Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

VW podle své tiskové zprávy spolupracoval s úřady od zjištění problému v květnu 2014 a nemlžil. Přiznal se a očekával trest, ne inkvizici.

O Dieselgate, dobře známém skandálu Volkswagenu s emisemi dieselových motorů EA 189, toho už byly napsány stohy. Někdo to označuje za ohromný podvod a chce se s Volkswagenem soudit, jiný zase hovoří o tom, že to je jen ohnutí nesmyslných pravidel, které nebylo v rozporu se zájmy zákazníků. Ať tak či onak, můžeme se ptát, jak moc je přístup Volkswagenu výjimečný a zda něco takového nedělají skoro všichni, nic to ale nezmění na faktu, že diesely EA 189 porušovaly americká emisní nařízení.

Hovořilo se o zamlčování kauzy Volkswagenem, protože vyšla na svět informace, že firma věděla o problému rok a nic s ním nedělala. Jak ukazuje nové tiskové prohlášení Volkswagenu, není to tak úplně pravda. Můžeme se sice pozastavit nad tím, že toto prohlášení přichází relativně potichu a v době ženevského autosalonu, kdy se motoristický svět „dívá jinam”, ale to nic nemění na tom, že v něm jsou zajímavé informace.

Svolávací akce na určitá auta jsou u velkých automobilek z rozličných důvodů skoro na denním pořádku. Jen výjimečně se ale vytahují na světlo a propírají se v médiích ještě před tím, než je objevena příčina, nalezeno řešení a auta mohou být svolána. VW tak zpočátku přistupoval k problému s emisemi v USA úplně stejně jako ke kterémukoli jinému problému se způsobilostí svých aut, když v květnu roku 2014 instituce CARB (California Air Resources Board) požadovala po Volkswagen Group of America (VW GoA) vysvětlení studie ICCT (International Council on Clean Transport), která říkala, že diesely VW neplní emisní normy.

Faktický začátek problému se ovšem datuje do roku 2005, kdy se VW rozhodl, že v Americe prorazí s diesely, technologií velmi populární v Evropě. Jenže americké emisní normy, pro které vyvíjel auta, dovolovaly jen 31 miligramů oxidů dusíku (NOx) na kilometr. V Evropě se tehdy vyvíjela auta pro emisní třídu Euro V, která dovolovala 180 mg NOx/km, téměř šestkrát víc. A Volkswagen samozřejmě hledal cestu, jak se do amerických limitů vejít v rámci rozpočtu na tento projekt.

Na nižších úrovních managementu, než je představenstvo, tak bylo rozhodnuto o softwarové úpravě, jak tisková zpráva dále uvádí. Byla relativně snadná, byla v rámci rozpočtu a bylo to efektivní - auta v homologační zkoušce uspěla. A byla uvedena na americký trh jako TDI Clean Diesel. Jejich komerční úspěšnost už je druhou otázkou, motorová nafta je v USA mimo jiné mnohem řidčeji dostupná než benzín.

Po květnové žádosti o vysvětlení se Volkswagen pustil do vyšetřování a zjistil nesrovnalosti. Na dalším setkání s CARB 2. prosince 2014 navrhl řešení a řekl, že bude auta upravovat v rámci pravidelné ho servisu a že začne okamžitě. V té době to podle VW byl jen jeden z problémů, které se musely v rámci servisu aut řešit a koncern mu neměl důvod přikládat zvláštní důležitost.

Martin Winterkorn, tehdejší předseda představenstva Volkswagenu AG, byl o nesrovnalostech v emisích zpraven 23. května 2014. Dostal zprávu ve víkendové poště, které prý míval hromady, a není jisté, jak moc jí věnoval pozornost. 14. listopadu 2014 dostal další podobnou zprávu, která pojednávala o několika problémech včetně TDI ve Státech a u tohoto bodu byly uvedeny předpokládané náklady na nápravu - 20 milionů Eur, tehdejším kurzem asi 553 milionů korun.

