Autoforum

/

Foto: Toyota

Automobilky se mohly v posledních letech přetrhnout, aby do útrob svých vozů nacpaly co nejmenší motory vybavené nejlépe několika turby a hybridní asistencí. Je to ale vůbec k něčemu? Tento primitivní šestiválec drží i po milionu kilometrů normálního ježdění. A to není zrovna vyhlášený svou trvanlivostí.

Na počátku milénia byla Toyota vnímána jako výrobce kvalitních, ovšem jinak dost nudných aut. I proto ostatně Japonci stvořili značku Scion, která jim na severoamerickém trhu měla pomoci oslovovat mladistvou klientelu. Odlišné pak bylo nejen její portfolio, ale také marketing. Jakkoli ale zpočátku byla tato strategie úspěšná, hlavně díky vzestupu Akia Toyody v „rodinné firmě“ začala nabírat na dramatičnosti i mateřská automobilka. Propadající se Scion tak začal být spíše na obtíž, pročež ho Toyota v roce 2016 hodila přes palubu.

My se nyní vrátíme ještě před založení této značky, do roku 2000. Tehdy si Marko Intihar z kanadského Ontaria pořídil MPV Sienna první generace, které v nabídce Toyoty nahrazovalo jak Camry ve verzi kombi, tak dodávku Previa. Oproti té se výrazně lišila hlavně po technické stránce, neboť přešla z pohonu zadních kol na pohon předních kol. Ta roztáčel dnes neuvěřitelný třílitrový šestiválec, který pod kapotou rozhodně nebyl kvůli zábavě. Pravda, nebyl ani „podvyživený“, ale 197 koní v nejslabší verzi opravdu neohromí.

Motor V6 měl být hlavně jednoduchým držákem, tím se ale v obecné rovině tak úplně nestal. V průběhu provozu docházelo na jeho značné znečištění, což skončilo hromadnou žalobou a následnou nutností odškodnit majitele, pro které se spíš než splněným snem stal noční můrou. Dotklo se to části z 3,5 milionu aut vyrobených v letech 1997 až 2002, takže nešlo opravdu o nic malého.

Markova Sienna do tohoto období spadá, sám s ní ale žádné potíže nikdy neměl. Jeho vůz naopak ukazuje to, co ukazovat měl, tedy že takový, dnes zdánlivě nevhodný motor může být i pro takový vůz tím pravým ořechovým pro svou kombinaci konstrukční jednoduchosti a nenuceně servírovaného výkonu.

S vozem tak dokázal dosáhnout najet už přes 1 milion kilometrů s původním třílitrovým motorem, na problémy s olejem u ní nedošlo. Ostatně sám Marko uvedl, že klíčem ke spolehlivosti jeho Betsy, jak MPV pojmenoval, byla údržba. Především pak výměna oleje, k čemuž ho přivedl jeho otec, jenž má na celkovém nájezdu také svůj podíl.

„Vše je o správné péči. Nezanedbávejte výměnu oleje. Pokud nastane správný čas, nechte si jej vyměnit,“ uvedl Marko. A dodal, že jeho rodiče jsou velkými fanoušky polky, načež s vozem navštívili velké množství festivalů napříč celou Amerikou. „Spousta výletů měla za cíl Floridu. Kdykoli se tam konal polkový festival, rodiče na něj jeli,“ uvedl Marko k milníku, který aktuálně již 26 let staré MPV zvládlo nejen s původním motorem, ale i převodovkou.

Další metu ale už vůz nepokoří, Marko byl totiž nucen se jej zbavit. Ne proto, že by originální ústrojí dosloužilo, a jeho náhrada by byla příliš drahá. Sienna nicméně v Ontariu neměla jednoduchý život, velmi často se pohybovala po zasněžených silnicích či končila pod vrstvami sněhu. Její podvozek tak pozvolna začínala rozežírat koroze. „Snem mého otce ovšem bylo dostat se nad 1 milion kilometrů, a to se povedlo,“ dodal Marko. Co myslíte, zvládnou to takeé litrové turbomotory, tříválcové hybridy a další „zvěrstva” posledních let?

Zdroj: CTV News

Petr Prokopec