Home > Rubriky a sekce > Fascinace a historie > Článek
Sovětský „kosmický náklaďák” uměl to, co žádný jiný, jeden existuje a jezdí dodnes
21.4.2019 | Mirek Mazal
Jen časy studené války a závody mezi východem a západem ve všem myslitelném mohly dát za vznik některých svérázným strojům. ZiL PES-1 je jedním z nich.
V historii se mnohokrát stalo, že rychlý rozvoj jednoho odvětví vyvolal zajímavé sekundární efekty v úplně jiných oborech. Jak se ovlivňují oblasti, které spolu nemusí přímo souviset, můžeme pozorovat na sovětském ZiLu PES-1. Kdyby v šedesátých letech nebylo vzestupu kosmonautiky a letů do kosmu s živými posádkami, nevzniklo by ani toto bizarní třínápravové stvoření. Jen jedno se zachovalo do dnešních dnů, navíc prošlo důkladnou opravou všech částí a i nyní tak dokáže obhájit svou jedinečnost.
Zkratka PES v názvu znamená označení vyhledávací a evakuační jednotky. Auto bylo vytvořeno speciálně pro pátrací a záchrannou službu vzdušných sil SSSR, jejímž úkolem bylo rychlé nalezení a vyzvednutí astronautů, kteří právě přiletěli z vesmíru. První roky se pro tento účel používala pouze letadla, respektive vrtulníky, nicméně tato metoda práce se ukázala nespolehlivá kvůli počasí. Vzhledem k růstu četnosti misí kosmonauti často přistávali v oblastech s obtížnými klimatickými podmínkami, proto hlavy vesmírného programu požadovali vyrobení speciálního pozemního vozidla.
Stavba vyhledávacího terénního vozidla pro evakuaci kosmonautů byla přidělena speciálnímu konstrukčnímu závodu, kde se v čele realizoval známý automobilový designér Vitalij Gračev. Ten měl za sebou třicetiletou zkušenost ve vývoji terénních vozidel různých tříd a systémů - od lehkých osobních SUV až po supertěžká nákladní monstra. Význam vytvoření nového stroje dokládá skutečnost, že technický úkol pro něj byl vytvořen za osobní účasti generálního projektanta raketových a kosmických systémů.
Jasný pokyn k vývoji stroje byl vydán počátkem března 1965 a o dva týdny později nastal jeden z případů vedoucích k opodstatnění výroby. Dne 19. března téhož roku vesmírná loď Voschod 2 přistála v neprůchodné tajze v oblasti Perm. Téměř celý jeden den v zimě astronauti čekali na záchranu uprostřed zmrzlého krajiny. Poté přiletěla helikoptéra a poslední dva kilometry museli záchranáři pěšky zdolávat zhruba tři hodiny kvůli hlubokému sněhu v neprostupném lese.
Evakuace proběhla až další den, tedy 21. března. Vyčerpaní astronauti se vraceli k letadlu s lyžemi na nohou. Pokud by se operace dále zpozdila byť jen o pár hodin, mohli na místě zemřít. Bylo potřeba podobné situace eliminovat a co nejdříve vypustit do terénu pořádný nákladní off-road.
ZiL PES-1 vznikl v rámci technického zadání popisujícího provoz ve velmi obtížných podmínkách. Základní požadavky zněly tak, že by se mělo jednat o terénní vozidlo s pohonem všech kol, které by mohlo plout s velkým užitečným zatížením, ale zároveň by jeho hmotnost a rozměry měly být co nejnižší, aby bylo možné vůz pohodlně přepravovat vrtulníkem Mi-6.
Gračev navrhl stroj se třemi osami ve stejné vzdálenosti od sebe. Vývojáři pracovali maximálním možným tempem, proto už o rok později vznikl první prototyp. Výsledek prohlédly delegace z leteckého a kosmického průmyslu včetně Jurije Gagarina a Alexeje Leonova, než byl koncept vypuštěn do procesu náročného testování. Za dalších dvanáct měsíců začal sbírat poznatky druhý zkušební model. Po dokončení intenzivních zkoušek proběhly dokončovací práce a auto mohlo zamířit na výrobní linku. V roce 1968 byla sestavena montážní série pěti kusů, které si pak převzala pátrací a záchranná jednotka letectva.
Vzhledem k nutným hmotnostním omezením byly všechny prvky nosného rámu PES-1 sestaveny z odlehčené slitiny hliníku a oceli. Pro zajištění potřebné tuhosti v ohybu a kroucení byl rám nejprve složitě svařován, poté přišly na řadu výztuhy. Kromě ušetřených kil byla výhodou hliníku téměř absolutní odolnost proti korozi.