Nejvyšší vedení VW AG nevěnovalo tomuto problému příliš pozornosti, protože byl jen jeden z mnoha. Zabýval se jím Výbor pro bezpečnost produktů (APS), jak je u podobných věcí u VW běžné, uvádí tiskové prohlášení. „Rozdíly v emisích zjištěných v měřicích laboratořích a na reálné silnici existují u všech výrobců a v žádném případě nejsou automaticky souvislé s porušením pravidel. Pro světové automobilky jsou servisní opatření a svolávací akce také zcela běžnou věcí,” pokračuje prohlášení.

Zkraje roku 2015 provedlo CARB další testy, které vyhodnotily, že Volkswagenem navržené úpravy nebudou stačit. Během léta 2015 vytvořil APS vlastní komisi pro problémy dieselů a dále se jimi zabýval. 27. července byly na schůzi tyto problémy probírány, ale podle VW není v tuto chvíli jisté, zda si interesovaní lidé uvědomovali, že software porušuje americká pravidla. VW zároveň najal americkou právnickou kancelář Kirkland & Ellis pro poradenství v tomto problému.

Koncem srpna 2015 podali technici VW zprávu o technické funkci onoho „odpojovacího zařízení” a ta putovala jak právníkům Volkswagenu, tak i firmě Kirkland & Ellis. Bylo rozhodnuto o tom zpravit i americké úřady, což se stalo 3. září 2015. Následující den byl standardním způsobem informován i Martin Winterkorn. Volkswagen tedy - alespoň podle svých slov - nemlžil, jak je mu podsouváno, sám americké úřady informoval o svém pochybení. Žil tehdy v tom, že i větší problémy tohoto ražení (VW není zdaleka první, kdo byl při použití tzv. „odpojovacího zařízení” nachytán, byly tu i větší případ) byly v minulosti řešeny pokutami nikoliv extrémní výše v relaci k velikosti trestaných firem. A takový test očekával.

Jenže 18. září 2015 americké úřady veřejně publikovaly senzační zprávu o podvádění Volkswagenu. Pro automobilku to bylo vzhledem k postupu spolupráce s úřady nečekané, jak uvádí tisková zpráva, a také to byl nestandardní postup - většinou se podobná porušení regulí vyřeší mezi úřady a automobilkou a není z toho problém, o kterém se píše po celém světě.

Stejně tak maximální výše pokuty 18 miliard dolarů (tehdy asi 426,7 miliardy korun) byla neslýchaná, protože podobné prohřešky byly v USA v minulosti trestány pokutami okolo 100 milionů dolarů. V té době se ještě mělo za to, že se problémy týkají asi půl milionu aut v USA. Až později vyšlo najevo, že to může být až 11 milionů aut prodaných po celém světě, ale k porušení pravidel došlo u onoho půlmilionu, prodaného v USA.

Volkswagen vydal tuhle tiskovou zprávu v reakci na osočování a dokonce obvinění z porušení zákonů, že akcionářům problémy víc než rok zamlčoval. Celý ten rok ovšem VW problém řešil interně a považoval ho za je den z mnoha problémů, kterým čelí běžně, jak bylo vysvětleno i výše.

Tyto informace dávají poměrně přesný přehled o časové posloupnosti Dieselgate od prvního zjištění až po start aféry v září loňského roku. Nedávají ale vysvětlení, proč americké úřady šly s problémy na veřejnost, když VW spolupracoval a ony musely vědět, že takový akt firmu poškodí. A vskutku, akcie po vyhlášení velmi rychle spadly o desítky procent a poprvé za čtyři roky se dostaly pod 100 Eur za kus.

To samo o sobě ale ještě mohl být řešitelný problém. Stále nemáme jasné vysvětlení, proč se Volkswagen přiznal, proč viděl situaci jako bezvýchodnou, proč sám prohlásil, že podváděl. To mu ale nelze vyčítat, třeba jen chtěl řešit věc čestně a očekával standardní trest za přiznaná pochybení. Nestandardní v tuto chvíli bylo to, že americké úřady věc vytáhly na veřejnost. Proč pak VW přistoupil na jejich hru a začal si sypat popel na hlavu, nevíme - a možná se to nikdy nedozvíme. Možná někdo na někoho věděl něco závažnějšího, možná byla hrozba osmnáctimiliardové pokuty příliš naléhavá. A možná Volkswagen udělal v tíživé situaci svým přiznáním jen další chybu...

Marek Bednář