Autoforum

/

Foto: Volkswagen

S Volkswagenem si obvykle nepojíme ani vzácnost, ani neúspěch na trhu. V případě tohoto auta se ale obojí sešlo, jednou z něj bude sběratelský kus.

Pokud bychom v historii automobilky Volkswagen zapátrali po vysloveně neúspěšných modelech, najdeme jich jen pár. A v té moderní by jich bylo ještě méně, většině lidí by zřejmě zvlhl střelný prach po vyslovení jména VW Phaeton. Není to ale jediný propadák VW posledních dekád, za dalším velkým přešlapem se ale musíme vydat za oceán, kde vznikl Volkswagen, který vlastně ani nebyl Volkswagen.

Počátky jeho historie se datují do roku 2003, kdy VW přestal v Americe prodávat model s u nás nepříliš známým jménem Eurovan. Zní to exoticky, ale šlo pouze o upravený Transporter T4 v osobní verzi. Právě s ukončením jeho výroby opustili Němci v USA trh aut, kterým se tam říká minivany, pro nás jde spíše o velká MPV. A když automobilka v roce 2005 začala spolupracovat s dnes již neexistujícím, německo-americkým koncernem DaimlerChrysler, zrodila se myšlenka, jak Eurovan nahradit - nechat velké MPV pro americkou klientelu vyrábět Američany.

V roce 2008 tak byla v továrně Chrysleru v ontarijském Windsoru zahájena výroba Volkswagenu Routan, což nebyl zcela nový model, ale vizuálně i technicky modifikovaná pátá generace modelů Dodge Grand Caravan a Chrysler Town & Country. Měla to být cesta Němců k dobytí pro ně nedostupné části amerického trhu s auty a plánovali s ním získat asi 5 % trhu a ročně oslovovat okolo 45 tisíc zákazníků. Na to podepsali s Chryslerem kontrakt do roku 2014, zle se ale přepočítali.

Byl to sice víc než jen Chrysler s logy VW, Němci si řadu věcí včetně třeba manipulace se zadními řadami sedadel upravili podle sebe, přesto o něj nebyl zrovna velký zájem. V nejúspěšnějším roce 2009 oslovil Routan pouze 14 681 amerických zákazníků. Prodával se také v Kanadě a Mexiku, nic z toho ale nebylo Volkswagenu platné - mizivý zájem o tento stroj vedl nejprve k zastavení výroby a později i úplnému konci tohoto modelu s prachbídnou celkovou bilancí - 57 683 kusů prodaných během šesti modelových roků. Tolik jich původně mělo být prodáno za jediný rok a pár měsíců k tomu.

Můžete namítnout, že skoro 58 tisíc aut není úplně málo, ale bavíme se o VW, jedné z největších automobilek světa, která pouští do oběhu 10 milionů aut ročně a tolik Golfů nezřídka vyrobí za měsíc. Routan prostě propadl a v zapomnění upadl, díky tomu se ovšem stává raritou. A to zejména v Evropě, kam se oficiálně nikdy nedovážel.

Němci si ale pár kousků přivézt nechali a ty se jako použité pravidelně objevují v prodeji. Pro Evropana je to bizarní setkání, neboť v době, kdy si ani do relativně velkých nekoupíte nic víc než dvoulitrový čtyřválec, dává tento stroj na výběr tři motory - 3,6 V6, 3,8 V6 a 4,0 V6, to je panečku výběr. Převodovka je vždy šestistupňová automatická a pohon kol přední.

Místa uvnitř je vážně fůra, i pro sedm lidí, však je to americký „minivan”. A výbava také není nezajímavá - už dávno bylo k dispozici palubní Wi-Fi, obrazovky pro cestující vzadu, o věcech jako navigace nebo parkovací kamera nemluvě. Pokud by to všechno pro vás bylo zajímavé, v Evropě se obvykle dá několik kousků koupit, s čtyřlitrem se ale v nabídce objevují velmi zřídka. A i takový lze dnes koupit.

Pro ukázku se můžete podívat na kousek na zdrojovém odkazu, který jsme z hrstky aut nabízených na starém kontinentu (je jich nyní přesně devět) pro vás vybrali. Je z roku 2009 právě s největším motorem 4,0 V6 o výkonu 257 koní, který se s 125 tisíci km na tachometru zdá být ve velmi dobrém stavu. A také je výborně vybavený, interiér vypadá i na dnešní dobu útulně. Stojí jen 9 998 Eur, tedy 261 tisíc Kč, takže na poměry Routanů není úplně levný. Ani tak ale nejde říci, že je drahé auto, zvlášť v této specifikaci, uvážíme-li, jaká rarita to je.

Nelze předpokládat, že by se na tomto vývoji do budoucna něco podstatného změnilo, takže pokud chcete... čtyřlitrové MPV od VW pro sedm, který nemá široko daleko nikdo jiný a s nímž vás už nejspíše neraní další výrazný pokles ceny, je tohle ta správná cesta.

Zdroj: Mobile

Petr Miler