Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Toto je jediný autobus historie, který byl kdy poháněný Wankelem. Je velmi vzácný, vyrobilo se jej jen a 44 kusů, a na svou dobu byl pozoruhodně rychlý.

Wankelův rotační motor našel cestu do docela velkého množství aut. Určité pokusy v 60. letech prováděl kdekdo, včetně tehdy československé Škody. Nejznámější jsou ale jistě Mazdy, u nás hlavně RX-7 a RX-8, jejím prvním modelem ale byl v roce 1967 Cosmo Sport, takže letos slaví padesátiny.

Při té příležitosti si připomeňme, že Mazda rotační motory nedávala jen do sporťáků. Jeden si našel cestu i do autobusu. Čtete správně, do té velké a těžké věci s mnoha sedadly, kterou dnes většinou pohání objemné diesely. Stroj, na který se díváte na fotkách, se jmenuje Parkway Rotary 26.

Je to jedna z verzí komfortního kompaktního modelu značky Mazda. S autobusy začala někdy v 60. letech, ovšem vlajková loď s názvem Parkway 26 přišla na svět v roce 1972 na podvozku náklaďáku Mazda Titan. Parkway 26 měl ve své třídě nejdelší rozvor náprav - 3 285 mm s celkovou délkou 6 195 mm - a také solidní a komfortní podvozek s příčným stabilizátorem přední nápravy a tuhou nápravou vzadu.

Na výběr bylo několik motorů, zprvu řadový dvoulitrový čtyřválec o 91 koních, 2,5l dieselový řadový čtyřválec o 76 koních a větší, 2,7l dieselový čtyřválec o 80 koních. V roce 1974 přibyl do nabídky Wankel, a to rovnou legendární dvourotorový motor, označený 13B. Z objemu 1 308 ccm dával asi 135 koní, takže byl z nabídky jasně nejsilnější, a autobusy jím vybavené dostaly jméno Parkway Rotary 26.

Vůz s ním zvládal asi 120 km/h, což bylo na rok 1974 skutečně působivé číslo. Smyslem Wankelu tu ale nebyla rychlost, nýbrž komfort, protože tento motor byl tichý a hladký, zejména ve srovnání s dieselovými variantami. V kabině tedy bylo ticho a 26 pasažérů mohlo poslouchat rádio a užívat si komfortu díky „silnému topení s třístupňovým nastavením”, psala tehdy Mazda. K mání za příplatek byla i klimatizace, která byla poháněna vlastním motorem - klasickým pístovým „litrem”.

Motor s čtyřstupňovou manuální převodovkou byl umístěn pod podlahou mezi řidičem a spolujezdcem vpředu autobusu a poháněl zadní kola. Měl atmosférické plnění přes čtyřkomorový karburátor Hitachi. Maximální výkon 135 koní byl k mání v 6 tisících otáčkách, nejvyšší točivý moment činil 179 Nm v 4 000 rpm. Zajímavé je, že Parkway Rotary 26 s přehledem plnil tehdejší japonské emisní limity, takže byl inzerován jako eko-verze.

Údajně se vyrobilo jen 44 kusů tohoto autobusu mezi únorem 1974 a červnem 1976. Kolik jich zbývá dodnes, není přesně známo, v roce 2012 se mluvilo o pouhých čtyřech v Japonsku, z čehož byl jeden zrenovován a jezdí. Novější informace bohužel nemáme k dispozici, tento stroj vám ale ukázat můžeme. Řekněte, kdo by si nesjel? I tohle je způsob, jak lze jinak nudnou hromadnou dopravu učinit o poznání zajímavější...

Marek Bednář