Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Praktičtější verze Golfu má vyšší ambice než převoz golfových bagů. Ohánět slovem Sport se ale nemá.

Kabině můžete vytýkat drobnosti, vozu cenu

Co by měla splňovat MPV této velikosti, aby si zákazník byl opravdu jistý, že je nezbytně potřebuje? Křik ze zadních sedadel hatchbacků mě nutí tvrdit, že rozhodně větší vnitřní prostor a objemnější zavazadelník pro prázdninovou bagáž, se kterou souvisí porce nezbytné variability a dostatek odkládacích prostor na drobnosti. Nakonec by užil ještě rozumný výhled ven, aby se mohli potomci na zadních sedadlech kochat okolním děním. Osobně bych ještě uvítal snadnější nastupování a příjemnou řidičskou pozici za volantem. Sportsvan se v těchto směrech zdá být podle slibů ideální. Na ty se však jak známo nevyplatí dát, podívejme se mu tedy raději na zoubek drobnohledem.

Budu se zřejmě jen opakovat, ale všechny Volkswageny poslední doby mě po prvním usednutí za volant nadchly opticky i hmatatelně velmi dobrými materiály a takřka bezchybnou kvalitou zpracování, nakonec až na drobnosti potěšily i výtečnou ergonomií. Skutečně, kam podvědomě sáhnete, tam se také obvykle nachází zrovna to, co potřebujete. V této oblasti se nová varianta od zbytku golfí skupinky nikam nezatoulala a pocit útulnosti navozuje spolehlivě u posádky i ona. V podstatě si bere to lepší a dále už se soustředí jen na větší prostor a variabilitu.

Za volant jsem vklouzl do citelně výše umístěných sedadel bez starostí i s pochroumanou páteří a dveře bych jsem za sebou zavíral bez řinčení kovových vrat, navíc s jednoduchostí vlastní sourozeneckému hatchbacku. Sedadla jsou sama o sobě zcela bez připomínek, přičemž ve výbavě Highline se jedná o údajně sportovní vydání s rozumným bočním vedením. Buď jsem ale za ta léta pořádně zhubl, nebo prostě udělali v automobilce změnu a skutečně obdařili křesla štědřejšími rozměry. Bohužel pozapomněli na sklon sedáku, což mi přijde trošku škoda. Pěkných pár jízd mi trvalo než jsem byl schopen najít ideální pozici za volantem, ale problém nebyl v sedadlech.

Za vinu to dávám malému, nebo spíše nevhodnému rozsah nastavení volantu, kvůli němuž si chvílemi pumpujete sedadlo výše ke stropu a ten se rázem nezdá být už tak adekvátně daleko jako na počátku. Pozice přes tyhle mouchy ale není typicky „em-pé-véčková“ - tedy s pedály někde hluboko pod vámi. Mnozí si přesto budou libovat v nadhledu, s jakým mohou pozorovat řidiče hatchbacků a městských vozítek. Rozhodit může jen středová konzola s nemístně tvrdým plastem, o kterou se neopírá moje pravé koleno zrovna s velkým potěšením. U spolujezdce se od kontaktu snaží částečně odradit novým vyhloubením překrytým gumovou páskou, za kterou se dá strčit třeba kniha nebo prospekt, také se jí to vždy ovšem nepodaří.

Na seznam negativ je nutno připsat i volant s tradičně ohoblovaným spodkem, který nevynechají ve Wolfsburgu ani v modelech pro něho zcela nevhodných. Sportsvan má sice slovo sport v názvu, ale nemyslím, že by se bez něho neobešel a bez titěrnějších tlačítek na jeho ramenech stejně tak. Po těchto rozpacích už ale vnímám jen samá pozitiva. Tak například dobrý výhled ven. Pod ní jsou podepsána okénka u A-sloupků, ale také níže umístěná zrcátka, za ně už se teď jen tak něco nechová. Pohled přes rameno vzad na vozy v mrvém úhlu zase usnadní onen zadní pár oken a pokud by tohle nestačilo, u Sportsvanu slaví premiéru systém monitoringu slepého úhlu s asistentem proti kolizi při vycouvání z řady, k dispozici je také parkovací kamera, senzory i systém automatického parkování. Jsou tu ještě nějaké další odlišnosti, překvapivě ano.

