Autoforum

/

Foto: SK On, tiskové materiály

Je jistě pozitivní, že německý technologický gigant začal o této věci otevřeně mluvit, neboť to zásadnímu problému elektrických aut dodá na vážnosti. Ale není to přece jen trochu trapné mnoho let poté, co se o tom začalo mluvit a kupci těchto vozů na to začali doplácet?

Neřekneme to zdaleka poprvé, ale největším problémem elektrických aut - jakkoli ani ty nejsou zanedbatelné - není jejich omezená použitelnost, vysoká hmotnost pramenící v řadu provozních nepříjemností nebo vysoká pořizovací cena. Tím největším je rychlá ztráta hodnoty, která zatěžuje majitele obrovským provozními náklady, které nejsou na první pohled vidět.

Je tedy sice hezké, že při dnešních cenách konvenčních paliv ušetříte něco při dobíjení, je to ale úplně k ničemu, pokud současně s tím proděláváte násobně víc, ale opravdu mnohonásobně víc na poklesu hodnoty auta, se kterým jezdíte. Rozdíly jsou diametrální a u některých modelů jsou i nominálně tragikomicky extrémní, tady jde klidně i miliony korun za pár let.

Čím to je? Důvodů je víc a v chaosu dnešního přeregulovaného trhu je těžké dát jednotlivým faktorům přesnou váhu. Zásadní roli jistě bude hrát fakt, že nové elektrické modely jsou navzdory omezené přirozené poptávce tlačeny na trh nových aut s nespočtem přerozdělovacích mechanismů, nepřímých nařízení, umělých zdražení alternativ či přímých dotací, což se stará o fakticky fiktivní poptávku po nových, která není opakována na trhu ojetin.

Prostě pokud se prodá třeba 1 000 nových elektrických aut na trhu, kde by si je přirozeně koupilo třeba 100 lidí, pak za pár let vznikne situace, kdy se na v bazarech objeví pořád 1 000 aut, přirozená poptávka po takových ojetinách ale pořád bude mít blízko k oné stovce. Co pak s tím? Abyste dalších 900 lidí přiměli uvažovat o koupi něčeho, co primárně nechtěli, musíte to zlevnit, odtud se mj. berou ony extrémní poklesy hodnoty.

Svou roli, možná klíčovou, opravdu nevíme, v nich hraje ale pro mnohé možná srozumitelnější technicko-ekonomický faktor - životnost a cena baterií. Je to extrémně drahý náhradní díl, kolikrát drahý jako celé elektrické auto, neboť to je při prodeji zatíženo tolika umělými zvýhodněními, že jeho reálnou nákladovou cenu vlastně ani neznáme. U méně (ale ne nulově, podívejte se na dotace na stavby továren apod.) zvýhodněných baterií jsme jí blíž, proto najednou není neobvyklé, že i 700 tisíc korun může být málo. A protože tato věc má svou velmi omezenou životnost a ještě omezenější záruku (typicky 8 let nebo 160 tisíc km podle toho, co nastane dřív), také to negativně ovlivňuje hodnotu ojetých elektroaut.

Tady to vlastně není velká věda, je to faktor známý i ze světa spalovacích aut. Když si máte koupit X let starou ojetinu po záruce nebo na konci záruky, u níž hrozí výměna drahého dílu, také se to na ceně projeví. Protože se může stát, že z auta se brzy stane jen soubor náhradních dílů, prostě to ovlivňuje pravděpodobnost jeho budoucí použitelnosti. Když si koupíte třeba Mercedes s drahým vzduchovým podvozkem, který se může odporoučet a vyžadovat klidně 100tisícovou opravu, bude to na jeho ceně znát - neboť se může stát, že skutečně odejde a do auta v hodnotě 200 tisíc korun nebudete cpát 100 tisíc za opravu jednoho dílu, čímž ale jeho hodnota najednou klesne nebezpečně blízko nule.

Elektromobily jsou to samé, proto se také ojetiny prodávají tak levně. Stojí-li nová baterka třeba 500 tisíc, asi ji nekoupíte do auta, které nové stálo 800 tisíc před pár léty a dnes se prodává za 250 tisíc. Je to nesmysl a je to současně takový začarovaný kruh - auto klesá na ceně v obavách o nutnost koupi nové baterie, což ale ony koupě nových baterií činí ještě méně smysluplnými, neboť i když ji nadělíte onomu vozu za jinak 250 tisíc, jeho hodnotu tím dramaticky nezvýšíte. A jak se tohle stává nesmyslným, zase to tlačí dolů ceny ojetin, a tak pořád dokola.

