Autoforum

zvětšit fotografii /

Zimní počasí nás brzy znovu potrápí a stejně tak trápilo motoristy před pěti dekádami. Na věčný boj s adhezí se tehdy pokusili Američané vyzrát integrovanými tekutými řetězy, dobře to ale nedopadlo.

Pod pojmem „sněhové řetězy“ máme nejspíše všichni zafixované klasické kovové řetězy, v posledních letech pak i jejich plastové alternativy. Je to velmi dobře fungující řešení v momentě, kdy zimní pneumatiky přestávají fungovat zejména na velmi zasněženém povrchu. Jejich nasazení ale není nikdy jednoduché, zvláště v mrazu a závějích. A tak se mu každý motorista snaží vyhnout, dokud je to aspoň trochu možné.

Pokud si chcete v momentě, kdy se nemůžete hnout z místa, pomoci jednodušeji, můžete sáhnout po tzv. tekutých řetězech. Pokud se vám nyní překvapením otevírají ústa, určitě nebudete sami. Tento přípravek ale skutečně existuje, byť za plnohodnotnou náhradu klasických řetězů jej považovat nelze. Už jen proto, že jeho efekt se dostaví jen na krátkou chvíli.

Samotný princip tekutých řetězu je jednoduchý - jednoduše stačí sprej nastříkat na co nejširší plochu pneumatiky, chvíli počkat a poté již můžete počítat s lepší trakcí. Jak moc, to záleží na okolnostech, v praxi ale dokáže trakci krátkodobě alespoň trochu zvýšit, což někdy může představovat hranici mezi bezmocným protáčením kol a kýženým pohybem o pár metrů vpřed. Během jízdy pak díky kontaktu s vozovkou dochází k postupnému opotřebení přípravku, až zmizí zcela. Samotná pneumatika by přitom neměla doznat úhony, stejně jako mají být dle tvrzení výrobců tyto spreje šetrné vůči životnímu prostředí.

Právě o tento přípravek se Američané rozhodli opřít v roce 1968 svůj zlepšovák, který měl jednou pro vždy udělat historii z nutnosti v zimě vystoupit a namontovat na hnanou nápravu klasické řetězy. Chevrolet pro vozy modelového roku 1969 nabídl integrované tekuté řetězy fungující přesně tak, jak vidíte na dobových propagačních snímcích.

Princip byl naprosto stejný, jako u plechovky koupené třeba u pumpy, jen byl ještě pohodlnější. Kvůli aplikaci spreje nebylo nutné vyrazit ven do mrazu, místo toho stačilo jednoduše zmáčknout tlačítko na palubní desce a hydraulika zařídila zbytek. Rázem tak bylo možné na zadních pneumatikách počítat s „vylepšenou trakcí na ledu“, jak praví dobový materiál. Jak jsme ale zmínili výše, počítat s ní lze jen na chvíli.

Automobilka však s tímto řešením nebyla příliš úspěšná, zejména kvůli horší kvalitě tehdy nabízených pneumatik, u nichž se toho již mnoho zlepšit nedalo. Dle interních dat Chevroletu tak nakonec bylo integrovanými tekutými řetězy (nabízenými pod kódem V75) vybaveno jen asi 2 600 aut. Dopřát si je přitom bylo možné u celého portfolia Chevroletu, až na kombíky a modely El Camino. Takový nezájem představoval i tehdy naprosté prodejní fiasko.

Není tedy divu, že po pouhém roce byl prodej integrovaných sněžných řetězů zastaven, přičemž od té doby s nimi žádná automobilka oficiálně nepřišla. Asi není divu - tekuté řetězy nemusí být k ničemu, ale pomohou opravdu jen v omezeném množství případů. Platit za takovou výbavu a vozit ji celý rok s sebou nevypadá vedle toho příliš efektivně, nemluvě o tom, že v opravdu těžkých chvílích vám z problémů beztak pomohou jen ony klasické řetězy.

Zdroj: & Stripes@Youtube

Petr Prokopec