Největší modifikací prošla horní část palubní desky, i když zdědila známé palubní systémy a ovladače. Centrální obrazovka - zde ve vrcholném provedení - je umístěna výše a obklopují ji nikoliv horizontální, ale vertikální výdechy klimatizace spolu s bohatším dekorováním. Pod jejím panelem se posunem získalo místo pro objemnější schránku, ve které je schován port USB a klasická dvanáctivoltová nabíječka, ovladač výstražných blikačů už také není v horní části (trochu nezvyk) a jsou zde i dva sloty na parkovací lístky. Na vrcholu desky se také zjevila odkládací schránka, dobře jí asistuje ještě dvojice variabilních držáků na nápoje pod krycím rolem za řadičkou, objemná loketní opěrka, schránky pod předními sedadly nebo dveřní otvory schopné zhltnout 1,5litrové lahve (i některé dvoulitrové) a vzadu o půl litru menší.

Na praktičnost evidentně byla soustředěna veškerá pozornost, i tak je těžké cokoliv kabině vytýkat. Tedy až na jednu podstatnou věc a tou je cena. Nebudu chodit kolem horké kaše, v testované výbavě Highline se vůz s nejsilnějším benzinovým agregátem a DSG netajil cenovkou 850 tisíc korun. Ta už by na jednu stranu odpovídala vozům vyšších kategorií, na její obranu nutno dodat, že se vyznačovala automatem (60 tisíc) i dalšími prvky za 150 tisíc, bez nichž se podle mého lze s klidem obejít. Opravdu potřebujete předkolizní systémy, vyhřívaný volant, parkpilot, adaptivní tempomat (bez adaptivní funkce neudržující odstup), navigační systém se 60GB harddiskem, WiFi a hlasové ovládání? Možná ano, ale při jejich objednání se s výslednou cenou dostanete na roveň rozumně vybaveného naftového Passatu Variant. S příplatky u Sportsvanu (i jiných Golfů) se tedy doporučuje obezřetnost, což dokládám přiloženým ceníkem (PDF, 126 kB).

Pro úplnost dodávám, že ekvivalentně vybavený hatchback přijde o 50 tisíc levněji, volbou Variantu ušetříte 17 tisíc, ale u obou se bude nutno smířit s nepatrně nižším výkonem. V dalších kapitolách se dostanu k tomu, zda tyto rozdíly přinesou prakticky více. Předně zjistím, jak je na tom Sportsvan s prostorností a variabilitou, protože ty stojí na žebříčku priorit potenciálních zájemců o MPV obvykle nejvýše.

Prostor v základní výbavě

V součtu je hlavním rozdílem oproti Golfu kromě vyvýšeného posazu (o 6 cm) pocit vzdušnosti a rozhodně bych ho být vámi nepřičítal jen příplatkovému panoramatickému střešnímu oknu - to ostatně prostoru nad hlavou ubírá bezmála tři užitečné centimetry a nasnadě by byly i pochybnosti, zda se od něho při vyšším kilometrovém nájezdu náhodou nezačnou ozývat všemožné pazvuky - na ty jsou doslova odborníci u Peugeotu a Citroënu. Tím bych ale už nechtěně odbočoval od prostornosti, v níž tohle auto nemůže v rámci své kategorie zklamat ani ty nejnáročnější. Obhájí si roli rodinného univerzálu, kterou mu automobilka nenávratně přišila na klopu?

