Autoforum

/

Foto: BMW

Poslední bašta rozumného přístupu k omezování rychlosti aut stále přežívá, ale co ji čeká do budoucna? O tom promluvil šéf jedné z automobilek, které jsou z ní do jisté míry živy, Audi.

Budeme se opakovat, ale nevíme o jediné smysluplné studii, která by vysledovala vztah mezi výší povolené rychlosti na silnicích a množstvím dopravních nehod. Tedy alespoň v tom smyslu, že nehod s rostoucí povolenou rychlostí přibývá. Slova o tom, že rychlost zabíjí, jsou jednou z největších automobilových chimér, která byla tak dlouho opakována, až se stala obecně přijímanou „pravdou”.

Je úplně jedno, do jakého místa či období existence lidstva sáhneme, vždy dojdeme k jedinému závěru. Nakonec i v ČSSR byla v roce 1966 zrušena veškerá rychlostní omezení, což vedlo ke snížení nehodovosti, zavedena zpět byla jen kvůli ropné krizi. Ano, je to dávno, ale stejný výsledek mělo odstranění limitu v Austrálii o mnoho dekád později, nedávné zvýšení povolené v Rakousku nebo totéž v Nizozemsku. A pak jsou tu německé dálnice s dlouhodobě neomezenou rychlostí a současně nejmenším počtem mrtvých vzhledem ke kilometrovým výkonům v celé Evropě.

Podobných závěrů bychom našli z celého světa, z celé historie bezpočet, přesto si někteří troufají tvrdit, že omezují rychlost v zájmu bezpečnosti. Pravdou - bohužel, bohudík - je, že když lidem necháte více volnosti, věnují řízení více pozornosti než držíc se striktních pravidel. A to ve výsledku převáží jinak nepopiratelný pozitivní efekt nižší vstupní rychlosti při řešení nějakého problému. Je ryzí empirií, že lépe funguje paušálně neomezená rychlost s lokálními limity tam, kde je něco takového potřeba, nic víc.

Přesto se dokola neřeší to, kde ještě rychlostní limity více rozvolnit, ale jak utáhnout šrouby a jak zlikvidovat poslední důkaz toho, že opačný přístup funguje lépe. Mluvíme o již zmíněných německých dálnicích, na nichž se některé politické subjekty snaží paušální limit pravidelně zrušit. Úspěšné dosud nebyly, dá se ale čekat, že tomu tak nebude věčně. Jakmile se omezená rychlost jednou zavede, cesty zpět nebude.

Myslí si to i šéf Audi a bývalý vysoce postavený manažer BMW Markus Düsmann, který o této věci otevřeně promluvil v rozhovoru pro magazín Wirtschafts Woche. Podle něj takový limit „přijde brzy”, a to i když ho sám „neuvítá”. „Rychlostní limit má neoddiskutovatelný efekt na emise CO2,” říká Düsmann a připomíná tak alternativní argumentaci zastánců takového omezení - když už tedy nelze tvrdit, že rychlost zabíjí, lze tvrdit, že když lidé jezdí rychleji, budou tak činit s vyšší spotřebou energie, což je obtížné popřít. Je pochopitelně otázkou, zda to má větší váhu než rychlejší a bezpečnější doprava, ale nečekejme, že se debata o něčem takovém povede.

Düsmann má blíže k inteligentnějším a citlivějším řešením, než jsou zákazy a omezení, podle něj by měla digitalizace a plynulejší doprava větší efekt, ale přesto se zavedení limitu „bojí”. Aby také ne - Audi a a další německé značky jsou jedněmi z mála, které stále lpí na tom, aby jejich auta fungovala v jakékoli rychlosti, k čemuž jsou Autobahny velkou motivací. A zpětně je pak mohou používat jako účinný marketingový nástroj, neboť auta většiny neněmeckých značek ve vysokých rychlostech tak dobře nefungují. Až neomezená rychlost z německých dálnic zmizí, bude automobilový svět dříve nebo později zase o něco plošší, což je bohužel trend, kterému je vystaven už dobré dvě dekády.

Zdroj: Wirtschafts Woche

Petr Miler