Autoforum

/

Foto: Kia

Když už nic jiného, tohle se vám u čerpací stanice nestane, neboť neexistuje způsob, jak by jejich systémy dospěly k ex post vyúčtování takové sumy. U dobíjení elektromobilů to zjevně možné je. A tento případ je obzvlášť pikantní.

Doplňování auta palivem a jeho dobíjení elektřinou jsou zdánlivě podobné úkony, ve skutečnosti si ale zase tak podobné nejsou. Pomiňme nyní snad všem dobře známé propastné rozdíly mezi rychlostí dobíjení a tankování, o ty tu dnes nejde, jde spíš o samotný proces doplňování a následné kroky.

V případě spalovacího auta přijedete k pumpě, natankujete určité množství paliva, zajdete (pořád dominantně) k obsluze zaplatit hotově nebo kartou a jedete dál, případ uzavřen s jasným výsledkem. Teoreticky můžete mít firemní kartu, jejíž využití je vašemu zaměstnavateli jednou za měsíc účtováno „en bloc”, ale to je technikálie v pozadí, proces tankování je tak či onak uzavřen na místě s jasným výsledkem, který máte potvrzený stvrzenkou či její obdobou. U elektromobilu to tak obvykle není.

V případě veřejných nabíječek jsou typické bezobslužné stojany obstarávané ryze elektronicky. Platební kartou to někdy jde též, typičtější je ale si u stojanu „otevřít účet” s pomocí specifické karty či aplikace a nechat si vyúčtovat vlastně cokoli, k čemu „stojan dojde”. I to by pochopitelně mělo probíhat otevřeně a s jasným závěrem, ale nemusí to tak nakonec být, i když se vám to tak bude zdát. O tom se přesvědčil jeden kanadský majitel Kie EV9.

Tomu totiž za velmi krátké dobití pouhých 4,91 kWh elektrické energie přišel účet na neskutečných 22 308 kanadských dolarů, což je víc než 334 tisíc Kč. Navíc přišel se značným zpožděním, neboť nabíjení vozu proběhlo zahájeno 17. května 2025 kolem 19. hodiny, tedy už před víc než rokem. Rychle něco málo „přibil” (nebo spíš přidobil?) a zase jel, účet ale dostal až teď na zmíněnou sumu. Na svém účtu systému Hypercharge tak má záporný kredit v řádu stovek tisíc Kč, který by nyní měl srovnat. Jak je to možné?

Důvod je nakonec prostý - v Kanadě není neobvyklé účtování elektřiny nikoli za odebrané kWh, ale za čas strávený nabíjením. I když tedy jde o účet na tak málo elektřiny, systém fakturuje tolik peněz v přesvědčení, že majitel s autem u stojanu celou dobu vystával. A to k takové fakturaci formálně opravňuje. Účet tedy říká, že relace trvala 7 dnů, 18 hodin, 12 minut a 40 sekund, což pochopitelně neodpovídá, to je ale tím, že systém vůbec nepočítal s tím, že by někdo u nabíječky trávil měsíce či roky. Přesně tedy šlo o 1 rok, 3 měsíce, 7 dní, 18 hodin, 12 minut a 40 sekund, jen první dva údaje faktura neuvádí.

Uvádí se na ní také, že relace proběhla na terminálu, který byl offline, což je zřejmě to, kde je zakopaný pes. Systém si prostě myslí, že majitel vůz zapojil a do letošního 25. srpna jej neodpojil. Což se s vysokou mírou pravděpodobnosti nestalo, pouze „slepý a hluchý” systém zaevidoval konec relace až s extrémním zpožděním a místo 2 dolarů neboli 30 Kč za jednu započatou hodinu rozjel skoro nekonečnu seanci s účtem na víc než 11tisíckrát vyšší sumu.

Majitel, který se vše podělil na Redditu, pochopitelně fakturu rozporuje, zatím se mu ale Hypercharge neozval. Snad od něj nebude chtít dokázat, že na místě reálně nebyl, to by mohlo být složitější, než se zdá. Jde o úsměvnou, ale ve výsledku nepříjemnou patálii, se záporným kreditem nyní majitel nemůže využívat dobíjecích stanic, ač zřejmě nic špatného neudělal...

Hypercharge Networks just invoiced me $22k for a 4.91 kWh charging session from last year
by u/IntelliDev in ChargerDrama

Zdroj: ChargerDrama@Reddit

Petr Miler