Autoforum

/

Foto: P. Z., publikováno se souhlasem

Tohle auto jen připomíná, jak složité bývá nabídnout vůz, který bude znamenat přínos pro všechny strany obchodu. Bylo dobré a kvalitní, s ohledem na okolnosti ale nebylo možné, aby dávalo ekonomický smysl pro všechny. A tak skončilo jako propadák, i dnes se ovšem dá koupit zánovní.

O Volkswagenech si můžete myslet cokoli, jedno ale musíte uznat - tato značka se po dekády až neuvěřitelně přesně trefovala do potřeb zákazníků. Nebyla to náhoda, ale dílo propracovaného produktového plánování, které jí pomohlo dostat až na vrchol mezi světovými výrobci automobilů. Dnešní optikou jsou to skoro neuvěřitelná slova, neboť současný VW se o potřeby svých zákazníků nezajímá až do té míry, že se rozhodl vsadit do budoucna vše na auto, které je dnes jeho největším prodejním fiaskem. A působí dojmem, že je připraven na tom trvat až do sebezničení.

I v minulosti ovšem Němci čas od času chybovali, což jen připomíná, jak složité bývá „vyhmátnout” všechny podstatné aspekty, které s úspěchem vozu souvisí. Vzpomeňme třeba Phaeton, který byl technicky vynikajícím, promyšleným vozem, jenž dokázal být fakticky velice uspokojivý. A nebyl vzhledem ke svým schopnostem ani drahý. VW ovšem nedomyslel, že v jeho třídě je důležitá také image značky, kterou ani tehdejší Volkswagen nevyšrouboval do takových výšin, aby lidé byli ochotni ve větší míře váhat mezi Audi, BMW, Mercedesem a právě VW.

Nešlo ovšem o jediný propadák značky z dob Ferdinanda Piëcha. Automobilka na konci 90. let zjistila, že model Polo už je moc velký a drahý, aby sloužil svému původnímu účelu a oslovoval kupce malých příměstských aut. A tak vymyslel nový typ, na němž by nabídka značky začínala. Dostal jméno Lupo a spolu se sesterským Seatem Arosa stanul na zkrácené platformě Pola. Byl to velmi kvalitně postavený vůz, na svou třídu rozhodně. Na tom si VW zakládal, vůz navíc na předních nabídl nečekaně hodně prostoru a přišly i technicky výjimečné varianty jako Lupo 3L nebo verze GTI. Nic z toho ale na úspěch nestačilo.

Problémem byly výrobní náklady, které byly skoro tak velké jako u Pola. Automobilka si tak mohla vybírat jen mezi tím, zda bude vůz prodávat příliš draho, nebo na něm nebude vydělávat ani haléř. To nejsou dobré alternativy, a tak Lupo proslulo jako sice dobré a kvalitní, ale obchodně neúspěšné auto. Jen v prvním kompletním roce prodeje (1999) oslovilo v celé Evropě aspoň 100 tisíc lidí, což ale na nejlevnější VW bylo pořád málo. A pak šel jeho odbyt do kopru úplně - v roce 2005 se loučil s pouhými 9 724 prodanými vozy. Nástupce v podobě modelu Fox byl pak pro změnu opačným extrémem. Výrobně byl levný, a tak ani nestál moc, se svým mexickým původem to ale byl „tak málo VW”, že ho lidé nechtěli ani za menší peníze.

Ale zpět k Lupu, které se dnes zdá být dávnou historií. Nemusí jí být, sem tam se pořád dají koupit sotva ojeté kusy běžných provedení za ceny okolo 100 tisíc Kč, což je možná dost na 20 let staré supermini, ale obecně je to levné auto. Vůz na fotkách níže je skutečně výjimečný - najel jen 24 280 km v rukou dvou majitelů, kteří se o něj velmi pěkně starali a ten druhý mu nadělil pár originálních dílů z verze GTI. Nejsme fandové tuningu, ale vkusné modifikace (řadička, pedály, světla...) z vyššího provedení téhož modelu nejsou nutné na škodu.

Kdybyste o tohle auto měli zájem, může být vaše za 5 tisíc Eur, tedy asi 121 tisíc Kč. Je to nejlevnější možný návrat v čase do éry totální kvality Ferdinanda Piëcha, kdy vám možná i Lupo přijde kvalitnější než současný ID.3... Za zmíněnou cenu jej dostanete s motorem 1,0 o 50 koních a manuální převodovkou. Stojí v bavorském Pfaffenhofenu nad řekou Roth.

Zdroj: Mobile.de

Petr Miler