Do šířky v oblasti loktů mu napočítáte totéž, co každému jinému Golfu, což sice může přinést na jednu stranu zklamání, ale s ohledem na jejich dominanci bych vpředu o nějakém nedostatku nemluvil. Na přední místa se kvůli celkově prostorné kabině velmi útulně posadí i dvoumetroví habáni, doménu číslo jedna však spatřuji ve skutečnosti, že můžete k cestování ve větším počtu vyzvat někoho podobně vysokého, který si za vás sedne bez velkých ústupků na pohodlí. A to platí také ve chvílích, kdy jste poslední zářez na futru udělali na 190 cm.

Seděl jsem v mnohých MPV, ale Sportsvan mi při pohledu ze zadních sedadel nejvíce připomíná poslední Octavii - v oblasti kolen by v něm tedy strádali pouze jen jedinci aspirující na zápis do Guinessovy knihy rekordů (ty jsem ale za dobu testu nevozil) a ani prostřední místo mezi nimi by se přesto nezdálo být tradičně jen do počtu. Přesto můžete prostředního cestujícího trochu potrápit, pokud se ho rozhodnete posadit mezi dvojici tlouštíků, poněvadž místa v příčném směru na stěhování černých pasažérů zase tolik není. Sportsvan je tu ostatně jen o tři centimetry širší než hatchback.

Ohlížíte-li se po voze, kam dozadu naládujete trojici dětských sedadel vedle sebe, upozorňuji, zřejmě už vám došlo, že Sportsvan neposlouží - jejich připevnění Isofixy totiž poskytnou nanejvýš dvě krajní sedadla. Každé z míst může být ale nezávisle posouváno podélně v rozmezí osmnácti centimetrů, což zprostředkovává kouzlení s kapacitou zavazadelníku - spolu s velkou podélnou rezervou i při plném obsazení. Sedáky lze zároveň náklápět, i když v již citelně slabším rozsahu, a sice od odpočinkové až do polohy s pravítkem v krku. Když už jsme u té variability, musím zmínit také příplatkové sklopné sedadlo spolujezdce, které poskytuje útočiště až 2,5metrovým fošnám, klidně se čtyřmi cestujícími na palubě. Skrze prostřední otvor ale prostrčíte bezpečně i lyže pro celou rodinu.

Z uvedeného by někdo mohl Sportsvan rovnou posadit na trůn kategorie kompaktních MPV, obzvláště když C-Max vypadá uvnitř menší. Jenomže zavazadelník až tak zázračnými hodnotami ve skutečnosti nevládne. Oproti Golfu Plus si sice polepšil na délku o 13 centimetrů, ale zdá se, že většinu obětoval ve prospěch interiéru. Výrobce udává narůst jen o 110 litrů. Na hatchback má s hodnotou 500 litrů náskok 120, ale na Variant už ztrácí 105. Mezi MPV nižší střední třídy bych ho při srovnávání kufrů zařadil k výraznému podprůměru. Reálně je prostor batožiny docela krátký a úzký a nevynahradí to ani dvojitou podlahou, pod níž tentokrát ukryjete krycí roletu. Pro získání maximálních 1 520 litrů bez schodu navíc musíte umístit podlahu do vyšší polohy, co víc po defektu si musíte vystačit s neplnohodnotnou rezervou.

Ze Sportsvanu se rekordman pro přepravu bagáže opravdu nestane, ale myslím, že minimálně posloží všem, kteří nevyužívají maximální kapacity podobných plavidel do poslední kapky. Pokud je nouze, posunutím sedadel se dá objem kosmeticky zvětšit o devadesát litrů. Při testu jsem neměl možnost naložit dětský kočárek, ale vsadil bych se, že by se to bez obtíží neobešlo, snadnější by to jistě bylo u Variantu - ano, ten má i vyšší užitečné zatížení a nižší nakládací hranu, zde je 65 centimetrů nad zemí. Pochválit jsem ale musel háčky, které se hodí, když jedete s prázdnou, hodilo se víko s dvojicí úchopů a snadným ovládáním, nebo zpětná kamera schovaná v logu, kterou není třeba omývat, jak bývá jinde zcela obvyklé pomalu po každé jízdě. Dost už otravného měření, jde se jezdit.