Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Někteří občas při kontaktu s českými policisty hořekují nad jejich jednáním. Případy ze světa ale ukazují, že místní poměry nejsou až tak mimořádné.

Mottem policie bývají slogany blízké tomu českému. Pomáhat a chránit, Chránit a sloužit, Připraveni chránit, hrdí sloužit - tyto a další fráze celkem jasně definují to, co by policie měla dělat. Bylo by fajn, kdyby tak fungovala a teoreticky by i do svých služeb měla přitahovat lidi, kteří se budou realizovat skrze ochranu svých blízkých a pomoc jim. Jenže se to neděje.

Tedy, i takoví lidé u policie nepochybně slouží a za kontakt s každým takovým jsem rád. Na pozadí líbivé image policejních sborů ale nastupují do jejich řad také lidé, kteří si - přinejmenším mimochodem - uniformou léčí své mindráky. Můžete podobné konstatování označit za podlé a odsoudit ho, ale budu na něm trvat - každé povolání přitahuje lidi určitého charakteru a k policii zkrátka nastupují i jedinci, kteří to vnímají jako šanci povyšovat nad ostatní, aniž by museli dokázat něco více než splnit vstupní podmínky pro přijetí k policii.

Jinak si nedovedu vysvětlit chování některých policistů v naprosto banálních situacích. Občas dávají zcela nesmyslně najevo své svaly ve chvíli, kdy by pro vyřešení celé věci stačilo mnohem méně aktivity, mnohem méně úsilí a dokonce by tím někomu skutečně pomohli. Oni ale využití situace, která jim dá právo zasáhnout, aby zasáhli, i když nemají čemu prospět. Musí se ukájet na oné možnosti jednat, ať už to okolností reálně vyžadují nebo nikoli. Však jste se s tím možná už sami setkali. A pokud máte pocit, že takto neprofesionálně se může chovat jen česká policie, vyvedeme vás z omylu.

Dosvědčuje to případ na videu níže natočený na dálnici z pohledu řidiče jedoucího za neoznačeným policejním Fordem Explorer. Ten se pohybuje v koloně jiných aut v místech, kde se dálnice z nějakého důvodu dělí do dvou směrů - doleva lze jet jen úplně levým pruhem, doprava zbylými. Právě jimi k místu přijede řidič bílého SUV Toyota Sequoia, který se postupně začne zařazovat doleva.

Proč, nevíme. Možná všechny déle čekající podjel. A nebo prostě jen v tuto chvíli zjistil, že jeho cesta dále vede pouze levým pruhem, a tak se do něj snažil dostat. Dělal to po našem soudu slušně - vyhodil blinkr a byť se do levých pruhů trochu tlačil, nakonec v podobné rychlosti, jakou jela ostatní auta, čekal, až jej někdo pustí. Udělali to bez problémů všichni, až na onen Ford Explorer.

Jeho šofér místo toho, aby kolegu-řidiče pustil, začal zavírat prostor před sebou, troubit a na Toyotu se tlačit. Nakonec se před něj přesto vměstnala, ale „vítězství” to bylo pouze krátké - řidič Fordu byl policista, pustil „diskotéku” a Toyotu zastavil u kraje. Člověk se musí ptát: Proč? Samozřejmě, dostat se do jiného pruhu plného aut je závislé na velkorysosti řidičů v něm a není to vynutitelné. Pokud vás někdo nepustí, smůla, musíte zkusit někoho jiného. Ale kdo by tu měl být velkorysý, kdo by tu měl druhému pomoci, kdo by tu měl pomoci i ostatním řidičům, aby nemuseli čekat v pravém pruhu částečně blokovaném onou Toyotou, než policista? Kdo?

Je paradox, ale tady to probíhalo přesně naopak - všichni si vyšli vstříc, akorát policista musel zůstat první. Je možné, že ten šofér Toyoty byl bezohledný „parchant”, co si chtěl takto pomoci vpřed, ale i kdyby, co s tím naděláme? Někdo ho stejně pustit musí, někdo ho pustí a čím později se to stane, tím hůře pro všechny ostatní. Navíc motivy jednání nemusely být zlé, však kdo z nás si pozdě nevšiml nějakého omezení provozu, kterému se musel až takto opožděně přizpůsobovat?

Policista tu vytvořil umělý problém svou nevstřícností, který pak řešil tím, že řidiče zastavil a šel mu domluvit? To je přinejmenším zbytečné, ne-li rovnou kontraproduktivní - inteligentní člověk na úrovni by celou situaci řešil jinak. Nakonec, „moudřejší ustoupí” ještě platit nepřestalo. A policista se tu moudře vážně nezachoval, ať už se v tu chvíli potýkal s kýmkoli...

Zdroj: Jalopnik

Petr Miler