Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jejich výroba skončila v roce 1994, ne všechny ale putovaly do prodeje. Několik kusů ZiLu-133GYA zvaného Baba Jaga bylo uskladněno a za zdmi fabriky zůstaly dodnes.

Historie ruské automobilky ZiL se začala psát již v roce 1916, sté výročí však značka bohužel oslavit nestihla. Tedy jakožto výrobce aut, samotná společnost stále existuje, ovšem v posledních pěti letech již jen jako developer, který hodlá na pozemcích dříve okupovaných továrnami vybudovat rezidenční komplex. Většina budov tak byla již v roce 2015 stržena, některá skladiště však zůstala stát. A tak až dnes vydávají svá tajemství.

Mezi ty patří stále nové, byť dávno nevyráběné vozy, které se v útrobách továrny skrývaly neskutečných 25 let. Jde o několik exemplářů sklápěčky ZIL-133GYA vyrobené v roce 1994, které Rusové neřeknou jinak než Baba Jaga. Hned po svém zrodu najely pouze okolo 1 500 kilometrů a následně se staly součástí státních rezerv. Proč s nimi během následujícího čtvrtstoletí nikdo nenakládal, je otázkou, patrně stát ztratil povědomí o tom, že je má. Na každý pád se za nimi zavřely brány opuštěné továrny a uvolněny z rezerv byla až letos. Poté prošly oživením, dostaly nové baterie a pneumatiky a jsou plně provozuschopné.

Cena jednoho kusu byla stanovena na 750 tisíc rublů (cca 267 500 Kč), což na byť zastaralý, ale současně zánovní náklaďák není moc. ZiL-133GYA stále zvládne uvézt až 10 tun nákladu, za což vděčí třínápravové koncepci. V tomto ohledu jde o z nouze ctnost, neboť tento typ odstartoval svou životní dráhu v 60. letech minulého století se dvěma nápravami. Poté však Rusové začali požadovat vyšší nosnost.

Problém nastal v tom, že na vývoj nové verze nebyly ani peníze, ani čas. Vývojové oddělení bylo příliš zaměstnáno prací na novém ZiLu-170. Ten ale nakonec nikdy do výroby nedorazil, tedy alespoň pod původně zamýšleným logem. Místo toho se nakonec začal prodávat jako Kamaz-5320. Nicméně i tak byly práce na šestikolové variantě ZiLu-133GYA upozaděny, došlo pouze na prodloužení korby a rámu, který se nově dočkal jedné nápravy navíc. Ta však je již pouze vlečená, nikoliv poháněná.

V případě Baby Jagy lze mluvit ještě o modifikacích spojených s motorovým prostorem, neboť vůči standardnímu ZiLu-133 došlo na prodloužení kapoty. Pod ni se tak s přehledem vešel objemnější téměř jedenáctilitrový turbodiesel Kamaz-740 naladěný na 220 koní, jež dostala na starosti převodovka od stejného výrobce. Ta nadále výkonem zásobuje pouze první čtyři kola.

Zajímavostí je, že za výše zmíněnou sumu je vůz bez technického průkazu, za možnost jezdit s ním po veřejných komunikacích se platí dalších 100 tisíc rublů (35 670 Kč), Jak je dnes možné něco takového přihlásit do provozu, netušíme, ale nezapomeňme - jsme v Rusku, zemi neomezených možností.

Zdroj: Drom

Petr Prokopec