tak zůstává aerodynamický hluk. Za situace, kdy motor téměř není slyšet a do kabiny ani nijak výrazně neproniká valivý hluk od pneumatik, je škoda, že už od nějakých 100 km/h do kabiny proniká svistot od A sloupků. Není to nic tragického, při delší jízdě na dálnici to ale může být docela únavné.