Záchranářský automobil byl vytvořen jako obojživelník, proto tvarem připomíná loď. Trup byl vymodelován z polyesterové pryskyřice vyztužené skleněnými vlákny. Motor, převodovka, zavěšení, řízení a další zařízení byly zakrytované a přišroubované k rámu. Jednoduchá konstrukce měla usnadnit servisní zásahy.
Podvozek PES-1 měl tři osy s permanentním pohonem šestice stejných kol. Promyšlená technická stavba umožňovala snadno přejíždět příkopy o šířce dvou metrů. Prostřední náprava byla umístěna přesně ve středu vozu, proto byla ponechána pevně přimontovaná k rámu, pružení obstaraly pouze terénní pneumatiky. Ráfky krajních náprav byly zavěšeny na nezávislých torzních mechanismech s dlouhými zdvihy.
Délka šestikolky dosahovala 8,34 metrů, ale poloměr otáčení terénního vozidla byl slušných 9,8 metru na vnitřním předním kole. Obratnosti bylo dosaženo protisměrně otočnými koly první a třetí nápravy. Úhel natočení zadních kol byl o jeden stupeň menší, takže striktně sledovaly stopu těch předních. Mechanismus řízení byl vybaven výkonným hydraulickým posilovačem.
Terénní PES-1 byl poháněn sedmilitrovým benzínovým motorem ZiL-375Y s výkonem 180 koní, který vyvíjel točivý moment 475 Nm. Sériový motor pro sovětskou těžkou techniku byl velmi pečlivě sestaven z vybraných dílů, aby se zajistily minimální odchylky od vypočítaných tolerancí. Kvůli lepší rozložení hmotnosti a umístění kabiny byla pohonná jednotka umístěna za přední nápravou. Spojení energie s koly procházelo přes třístupňovou hydromechanickou automatickou převodovku a dvouúrovňovou vícestupňovou rozvodovku. Přenosové režimy byly řízeny pouze tlačítky. Provozní rychlost vozu se pohybovala od 0,7 do 69 km/h.
Pohon při plavbě zajišťoval hydrojet se sáním na přídi. Na výstupu trysky byla umístěna dvě vertikální kormidla, která mechanicky navazovala na táhla řízení. Stejný volant se tak používal k řízení na vodě i po souši.
Pod karoserii na rámu bylo mezi druhou a třetí nápravou instalováno odvodňovací čerpadlo, poháněné samostatným elektromotorem. Toto čerpadlo mělo být zapnuto v případě vniknutí vody do nepovolených míst. Preventivní opatření umělo vypumpovat 600 litrů za minutu.
Funkce aktivního utěsnění je dodnes unikátním řešením a jeho konstruktéři na něj mohou být hrdí. Při pohybu na vodě jsou pohony všech šesti kol ponořeny, a aby se zabránilo vstupu vlhkosti do vnitřních dutin mechanismů, aktivovalo se pneumatické dmychadlo, které vytvářelo přetlak vytlačující vodu.
Ani pneumatiky tohoto vozidla nebyly běžné, nýbrž vytvořené speciálně pro ZiL PES-1. Vyvinul je Výzkumný ústav pneumatického průmyslu v Moskvě a tehdy ještě dněpropetrovská továrna vyprodukovala komorové obutí ID-15 s členitým vzorkem.
Obojživelné terénní vozidlo nebylo myslitelné bez centralizovaného systému řízení tlaku v obutí, protože pouze s pomocí tohoto triku může kdokoli pomýšlet na překonání všech nástrah přírody. Gumy ID-15 měly vnější průměr 1 525 milimetrů a šířku běhounu 400 mm. Osmivrstvá struktura vyztužena elastickou šňůrou vydržela mnoho silničních překážek. Tyto pneumatiky měly nápadně široký rozsah přípustných změn vnitřního tlaku - od 0,25 do 2,5 kg/cm2. Příčné drážky zajišťovaly nízký valivý odpor na asfaltu a samočisticí funkci před zanesením bahnem či sněhem. Další vymožeností se stala kompozitní konstrukce kol, kdy centrální část byla z oceli a ráfky z velmi odolného laminátu.
Vše bylo podřízeno výkonům mimo civilizaci, aby se posádka dostala bezpečně a včas do cíle. Záchranná četa měla k dispozici odnímatelnou kabinu, která byla demontovatelná kvůli snadnější přepravě vrtulníkem. Uvnitř strohého interiéru plného tlačítek byla čtyři místa a prostor na ležení s nosítky. Do kabiny vedl stropní vlez přes velké poklopy.
