Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Podle nových odhadů automobilek má dosažení limitu 95 g CO2/km stát přes 34 tisíc korun na každém autě. Eko organizace trvají na o čtvrtinu nižším čísle.

Když se dozvídáme o tom, že nějaká automobilka do světa vypustila nový litrový tříválec, dost často to bývá spojeno s výmluvami typu „musíme to udělat kvůli emisním regulacím”. Pomineme-li výjimky, jakými je například Honda nebo Mazda, dělají takové věci úplně všichni a vysvětlení emisemi je výmluvou jen napůl, protože ony regulace skutečně jsou až příliš přísné, nejpřísnější na světě.

Současný limit emisí CO2, platný pro rok 2015, zní na hodnotu 130 g/km. Mnoho výrobců se pod tuto hodnotu - resp. pod hodnotu upravenou konkrétně pro ně, protože jak těchto 130 gramů, tak i 95 g pro rok 2020 jsou hodnoty průměrné, stanovené pro automobil o hmotnosti 1,4 tuny - dostalo už v roce 2013.

Další snižování emisí však už nebude tak snadné, což také znamená, že bude dražší. Pochopitelně, první cenou, kterou platíme, je eliminace řešení příznivých pro zákazníky, která akorát nejsou s to vyhovět normám. A nové limity jsou tak přísné, že pohřbí i techniku vyvinutou na míru současným regulacím, která nutně nemusela být špatná. O této ceně dnes ale hovořit nebudeme, zaměříme se na tu, kterou budeme platit přímo, penězi.

Dosud se hovořilo o tom, že cena snižování emisí CO2 u aut je zhruba 30 Eur (803 Kč) za gram. Nyní se ale toto číslo posouvá ke 40 eurům (1 070 Kč) za gram. Z průměru 127 g CO2/km se dostat na 95 bude tedy - průměrně, pochopitelně - stát na jednom jediném automobilu 1 280 Eur, tedy přes 34 tisíc Kč. Odhad celkové sumy, která na takovéto snížení padne, je podle analytické společnosti Evercore ISI 13 miliard eur, tedy 348 miliard korun. Automobilky mají z toho nést náklady 8,5 miliardy eur, tedy asi 227,5 miliardy korun.

Proti odhadu znějícímu na oněch 1 280 Eur samozřejmě stojí ekologické organizace, které stále trvají na svém názoru, že na jedno vyrobené auto bude cena snížení emisí pod tisícem Eur. Greg Archer, manažer čistých automobilů bruselské organizace Transport & Environment, je jedním z nesouhlasících. „Nemyslím si, že existuje důkaz růstu těchto nákladů. Argument, že výrobci jsou nuceni vynakládat větší peníze na vývoj hybridů, aby splnili požadavky, je jen zástěrka,” uvedl. Připustil nicméně, že „onen poslední gramö bude dražší než první, čímž zpochybnil svá předchozí slova. A neopomněl rychle dodat, že automobilky to dosud měli snadné, protože „zneužívaly” díry v pravidlech pro testy spotřeby NEDC.

Ať už budou náklady jakékoliv, není samozřejmě myslitelné, že by je automobilky zaplatily z vlastní kapsy, takže patřičně navýší cenu automobilů pro zákazníka. A např. u nás počítejte s další více než pětinou navíc k oněm průměrným 34 tisícům korun na DPH, což nebude kompenzováno přesunem do jiné daňové kategorie podle emisí, protože u nás naštěstí žádná takováto deformace trhu neexistuje; povinné ručení je něco trochu jiného.

Důvody pro růst ceny snížení emisí o jeden gram oxidu uhličitého - plynu pro život na zemi nezbytného, jak ví každý, kdo měl na základní škole přírodopis - je ten, že ty levnější cesty k nižším emisím, mezi které patří například start-stop nebo technologie vypínání válců, už jsou implementovány a jejich instalace byla relativně snadná - třeba onen start-stop se skládá ze světýlka na přístrojovce, tlačítka k vypnutí, kousku počítačového kódu, silnější baterie, alternátoru a startéru. Vypínání válců už je složitější, ale pořád ne tak moc.

