Autoforum

/

Foto: Mini

Fascinující je nejen to, s jakou grácií auto tento zápřah zvládlo, ale také to, jak levně se o to postaralo. Neexistuje jiná koncepce pohonu auta, která by se o něco takového postarala, přesto se tváříme, že byla překonána.

„Jen on to dokáže, jen on to dokáže,” nechal se v nefalšovaném údivu slavně slyšet Fernando Alonso, když v roce 2021 sledoval, jak Max Verstappen s nebývalou konzistencí doluje absolutní maximum ze svého omezeně konkurenceschopného Red Bullu, se kterým nakonec dokázal poprvé opanovat šampionát Formule 1. A to navzdory tomu, že proti němu stál sedminásobný mistr světa ve svých nejlepších letech s mocným Mercedesem W12 pod zadnicí.

Tato slova nám připomněla tisková zpráva Mini, které se pochlubilo tím, že jeden z jejích zákazníků, Němec Peter Kirchoff, zvládl najet rovný 1 milion kilometrů s Cooperem jak jinak než s naftovým pohonem. A to tak, že má dodnes původní motor, převodovku i veškerou další klíčovou techniku. Zvlášť na tak malé auto je to fascinující zápis, za který vůz vděčí právě hlavně dieselovému pohonu.

Nejsem zrovna dieselový fanda, baví mě lehčeji působící, točivější, jiskrnější, znělejší a uhlazenější benzinové motory, podobně jako Alonso k Verstappenovi ale chovám vysoký respekt k efektivitě a trvanlivosti dobrých naftových motorů. Sem tam použiji dieselové auto pro delší cesty a je pro mě dokola neuvěřitelné, s jak nízkou spotřebou dokáže zvládat přesuny stabilně vysokými rychlostmi. Kdyby daní za to byla omezená životnost, není to žádný div, ale je to přesně naopak. Tam, kde benzin kolikrát končí se smysluplnou životností, se diesel teprve nadechuje k velkému finále.

Ve firmě, kde primárně pracuji, mají kolegové často benzinová a dieselová Audi stejného typu. A ta naftová toho vydrží mnohem víc - prostě jezdí a jezdí. Není to jen v celkové životnosti samotného motoru, ta se hned tak neprojeví, ale v trvanlivosti nespočtu navazujících technických prvků, které diesel musí - navzdory vyšší hmotnosti, vnitřním tlakům, vibracím... - zatěžovat méně. Anebo jsou pro spojení s ním lépe stavěné.

Buď jak buď, Audi jako A4 a A6 s motory TDI jsou králové efektivity, pokud jde o dlouhé přesuny, optikou jednotlivých jízd i celkové životnosti zvládají tolik za tak málo... S Mini Cooper D, který si Peter Kirchoff koupil v roce 2014 a má jej dodnes, je to úplně to samé. Tohle auto prostě jezdilo a jezdilo, „nežralo”, nic zvláštního nechtělo, až najednou najelo milion „kilásků”. Celý příběh. Tedy vlastně jen skoro.

Tohle konkrétní auto totiž nenajelo milion kilometrů náhodou, byl to od začátku Kirchoffův cíl. Ostatně jeho jméno vám v Česku nemusí být neznámé, to samé dříve zvládl s dieselovou Fabií, o čemž se Škoda svého času také zmínila. Po ní si na totéž vybral Mini, jezdil a užíval si a dokumentoval precizně každý kilometr, který s autem ujel. Víme tedy přesně kde a kdy byl (a s kým?) a kolik ho to stálo. Což je další fascinující rovina příběhu.

Jednak je tu spotřeba pouhých 2,56 litru nafty na 100 kilometrů, o které si řekl 116koňový diesel 1,5 B37, který na rozdíl od některých jiných motorů používaných v naftových Mini nemá problém se spolehlivostí ani životností. Je to mimochodem také ekvivalent necelých 10 kWh elektrické energie na 100 km v elektromobilu, kolik z nich něco takového umí?

Jistě, elektromobil také najede klidně milion kilometrů, potřebuje na to ale partu akumulátorů a motorů, což celou bilanci trochu kazí. Peter K. nepotřeboval nic, jen běžný servis. A protože je to správný Němec, veškeré náklady na provoz počítal do posledního centu.

Auto tedy koupil za 30 350 Eur, za naftu utratil 38 102 Eur, za 25 pravidelných servisních prohlídek 22 594 Eur. Dalších 5 110 Eur dal za pojištění, 1 704 Eur za daně a 5 496 Eur za další menší výdaje. I kdyby tedy dnes auto hodil ze skály, najet s ním milion km jej stálo 103 357 Eur, což vychází jen něco málo přes 10 eurocentů na km, asi 2,50 Kč na kilometr. To je znovu ohromující bilance - když by auto prodal Mini do muzea (snadno by mu za to dalo nové...), cena za každý km by šla ještě razantně dolů. Tohle jiný typ auta opravdu neumí.

Kirchoff se ale auta nezbaví. I když s ním na milionovou oslavu zajel do Oxfordu, zase odjel s tím, že příští zastávkou je 1,6 milionu km neboli 1 milion mil. A je přesvědčen, že i to auto zvládne s původním motorem.

Opravdu má někdo pocit, že technické řešení jako tohle bylo něčím překonáno? Jeho celková efektivita pro dlouhé přesuny zůstává zcela nedostižná...

Zdroj: Mini

Petr Miler