Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Dnes si jich v autech často nikdo ani nevšímá, přitom svého času byly vyhrazeny jen vrcholům evoluce leteckého průmyslu. Víte, že premiéru zde slavilo třeba i vyhřívání skel?

Letadla mají s pozemskými automobily společného více, než se zdá. Zdánlivě zcela odlišné způsoby přepravy jsou si blízko na mnoha polích působnosti a jsou to právě pokroková letadla, která kupředu posouvají i vývoj automobilového průmyslu. Řada technologií současných aut, které dnes vnímáme jako zcela běžné, vděčí za svou existenci autorům inovací podepsaným pod vojenským, respektive leteckým zavedením užitečných novinek do praxe.

Minimálně devět systémů denně doprovází naše řízení, aniž bychom si uvědomovali jejich původ. V některých případech je to to skoro logické, ale málo se ví o prvním použití vyhřívaného okna nebo ABS. Podívejme se na všechny zajímavé případy jeden po druhém.

Technika aut mající původ v leteckém průmyslu

1. Protiblokovací systém ABS

Zlidovělá zkratka ABS nepřekvapí ani starší generace, kterou míjí trendy vývoje automobilového průmyslu. Protiblokovací systém brzd má dnes většina aut, proto se s přerušovaným klouzáním po zasněžené silnici setkali v podstatě všichni řidiči. Bezpečnostní zařízení je povinné u automobilů vyráběných v EU a USA, přitom funkční proces byl vynalezen francouzským průkopníkem v oblasti letectví Gabrielem Voisinem. Myšlenka prošla testem u těžkých bombardérů z konce první světové války. Do aut se ABS vkradlo možná překvapivě přes kompaktní Jensen FF v roce 1966, až později techniku okoukal Chrysler a Mercedes-Benz.

2. Head Up displej

Průhledové zobrazování základních informací se ujalo před druhou světovou válkou v zorném poli bombardovacích pilotů. Promítání dat před oči se postupně vyvíjelo a od roku 1988 se do procesu zapojily i automobily prostřednictvím tehdy průlomového modelu Oldsmobile Cutlass Supreme Convertible nabízeného zpočátku jen 50 veleváženým zákazníkům.

3. Vyhřívané okno

Elektronické ohřívání průhledu bylo zavedeno pro letce během druhé světové války překonávající vysoké letové hladiny. V poválečném období se technologie postupně stávala levnější, až premiéru na zemi zařídil v roce 1974 Ford. Dnes umí rychle roztopit zadní a často i přední okno snad všechna auta na trhu.

4. Titan

Velmi pevný a lehký materiál je zároveň odolný proti korozi, což je skvělý mix vlastností pro letecký průmysl. Titanové části definují složení průzkumných letounů Lockheed SR-71 Blackbird. Tento technologický zázrak amerického letectva byl přizpůsoben pro lety ve výšce až 25 kilometrů. Strategický průzkumník létá rychlostí až 3 530 km/h, jeho konstrukce přitom musí zvládat teploty až 300 °C. Přednosti titanu platí i pro auta, což poznal Chevrolet při osazení titanového výfukového systému Corvette C7. V roce 2015 byl představen první celotitanový automobil Icona Vulcona za 2,1 milionu liber (61,6 milionu Kč), v menší míře se tento materiál na dražších autech objevuje stále častěji.

5. Vidlicový osmiválec

Motoru koncepce V8 vdechl život inženýr Léon Levavasseur v roce 1902 na palubě jednoduchého letadla. Po nasazení během válečných bojů se vylepšovaný pohon stíhaček dostal do aut, odkud se ho po letech snaží vyhnat lidé argumentující blížící se ekologickou katastrofou.

6. Radar

Anglický akronym pro Radio Detection and Ranging zkráceně vystihuje vynález rádiového rozpoznávání a zaměřování z 30. let 20. století. Řada zemí se obávala bombardování, proto naplno postupovaly obranné snahy včasného odhalení protivníka. V armádě radar premiérově požili Britové, ovšem do aut novinku zavedla Toyota v roce 1982 ve formě parkovacího asistentu Corony. Následoval Mercedes-Benz s adaptivním tempomatem.

7. Satelitní navigace

Americká armáda od 50. let monitorovala polohu svých letadel, lodí a ponorek pomocí systému TRANSIT. Modernějším ekvivalentem satelitního vyhledávání se později stal Global Positioning System (GPS), jehož civilní využití započalo koncem 80. let. Vývojáři aut se museli zařízení přizpůsobit a nejrychlejší s nabídkou první GPS navigace byla v roce 1990 Mazda s tehdy poslední verzí kupé Eunos Cosmo.

8. Vstřikování paliva

Technologie vstřikování paliva výrazně zlepšuje spotřebu paliva, výkon motoru a jeho spolehlivost. Poprvé se o tom mohl přesvědčit výrobce leteckého motoru Antoinette V8. Vstřik se rozšířil mimo jiné do Messerschmittu Bf 109 známého obratností během akrobatických manévrů, z hbitého bojovníka se revoluční agregát v menším měřítku dostal až do ikonického Mercedesu 300SL Gullwing. Nové auto bez vstřikování paliva dnes na vyspělejších trzích nenajdeme ani jedno.

9. Přeplňování

Stlačování vzduchu kvůli zvýšení výkonu bylo patentováno v roce 1905, ale trvalo 10 let, než turbo zapískalo z pohonné jednotky Renault používané francouzskými stíhacími letadly během první světové války. Chytrý strojař August Rateau tehdy jistě ani netušil, že dnes budou turba životně důležitá pro existenci spalovacích motorů.

Zdroj: Autocar

Mirek Mazal