Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

První a pro některé i poslední skutečně „lidový vůz” byl na světě od roku 1938, jeho skutečně sériová výroba ale začala po mnoha problémech až v roce 1945.

Rok 2015 znamenal 70 let od konce druhé světové války. Také ale právě letos můžeme slavit 70 let od startu výroby skutečného Volks-Wagenu, Lidového auta. Bylo to právě po Vánocích roku 1945, kdy z výrobní linky sjel první skutečně produkční Volkswagen Typ 1. Automobilka Volkswagen, jak ji známe dnes, tehdy ještě pořádně neexistovala. A to auto se nejmenovalo Brouk.

Historie tohoto vozu se psala už delší dobu, design byl schválen v roce 1938, ale fabrika, kde se měla tato auta vyrábět, se pak zaměřila na výrobu armádních vozů. A německé rodiny, které si na Typ 1 spořily ve speciálním programu organizace KdF, nedostaly nic. V dubnu 1945 továrna padla do rukou spojenců a prototyp Typu 1 byl poslán do Británie. „Je příliš ošklivý a hlučný” a „vyrábět ho komerčně by bylo zcela neekonomické,” konstatovala komise, složená ze zástupců britských automobilek.

Jenže vojáci to viděli jinak, chtěli toto auto vyrábět pro civilní potřeby svých mužů. Britský major Ivan Hirst se tak zasadil o sériovou produkci a ještě v létě 1945 mohl počítat s dvaceti tisíci objednávkami. Produkce se tak pod jeho vedením skutečně rozběhla, a to těsně po Vánocích roku 1945, tedy v těchto dnech před sedmdesáti lety. Po válce byl nedostatek materiálů pro výrobu, takže do konce roku 1945 vzniklo jen 55 kusů. A i dále se výroba rozšiřovala jen velmi pomalu - během roku 1946 vzniklo jen 8 tisíc aut, pro roky 1946 a 1947 byla měsíční produkce omezena na 1 000 exemplářů.

Výbava prvních aut byla dost mizerná. Převodovka nebyla synchronizovaná a neměly ani blinkry nebo palivoměr; nahoře na přístrojové desce byl knoflík, kterým se vysouvaly semafory z B-sloupků na levé nebo pravé straně podle toho, kam jste knoflíkem otočili. A když vám došel benzín, táhlem jste přepnuli na rezervu a dojeli do místa, kde se dalo získat další palivo. To všechno s 1,1l motorem o 25 koních a maximálce sotva 100 km/h.

V roce 1947 už vůz dostal aspoň trochu chromu, aby nevypadal tak nuzně, a z 9 tisíc kusů vyrobených ten rok jich byla spousta určena pro civilisty, zatímco dříve byla většina vyráběna pro vojáky. V následujícím roce se produkce více než zdvojnásobila, bylo postaveno asi 19 tisíc aut. Ty ovšem nebylo komu prodávat, protože prvotní britská poptávka byla uspokojena a v Německu si mohla dovolit auto jen hrstka civilistů.

V roce 1948 však bylo Západní Německo spojenci transformováno na tržní ekonomiku a do Volkswagenu se vložil Heinrich Nordhoff, který dříve působil na vysokém postu v Opelu. Mimo jiné znovu navázal vztahy s Ferrym Porschem, synem Ferdinanda, a začal s reklamou, ve které kladl důraz na nízké náklady, kvalitu a spolehlivost Typu 1, a to nejen na domácím trhu, ale také v zahraničí. Vybudoval tedy síť servisů a nabídl pojištění pro motoristy. V roce 1949 byla nově vzniklá společnost Volkswagenwerk GmbH předána do zpět německých rukou.

Přes fakt, že se Typ 1 začal vyrábět ve válkou zničené zemi, kde většina místních obyvatel měla sotva na bicykl, a že ho jak v Británii, tak později i ve Spojených státech odborníci odsoudili, se Typů 1 prodalo přes 21,5 milionu kusů po celém světě; jejich výroba skončila v Jižní Americe teprve v roce 2003. A kde přišel ke jménu Brouk? Začalo se mu tak říkat mezi lidmi, prostě tak vypadal; v němčině to byl Käfer, v angličtině Beetle. Třeba v Británii ale nikdy takové jméno oficiálně neměl...

Začátek výroby Volkswagenu Typ 1 nebyl jednoduchý

Ještě v roce 1949 byla výbava Typů 1 mizerná

Marek Bednář