Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Ultravzácné kupé 275 GTB/C Speciale se šasí 6885 je jediným ze tří, jenž se pyšní závodní historií. Dále pak 330 koňmi či odlehčenou karoserií.

Klasické automobily začínají být mnohem lepší investicí než kupříkladu zlato či diamanty. Pravda, do kapsy je jako blýskavé kamínky nestrčíte, nicméně jejich hodnota roste přímo raketovým tempem. Koneckonců stačí vzpomenout na přehled deseti nejdražších exkluzivit, jenž měnily svého majitele v loňském roce. Tyto vozy sice nebyly těmi nejdražšími, jaké se na aukcích v posledních letech objevily, přesto stály ohromné peníze. Ve srovnání s tímto Ferrari 275 GTB/C Speciale z roku 1964 se šasí číslo 6885 jde však jen o „chudé příbuzné“.

Tento model je nástupcem modelu 250 GTO, přičemž o design se postaral Pininfarina a výrobu měla na starosti společnost Scaglietti. Písmeno „C“ v názvu odkazuje na označení Competizione, jde tedy o závodní variantu. Pro ni Mauro Forghieri navrhl speciální odlehčené panely karoserie kombinující ocel a hliník, které byly vůči silničním vozům o polovinu tenčí. Aby přitom vůz nebyl tak náchylný vůči karambolům na okruzích, byla celá jeho zadní sekce zesílena skelnými vlákny.

Mimo to se verze 275 GTB/C Speciale dočkala také odlehčeného trubkového rámu, oken z plexiskla nebo hořčíkových komponentů v případě pohonné jednotky a převodovky, což vyústilo ve zhruba 150kilovou dietu oproti regulérnímu provedení. Dalším rozdílem pak bylo přepracování podvozku, který sice vycházel ze standardního provedení, ovšem Ferrari použilo extra pružin a nezávislého zadního zavěšení k navýšení ovladatelnosti ve vysokých rychlostech.

Také již zmiňovaný motor prošel modifikacemi. V základu totiž 3,3litrový vidlicový dvanáctiválec Colombo produkoval 280 až 300 koní, automobilka jej však pro závodní účely naladila na 330koňové stádo. Stejně jako v případě silničních variant přitom bylo možné počítat se suchým mazáním, což mělo za následek snížení těžiště, nebo se šesti karburátory Weber. Přenos výkonu měl pak na starosti manuál usazený u zadních poháněných kol.

Jízdní dynamika tohoto kupé je více než zajímavá, zvláště na padesát let starý vůz. Zrychlení z klidu na stovku se totiž mělo odehrát za 4,7 sekundy, nejvyšší rychlost pak dle továrních specifikací vrcholila hodnotou 275 km/h. Odhadovaná spotřeba přitom činí 16,5 l/100 km. Zrovna tyto parametry ale nejsou důvodem toho, proč je Ferrari 275 GTB/C Speciale mnohými považované za nejhodnotnější vůz světa.

Za vším vězí fakt, že italská automobilka vyrobila pouze tři exempláře určené k závodění, ovšem pouze tento do nich skutečně nastoupil. Během prvního závodu Targa Florio v roce 1965 sice vůz postihly technické potíže a cíl neviděl, nicméně ve vytrvalostním klání 24 hodin Le Mans dojel první ve třídě GT a třetí celkově. Přitom byl kvůli přehřívání „upraven“ techniky, kteří do přídě prostě prorazili díru - ta ovšem od té doby již zmizela.

Nejsou to ovšem jediné „zářezy do pažby“, dalších dosáhlo závodní kupé během Velké ceny Nassau. V té době již daný exemplář byl součástí stáje Ferrari North American Racing Team, zatímco předchozích úspěchů dosáhl pod hlavičkou Ecurie Francorchamps. Nyní je již několik let ve vlastnictví milionáře Prestona Henna, který jej vystavuje v jednom ze svých tří bleších trhů ve Fort Lauderdale na Floridě.

Aktuálně vůz rozhodně není na prodej, nicméně pokud Henn změní názor, pak by dle znalců mohl inkasovat 75 či dokonce více než 100 milionů dolarů (cca 1,78 až 2,37 miliardy korun). To je opravdu enormní suma, přičemž je otázkou, zda by se vůbec našel někdo, kdy by ji zaplatil. Nicméně s ohledem na v úvodu zmiňovaný růst hodnoty klasických automobilů bychom se tomu vůbec nedivili.

Je tedy dost možné, že se skutečně díváme na nejhodnotnější vůz světa. Tedy do doby, než se majitele rozhodně měnit některé Bugatti Royale. Aktuálně pak již jen můžeme dodat, že do Hennovy kolekce patří kupříkladu Porsche 935, 962, 918 Spyder či Formule 1 Michaela Schumachera. Dále pak Ford GT, Maserati MC12, Mercedes-Benz SLR McLaren nebo Ferrari Enzo, FXX a LaFerrari.

Zdroj: Motor Authority

Petr Prokopec