Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Déšť dělá mnoha řidičům problémy na jakékoli trati, na Severní smyčce Nürburgringu je ale ještě záludnější. Tohle video dobře dokumentuje, jak moc.

Říkat, že Severní smyčka Nürburgringu je krásné, ale záludné místo je jako pravit, že voda je mokrá - každý to ví. Přesto jsou tu faktory, které dokáží její záludnost posunout ještě do jiných sfér a zrovna voda je jedním z nich.

Pokud jste tam nikdy nebyli, možná si řeknete, že mokrá trať je prostě více kluzká, při řízení je třeba být přesnější, citlivější, obezřetnější a to přece platí všude. Zní to logicky, pokud ale s tímto přístupem na Ring vyrazíte, skončíte jako... některý z pilotů na videu níže. Ti nakonec možná ani takto nesmýšleli, přesto se stali součástí sestřihu všemožných ne zrovna povedených (i když ne vždy smutně končících) průjezdů nejslavnějším okruhem světa.

Co je tedy na Norschleife v mokru tak záludného? Je to vlastně pořád to samé - přes 20 kilometrů délky. Běžně, když někdo postaví moderní, cca 4kilometrový okruh, opatří jej nějakým povrchem, který po čase vymění. Nemusí to tak být vždy, bývá to tak ale většinou. Pokud ovšem spravujete více jak 20kilometrový okruh, vyasfaltovat jej nově celý naráz prakticky není možné, pokud nemá být co pár let na dlouhé měsíce zavřený. A tak se prostě tu vylepší to, tu ono a výsledkem je, že na Smyčce jsou použity snad desítky různých typů asfaltu. Znát je to pochopitelně už za sucha, ale ne tolik, jejich proměnlivá adheze se naplno projeví teprve za mokra. A pochopitelně, pokud chvíli jedete nějak, auto drží, po chvíli jedete stejně a auto se zmítá ve kristiánkách, k nehodě nikdy není daleko.

Nejde tu ale jen o to. Povrchy nejenže jsou nestejné, některé jsou i opravdu velmi klouzavé a v závislosti na použitých pneumatikách některé za mokra připomínají i zasněženou silnici, bez nadsázky. To se pak nedivíte, že se leckomu na mokru prostě nedaří. Podívejte se právě na takové případy níže a pokud se letos na Nordschleife sami vydáte, pozor na mokro. Ostatně, prší tam docela často, aspoň na části trati...

Petr Miler