Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Velmi efektivní a bezpečný byl koncept Mercedesu, který roku 1981 symbolizoval auto 21. století.

Německé ministerstvo pro výzkum a technologie spustilo na konci sedmdesátých let minulého století projekt, na kterém se podílela řada automobilových výrobců. Cílem bylo u vozů s hmotností až 2 150 kilogramů dosáhnout spotřeby 11 litrů, u těch v kategorii 1 250-1 700 kilogramů byla metou hodnota 9,5 litru. Mercedes se toho chytl a ve Frankfurtu v roce 1981 strhl plachtu ze svého revolučního konceptu Auto 2000, který se takovou efektivitou mohl pochlubit.

Vůz stojící po boku kupé třídy S (W126) hlásal „bezpečnost především” - takové bylo jeho primární poslání, ale stejně jako v otázce ochrany cestujících, Mercedes již tehdy řešil také problematiku životního prostředí. Brouzdající návštěvníky výstaviště tehdy zaujal konceptem hatchback-limuzíny hned z několika prostých důvodů.

Rok 2000 byl ještě devatenáct let daleko, ale vidina rychlého a zároveň úsporného vozu vzrušovala všechny. Koncept se vyjímal karosérií, která připomíná současný stylově orientovaný model CLS Shooting Brake, jenomže nešlo jen o design. Zajímavostí bylo třeba i řešení stěračů, které Mercedes schoval do A-sloupků. Zešikmená záď tehdy neměla hrát jen na emoce, ale poskytovat zcela perfektní aerodynamiku pro dosažení co nejnižší spotřeby paliva. Hodnota aerodynamického koeficientu odporu vzduchu dosahovala tehdy nevídané hodnoty 0,28, což znamenalo výsledek, za který by se nemuseli stydět ani hybridní vozy současnosti.

Mercedes ale pro maximální provozní efektivitu vozu vyvíjel také velké snahy v laboratořích konstrukčního oddělení. Nakonec tedy vznikly tři prototypy vozidel s různými způsoby pohonu a inovativními konstrukčními prvky. První z nich byla benzínová varianta osazená motorem V8 o objemu 3,8 litru s výkonem 150 koní se systémem vypínání válců. Díky tomu dosahoval vůz průměrné spotřeby 9,3 litru, což se v dá i v dnešní době modernějších technologií považovat optikou provozní reality za akceptovatelné číslo.

Jistě, tohle řešení se v roce 1981 objevilo například také v jednotkách Cadillacu L62, ale nikdy nefungoval tak dobře, což vedlo až k jeho úplné eliminaci. U Mercedesů si však do běžných modelů našel cestu o tři desetiletí později. Běh osmiválce „na čtyři“, znamenal úsporu paliva při částečném zatížení motoru, což je technologie, která si našla svou cestu do velkoobjemových modelů Mercedesu o tři desetiletí později.

Druhý vůz Auto 2000 měl v útrobách 3,3litrový šestiválcový vznětový motor přeplňovaný dvojicí turbodmychadel, s nímž se podařilo dosáhnout odběru 7,5 litrů nafty při rychlosti 120 km/h. Nicméně, největším průkopníkem se stala třetí verze poháněná plynovou turbínou, která přinesla výhodu spalování s velmi nízkými emisemi znečišťujících látek, kombinovanou s nízkou hmotností, kompaktními rozměry, příznivým točivým momentem a možností odstranění vodního chlazení. Tento koncept byl považován za nový dokonce až do příchodu studie Jaguaru C-X75 v roce 2010.

I když nemusí být koncept Auto 2000 zrovna designovou ikonou, rozhodně otevřel bránu pro technologie a konstrukční prvky, které zakotvily v Mercedes vyráběných o desetiletí později. A vzhledem k tomu, že technologie plynové turbíny stále ještě nedošla do sériové výroby v produkčním voze, možná bude tento koncept v budoucnosti ještě znovu připomenut. Jeho dopad na budoucí produkty je totiž zřejmě daleko širší, než by si mohl kdokoli v osmdesátých letech pomyslet, i když typické auto začátku 21. století tak úplně nezobrazoval...

Video z muzea Mercedesu

Adam Šrámek