Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jako průkopníka trojitého přeplňování naftových motorů nosíme v paměti BMW. Mercedes ale s tímtéž přišel dříve a motor měl působivé parametry.

Rok 2005 byl pro značku Mercedes-Benz důležitý. Slavila 70 let od prvního dieselového osobního automobilu, který nabídla zákazníkům. V roce 1935 začala prodávat model 260 D, který měl pod kapotou atmosférický dieselový čtyřválec o objemu 2,5 litru s výkonem 45 k. Od té doby Mercedes diesely v podstatě nepřestal vyrábět a pochopitelně také zdokonalovat.

Chtěl to patřičně oslavit, a tak do Ženevy v březnu 2005 přivezl SLK (dnes se v rámci snahy Mercedesu o co největší zmatení zákazníků tomuto modelu říká SLC), které vypadalo jako verze SLK 55 AMG. Na první pohled na něm tedy nic nového nebylo - dokud člověk neotevřel kapotu. Našel tam vznětový šestiválec, který měl tři turbodmychadla. Dávno před motorem N57D30, který BMW v prvních produkčních autech představilo v roce 2012.

Motor v SLK 320 CDI Tri-Turbo Vision, jak se konceptu říkalo, byl vidlicový dieselový šestiválec se vstřikováním typu common-rail, filtrem pevných částic a s již zmíněnými třemi turbodmychadly v sekvenčním uspořádání. Dvě turba stejné velikosti byla umístěna vně „V” a byla předřazena jednomu většímu dmychadlu, které trůnilo uprostřed „V”.

V nízkých otáčkách a při nízkém zatížení pracovala všechna tři turba, ale o plnicí tlak se starala zejména ta dvě menší. S rostoucími otáčkami odvádělo čím dál víc práce jedno větší turbo, ta menší pro něj sloužila jen jako pomoc s roztáčením. Až v určitém momentu byla menší turba zcela odstavena a velké turbo zásobovalo motor vzduchem samo.

Tento systém byl - a dosud je - výhodný v tom, že kombinuje výhody malého a velkého turbodmychadla. Malé turbo se rychleji roztáčí, takže motor rychleji reaguje na povely plynem. Není ale schopno vyvinout tak velký plnicí tlak a ve vyšších otáčkách, kdy je výfukových plynů víc, je mnohem větší restrikcí. Velké turbo se zase pomaleji roztáčí, protože je větší a těžší, což ústí v turbolag klidně i v řádu vteřin, ale jeho plnicí tlak může být násobně vyšší, což pochopitelně znamená i vyšší výkon motoru.

V případě Vision SLK 320 CDI Tri-Turbo to bylo přesně 290 koní a 629 Nm, což byly v roce 2005 vynikající hodnoty - přiblížit se 100 koním na litr u turbodieselu tehdy rozhodně nebylo běžné. Tento motor měl o 43 PS a 91 Nm víc než tehdejší produkční 3,0 V6 CDI s jedním turbodmychadlem, na kterém byl založen, a o 14 PS a 69 Nm víc než soudobý konkurenční 3,0 R6 twin-turbo diesel od BMW.

Na silnici to také vypadalo lákavě; zrychlení na stovku bylo 5,3 vteřiny, jen o 0,4 vteřiny horší než u benzínového SLK 55 AMG, a sprint na 1 000 m byl s časem 24,4 s také působivý. Maximálka byla omezena na 250 km/h, tady žádné překvapení, ale zajímavá byla spotřeba - v cyklu NECD bylo číslo kombinované spotřeby 7,5 l/100 km, což je oproti 10,6 l u verze SLK 350 a 12 l u SLK 55 AMG podstatný rozdíl. Jaká by byla realita, je samozřejmě otázkou.

A to otázkou nezodpovězenou - 320 CDI Tri-Turbo se nikdy nedostalo do sériové výroby. Mohlo být kromě SLK také ve třídách C, E, ML a CLK, ale zůstalo v jediném konceptu v Ženevě roku 2005. „Věříme, že by sériová výroba byla možná, ale náklady na výrobu jsou extrémně vysoké,” uvedl tehdy Leopold Mukulic, šéf vývoje motorů u Mercedesu. SLK generace R171 neměla v nabídce žádný vznětový motor, až generace R172 nabídla řadový dieselový čtyřválec o objemu 2,1 litru v několika výkonových variantách.

Oslava sedmdesátin dieselu značky Mercedes-Benz v Ženevě pokračovala kromě jiného také modelem SL 400 CDI, který však už měl pod kapotou obyčejnější vznětový osmiválec se dvěma turbodmychadly. Nabízel 315 koní a 730 Nm a ani ten se nedostal do sériové výroby; model SL ostatně nemá žádný diesel v nabídce dodnes...

Vision SL 400 CDI měl už jen dvě turba, ale ani on se nevyráběl

70 let dieselu Mercedes-Benz řádně oslavil

Marek Bednář