Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Kdysi to byla nedostupná novinka, pak auto, se kterým jezdil kde kdo. Dnes už Favority na silnicích tolik nevídáme, osud mu přisoudil jiné role - třeba tyto.

Na přelomu 80. a 90. let minulého století byla Škoda Favorit horkým zbožím. Bylo to nejlepší auto pokud ne východního bloku, tak minimálně Československa, první skutečně nový automobil od 60. let. Zájem zákazníků byl od premiéry obrovský - tak velký, že automobilka nestíhala vyrábět a že právě pomalý nástup výroby stál místo tehdejšího ředitele.

Ve své době byl Favorit moderním vozem, dnes to je rarita, veterán, relikvie. Přesto či právě proto člověk občas potká kousek, který je v krásném stavu, o který se majitel pečlivě stará nebo ke kterému se váže zajímavý příběh. O dvou takových vám povíme dnes. Jedním jezdí její pětadvacetiletý zaměstnanec Škody, druhý chová v garáži dnes jednaosmdesátiletý důchodce, který je jeho prvním a jedním majitelem.

Jiří Zeržáň z Uherského Brodu si totiž Favorit koupil přesně před 27 lety jako nový. „Auto jsem pořídil v roce 1990, bylo jedním z vůbec prvních prodávaných kusů v uherskohradišťském okresu. Čekal jsem na něj půl roku, vedli na auta pořadník,” vzpomíná penzista a připomíná, že Favorit byl obtížně dostupný i roky po začátku výroby. Do Favoritu přesedl z Trabantu. „Bylo to neskutečné. Lehké řazení i řízení, pohledný a funkční interiér, na tu dobu výborné jízdní vlastnosti. Na vyšší posed a tvrdší sedačky jsem si zvykl,” říká.

Tvrdší sedačky nebyly jediným mínusem jeho Favoritu. Také musel koupit základní model 135 L s nižší výbavou, než by možná chtěl. „Musel jsem vzít, co bylo,” nastiňuje realitu nedostatku aut, který v té době panoval. Připomínáme, že to bylo v roce 1990, kdy už komunismus v Československu otěže nedržel.

Zeržáň najel se svým Favoritem za 27 let pouhých 43 tisíc kilometrů. Prý ho vždycky používal zejména na kratší jízdy po městě a okolí, nejdál byl na Slovensku a v Rakousku, což je - dodejme - obojí od Uherského Brodu docela kousek. „Celé ty dlouhé roky mi slouží věrně. Poskytoval jsem mu jen běžnou základní údržbu, žádné větší poruchy a závady ho nepotkaly,” nastiňuje servisní historii.

Daniel Rauscher se do Favorita zamiloval jako dítě. „Však se zeptejte rodičů, které auto jsem v dětství neustále kreslil,” směje se. V současnosti zaměstnanec oddělení produktové strategie Škody Auto má svého Formana 135 GLX jako veterána, nikoliv jako auto na každý den. Hledal ho půl roku - chtěl totiž zachovalou ojetinu a to dnes je u Formanů i Favoritů čím dál větší problém.

Jeho Forman je kompletně originální, ovšem ve vyšší výbavě. Je roku výroby 1993 a první majitel zaplatil za centrální zamykání, střešní okno, digitální hodiny na stropě, autorádio Blaupunkt Boston nebo litá kola Ronal Centra, která byla v katalogu příslušenství. Odtamtud také pochází čtyřramenný volant, který ovšem vypadá, jako by sem nepatřil. A také mechanický systém postupného zhasínání vnitřního osvětlení.

Červený Forman je dnes veteránem, jezdí jen zřídka. Bílý Favorit naopak zůstane jediným autem. „Věřím, že už spolu dožijeme,” říká jeho majitel. Doufejme, že pokud se tak opravdu stane, bude to ještě za dlouho. A že se pak vůz dostane do rukou nejméně tak pečujících, jako se to poštěstilo červenému Formanu...

Daniel Rauscher koupil svého Formana s tím, že z něj bude mít veterána

Výroba Favoritu skončila v roce 1994

Zdroj: Škoda Auto

Marek Bednář