Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

V překvapivě otevřeném rozhovoru se šéf vývoje BMW Klaus Fröhlich vyjádřil na nejožehavější témata současného automobilového světa. S posunem aut k elektrifikaci to prý není tak žhavé.

Během posledních pár let se automobilová Evropa hodně změnila. Kdysi dieselová bašta nyní favorizuje benzinové motory, z čehož by politici, aktivisté a regulátoři měli mít radost. Tyto pohonné jednotky jsou momentálně považovány za čistší, alespoň co se týče produkce emisí NOx. Naneštěstí jsou však spojeny také s vyšší spotřebou a tedy i vyššími emisemi CO2, což již tak pozitivně vnímáno není. Tento problém měly vyřešit elektromobily, kterých třeba jen po Německu mělo v tuto chvíli jezdit již alespoň milion kusů. Realita je však sotva desetiprocentní, za což dle úřadů mohou automobilky.

Danou skutečnost vpálila výrobcům evropská skupina pro dopravu a životní prostředí, která momentálně řeší nepříjemný dopad honby na dieselové čarodějnice, kterou do značné míry napomohla odstartovat. Evropské emise CO2 spojené s novými automobily totiž vzrostly již podruhé v řadě, vůči roku 2017 jde o 1,6 %. Za tím mají stát právě automobilky, které prý záměrně prodávají hlavně SUV, na nichž mají vyšší zisk a ztrátové elektromobily záměrně zadržují.

Jak ovšem podotkl Klaus Frölich, šéf vývoje BMW, skutečnost je o trochu komplikovanější. „Zákazníci bateriové vozy nechtějí, chtějí je pouze regulátoři,“ říká odvážně Fröchlich. Mnichovská automobilka by tak prý klidně mohla prodávat miliony elektromobilů ročně, ovšem pouze za předpokladu, že by je podporovaly vládní dotace. Vysoká cena ale není jediný důvod, proč je lidé odmítají, zároveň se bojí také nedostačující infrastruktury. A s otazníky je spojen i jejich pozdější prodej.

„Co komise pro dopravu a životní prostředí ignoruje, je skutečnost, že evropský zákazník není připraven riskovat. Lidé v Evropě elektromobily nekupují. Zkoušeli jsme je na trh protlačit, ale nikdo je nechce. Mohli bychom klidně doručit elektrický vůz každému, ale stejně by jej nikdo nekoupil,“ pokračuje Fröhlich v překvapivě otevřeném tónu. Negativa tím ale nekončí, dle něj je možná nejzásadnější problém v ceně elektřiny. Ta je již nyní v některých zemích natolik vysoká, že tuto výhodu elektromobilů již vymazala.

„V Mnichově vychází jedna kilowatthodina na 50 eurocentů (cca 12,80 Kč), provoz čtyřválcového turbodieselu je tak levnější. Ve Francii přitom 1 kWh stojí 20 eurocentů (5,10 Kč),“ říká dále šéf vývoje BMW. A dodává, že právě z těchto důvodů se automobilka v Evropě soustředí hlavně na hybridní technologii, které jsou zákazníci ze starého kontinentu nakloněni daleko více. Stojí za tím i ta skutečnost, že Evropané jsou odlišným typem klientely než Američané.

„Evropané nejsou příliš ochotni kupovat bateriové vozy, což je dáno i tím, že v garážích mají méně aut než zákazník BMW ve Spojených státech. Američané mají různé vozy pro různé účely, mají pick-upy, SUV i malá auta. Evropské domácnosti ale mají velmi často jen jeden vůz, proto odmítají spoléhat jen na elektřinu. Plug-in hybridy jim ovšem dodávají svobodu a zároveň mají k dispozici dojezd 80 km čistě na elektřinu.“

Zajímavé přitom je, že s plug-in hybridy nejsou spojené výrazně nižší náklady než s elektromobily. Dle Frölicha jejich vývoj vychází prakticky nastejno, nicméně zatímco v případě bateriových vozů výrobci přenášejí tíhu finanční zátěže na zákazníky a vlády, u plug-in hybridů jdou veškeré extra sumy na konto jejich tvůrců. „Pokud bychom je totiž převedli na zákazníky, pak se dočkáme toho, že přejdou z řady 3 na řadu 1.“

Co z toho vyplývá? Že za okolností popsaných Frölichem nemají elektromobily šanci prorazit. Šéf vývoje BMW přitom dodává, že měnit se nemají samotné vozy či jejich vývoj, nýbrž smýšlení zákazníků. To však bez velkých změn mj. infrastruktury nepůjde. Navíc, pokud již nyní elektřina svou cenou přebíjí motorovou naftu, pak zapotřebí bude zlevnění i v tomto ohledu.

Jistě i proto Föchlich říká, že diesely nikam nezmizí. „Posun k elektrifikaci je přeceňovaný,” konstatuje s tím, že už jen vysoké náklady na vzácné kovy, které jsou pro výrobu elektromobilů a jejich akumulátorů nezbytné, činí jejich budoucnost pochmurnou. Očekává navíc, že situace se v tomto směru jen zhorší s tím, jak po těchto materiálech roste poptávka a jejich nabídka ji nemá šanci kopírovat. Naopak spalovací motory podle něj čekají další dekády existence - je přesvědčen, že dieselové BMW si koupíme ještě nejméně v roce 2040 a to benzinové přinejmenším v roce 2050.

To ale nemění nic na tom, že i tyto motory budou mít těžký život. Fröhlich mimo jiné konstatuje, že diesely 50d se čtyřmi turby nemohou přežít, neboť jsou příliš drahé na vývoj. To samé čeká malé naftové tříválce 1,5, které není reálné při jejich ceně dostat do latě s pravidly. A aby toho nebylo málo, potvrdil i konec motorů V12, neboť automobilka jich prodá jen asi pět tisíc za rok a každá změna pravidel pro homologaci prý stojí desetitisíce korun na každém prodaném kusu, aby byly dány do latě s pravidly.

Čekají nás tedy zjevně divoké časy, možná ale ne až tak divoké, jak se dosud mohlo zdát. Alespoň podle Klause Fröhlicha bude trvat dekády, než se nějaká dramatická změna v preferencích zákazníků bude vůbec moci odehrát, ať už si regulátoři vysní cokoli.

...diesely naopak mají žít ještě hodně dlouho, zrovna motor 50d (zde v řadě X7) ale čeká konec

Zdroje: Motoring, Auto News, Auto Junk

Petr Prokopec