Nadšenci do elektromobilů to budou popírat jako všechno, i když to mají dnes a denně před očima. A není to vůbec nová věc, před tímto stavem a dále trvajícím efektem experti na vývoj hodnoty aut varovali už dávno. A přesně takový nastal, i tak je to zpochybňováno. V tomto ohledu tedy přichází vhod slova firmy Bosch, těžko zpochybnitelného experta přes téměř libovolnou techniku, která varuje před tím, že drahé opravy či výměny baterií elektromobilů zkracují životnost aut, což má negativní vliv vlastně na všechno, co je v případě automobilů důležité.

Tohle téma zvedl před kolegy z Automobilwoche Rupert Höllbacher, šéf divize Bosch Mobility Aftermarket. Ten v zásadě zopakoval výše popsané, když konstatoval, že udržení aut v dlouhodobém provozu závisí pochopitelně na tom, zda jsou jeho opravy ekonomicky smysluplné. A to u elektromobilů najednou nefunguje.

Jsme dnes zvyklí na to, že auto obvykle slouží desítky let, koupit si dnes 20 let starou ojetinu jako relativně perspektivní vůz nemusí být nic zvláštního. Lidé to ale dělají proto, že i opravy takového auta bývají nadále ekonomicky smysluplné. Jakmile cena výměny klíčového komponentu dosahuje příliš významné části hodnoty celého auta, nebo ji dokonce převyšuje, majitelé vůz raději pošlou do šrotu, než aby za opravu platili. A u elektromobilů tento moment nastává velmi brzy, někteří dokonce po zjištění ceny náhradní baterie sahají po výbušninách.

Ačkoli Höllbacher správně poukazuje na to, že porucha baterie vždy automaticky neznamená nutnost výměny celého bloku, i částečná oprava či výměna za jiný použitý paket bývá příliš drahá. Ačkoli tedy Bosch uvádí, že řadu problémů s baterií lze vyřešit opravou jednotlivých modulů namísto výměny celého akumulátoru, pořád to není řešení, které by dnes elektromobily udrželo na silnici po jakkoli srovnatelně dlouhou dobu jako spalovací vozy. A jsme zase u rychlé ztráty hodnoty - drahá nová baterie či oprava té staré proměňuje jinak funkční vůz v předmět nepoužitelný pro jeho původní účel.

Bosch nenabízí žádné konkrétní řešení, jen varuje před aktuálním stavem a snaží se vyvolat debatu, která k nalezení řešení povede: „Pokud se nám nepodaří učinit opravy či výměny baterií finančně atraktivnějšími, odpověď zní zcela jasně: Ano, životnost aut se zkrátí. To by představovalo nejen ztrátu potenciálu pro trh s náhradními díly, ale i značný krok zpět z hlediska udržitelnosti, neboť mnoho komponentů vozidel je navrženo pro výrazně delší životnost,” řekl dále Höllbacher.

Obor by se tak podle něj měl obecně víc zaměřit na trvanlivost a spolehlivost místo neustálého přidávání nových technologií a funkcí, což zvyšuje složitost aut a zvyšuje pravděpodobnost vzniku ekonomických pastí, do kterých se dnes kupci elektroaut dostávají.

Jsou to všechno správná slova a jsme za ně rádi i dnes, opravdu jsou ale na místě v roce 2026? Nevěděl tohle Bosch dávno? A neměl už někdy před 10 roky křičet, že vrhnout se po hlavě do tohoto dobrodružství bude mít přesně tyto dopad? Říkali jsme to my, věděli to u Bähr & Fess, mohl to říkat i Bosch. Tohle je dnes vážně trochu objevování Ameriky v době, kdy už mnozí doplácí na to, že experti svého času z vlastní pohodlnosti drželi ústa a krok. Věděli a mlčeli, pokud rovnou neříkali opak, aby působili jako „ti správní”...

Zdroj: Automobilwoche

Petr Miler