Obsluha využívala navigačních zařízení včetně funkcí rádiového kompasu, rádiového vysílače a autonomního navigačního systému. Celkem devět moderních nástrojů se většinou inspirovalo letectvím. Důležité bylo orientovat se v terénu a přesně zaměřit místo přistání vesmírné kapsle s astronauty. Úspěšnost mise závisela na komunikaci s ostatními účastníky vyhledávací operace.
Pátrací tým měl evakuovat jak kosmonauty, tak potřeboval naložit modul. Pro tyto účely přibyl za kabinou jeřáb a upevňovací body různých typů. Mechanický naviják hnaný hlavním motorem řídil rameno a elektrický naviják byl používán k vyzvednutí nákladu. Třítunový jeřáb dokázal zvednout a naložit kapsli za méně než 30 minut.
Pohotovostní hmotnost celého stroje dosáhla 8 320 kilogramů, po naložení hodnota vyrostla na 11 720 kilo. Hmotnost přesně odpovídala Mi-6 s nosností 12 tun. Bez nákladu mohlo vozidlo zrychlit na volné silnici do 69 km/h, s nákladem do 48 km/h. Rychlost na vodě v prvním případě byla 7,5 km/h, ve druhém 6,3 km/h.
Do dnešního dne se dochoval jeden jediný exemplář s výložníkem jeřábu prodlouženým o jeden metr. Terénní vozidlo z roku 1978 sloužilo vojenské jednotce a účastnilo se pátracích a záchranných operací. V 90. letech auto přestalo vyhovovat a zůstalo stát mezi dílnami na pozemku továrny ZiL. Budovy ustoupily kancelářím a zchátralý PES-1 se dočkal renovace. Počátkem loňského roku skončilo tříleté obnovené do původního sestavení přesně podle dobových dokumentů.
Nejhorší prý bylo opravit poškozený trup, naopak odolná technika utrpěla nejméně. Náhradní díly se podařilo sehnat z bývalých skladů automobilky, zbytek si dělníci vyrobili podle dochovaných výkresů. Vznikl 95% originál a zbytek jsou jen detaily, které muzejnímu kousku neubírají na kráse.
Tímto kosmickým ZiLem PES-1 v SSSR lovili navrátilce z vesmíru
Bleskovky
- 11 let staré Porsche málem vytřelo s nejnovějšími hybridními sporťáky Ferrari a Lamborghini. Není to ostuda?
včera - Špatný den v práci? 24letý zaměstnanec roztřískal při projížďce Ferrari za 76 milionů Kč, splácet ho může po zbytek života
23.4.2024 - V Polsku po nehodě vzplanul luxusní elektromobil tak, že ho po chvíli nepoznal ani majitel, po uhašení se vzňal znovu
21.4.2024
Nové na MotoForum.cz
Nejnovější články
- Elektrický propadák Mercedesu dál „skóruje”, je druhým nejpomaleji prodávaným autem ze všech, sklady okupuje měsíce
před 4 hodinami - První dobíjecí Lamborghini je další hybridní nesmysl, fiktivní úsporu paliva mění za 300kilovou nadváhu
před 5 hodinami - V Bruselu přišli na to, že kamiony tvoří hrstku aut, ale figurují v 15 procentech smrtelných nehod, posvítí si na ně
před 6 hodinami - Francouzi po čase stvořili opravdu krásné auto. Dostalo bezemisní pohon, který nemá problém s dojezdem
před 8 hodinami - Dvojí výkon vrcholné Tesly Model 3 byl vysvětlen, Česko i většina světa dostane ošizenou verzi
před 9 hodinami
Tiskové zprávy
- Mio MiVue R850T: zrcátková autokamera s 2.5K, antireflexním dotykovým displejem a zadní kamerou
tisková zpráva - Mio MiVue C545: moderní verze 60snímkové autokamery s HDR nočním režimem
tisková zpráva - OMV a Pražská energetika otevřely společně 40. nabíjecí stanici pro elektromobily na odpočívce Mikulášov
tisková zpráva - Mio MiVue C588T: duální autokamera s pozoruhodným natáčením i ve tmě
tisková zpráva - Mio MiVue 886 WiFi GPS autokamera s 4K rozlišením a upozorněním na měřené úseky
tisková zpráva - Mio MiVue 818 WiFi 2K: kniha jízd jako speciální funkce v autokameře
tisková zpráva