Nová pravidla si vynutí čím dál větší množství plug-in hybridů a elektrických aut v nabídkách automobilek. Vzhledem k tomu, že se do spotřeby plug-in-hybridů nezapočítává elektřina, zvládnou ujet 100 km za velmi málo paliva - tedy, teoreticky. Že to je tak nanejvýš prvních 100 km, z nichž drahnou část jedou tyto stroje na elektřinu, už nikoho nepálí. Co s touto praxí udělá připravovaná novinka, tedy test spotřeby WLTP, který by měl NEDC nahradit ještě před rokem 2020 a podle dostupných zpráv by měl zahrnovat data z reálných silnic a tím víc odpovídat skutečnému světu, je zatím otázkou. Tato nová zkoušecí procedura slibuje návrat k realitě, nedivili bychom se však, kdyby byla od reality ještě dále než NEDC.

95 gramů CO2 na kilometr ale podle některých zpráv nemá být konečná. Evropská komise údajně pracuje na návrhu dalšího nařízení, které by stanovovalo v období někdy po roce 2021 průměr na 75 gramů na kilometr. To znamená spotřebu 3,2 l/100 km pro benzínové motory a 2,8 litru pro naftové motory. Pravděpodobně by to byl stále průměr nabídky jako dnes, takže by velmi pomohly elektromobily se svými „nulovými” emisemi, třebaže i ty jsou fantasmagorií.

Automobilky nicméně údajně chystají ofenzívu proti takovýmto krokům na bázi public relations, která se má rozběhnout ještě během letošního roku. Jak bude vypadat a jak bude efektivní, zatím těžko předpovídat, ale dobrou zprávou může být už jen to, že se automobilky snad konečně přesunou nebo alespoň začnou přesouvat z pozice „nechceme to, ale musíme” do pozice „nechceme to a bojujeme proti tomu, neboť to nechtějí ani naši zákazníci”.

Existují nicméně také názory, že elektromobily všem ušetří hromadu peněz, takže vlastně není důvod, proč takovým autem nejezdit. Studie s takovýmito závěry se vynořila z britských vod a jedním z hlavních argumentů je, že přesednutí do elektromobilu ušetří průměrnému britskému majiteli auta zhruba 1 000 liber (cca 38 tisíc korun) ročně na palivu.

K tomu by se navíc podle studie o desítky procent zlepšila kvalita britského vzduchu; například Londýn s ní mívá dost velké problémy, ale ty bývají způsobené lokálním topením, nikoliv automobilovou dopravou. Studie hovoří i o eliminaci pevných částic díky přechodu na elektřinu. Zde však připomeňme jinou studii, která zjistila, že moderní benzínová i dieselová auta neprodukují těchto částic výrazně více než elektromobily, protože většina z těch vypuštěných do ovzduší nevzniká při spalování, nýbrž při otěru např. brzdových destiček o kotouče nebo pneumatik o silnici a tomu se nevyhne ani elektromobil. Jistě si uvědomíte onen černý povlak na předních kolech, když své auto delší dobu nemyjete - to jsou ty pevné částice.

Ovšem, neznáme člověka, který by neuvítal nižší náklady na provoz automobilu. Dovolíme si odhadnout, že hlavním důvodem je, že elektromobil jednoduše není schopen uspokojit jejich potřeby tak, jako konvenční auto, ať statistiky říkají, co chtějí. Řešením by zde mohl být plug-in hybrid, který nepotřebuje strávit dlouhou dobu u zásuvky každých 100 km, jenže i tato auta jsou dnes dost drahá.

Hovoří se o tom, že do roku 2025 budou schopny auta nějak využívající k pohonu elektřinu cenově konkurovat konvenčním, ale to je stále deset let do budoucnosti a cena baterií nemusí klesat tak rychle, jak si optimisté zhusta myslí. A také se hovoří o státních podporách pro elektromobily, ale podíváme-li se do Paříže, něco takového může stěží být lákavou vyhlídku pro kohokoliv kromě toho, kdo se snaží za státní peníze zlepšit svět od zeleného stolu a nepřipustí si možnost, že nemá pravdu.

Zdroje: Auto News, Motoring

Marek Bednář