Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Stroj vzniklý s cílem překonat český rychlostní rekord byl opravdu nejrychlejší, do historických tabulek se ale nezapsal. A jeho historie je vůbec květnatá.

Když v roce 1996 Tatra nahradila letitý model 613 novější T700, byl to v podstatě facelift. Velký a důkladný, ale pořád facelift, další vývojový stupeň modelu T613, protože nový vůz dále stál na základu vzniklém v sedmdesátých letech. Snad proto, aby Tatra ukázala, že její stroj nepatří do starého železa a také aby oslavila stoleté výročí existence automobilky, rozhodla se postavit něco, co zvládne více než třísetkilometrovou rychlost aa dosáhne českého rychlostního rekordu. Tak vznikl v roce 1997 model Ecorra Sport V8, který zvenčí T700 víc než připomínal.

Právě k dosažení rychlostního rekordu na letmý kilometr, který by zajel český jezdec na českém voze, bylo tohle auto určeno. Karoserii T700 upravila restaurátorská firma Ecorra Lubina, odtud vůz dostal své jméno, a motor pochází od značky Tatra. Byl to 4,4litrový vidlicový osmiválec, chlazený vzduchem a plněný atmosféricky. Jeho výkon byl 400 koní a byl to podobný motor, jaký původně byl také v útrobách Tatry 700 GT a objevil se i v Tatře Grafit, třebaže zde měl trochu jiné parametry. Pětistupňová manuální převodovka zajišťovala přenos výkonu na zadní 18" kola a vůz vážil 1 280 kg.

Pokus o rekord byl naplánovaný, jenže den před plánovaným pokusem Ecorry se po letišti v Hradčanech u Mimoně prohnala MTX Tatra V8 a rekord z padesátých let překonala - s výsledkem pouze 210,895 km/h, jakkoli na konci letmého kilometru vůz dosahoval až 260 km/h. Následující den byla Ecorra sice rychlejší, její průměrná rychlost ze dvou průjezdů letmého kilometru byla 276 km/h, ale tabulky národních rekordů se mohly přepsat jen jednou ročně, takže oficiálně odjela s nepořízenou. Rekord MTX platí dodnes a je tak otázkou, které české auto - technicky mimochodem pokaždé Tatra - je vlastně reálně nejrychlejší. Zda tovární Ecorra, V8 od MTX nebo už zmíněný Grafit. V případě těch silničních to zřejmě bude Grafit, absolutní rekord by ale měl patřit tomuto stroji. Formálně jej ovšem nikdy nezískal.

Následně se Ecorra V8 nastěhovala se do muzea automobilky Tatra v nedaleké Kopřivnici a další pokusy o rychlostní rekord neabsolvovala. O nějakou dobu později, v roce 2000, se nicméně odtud dostala do rukou bratrů Hajduškových jako skelet. Pořízen byl také motor o objemu 4 423 ccm, stejný, jako při pokusu o rekord. Podle některých zdrojů měl nyní 400 koní a 500 Nm, podle jiných bylo newtonmetrů 450. Maximální rychlost byla 320 km/h. Důvod koupě a kompletace byl jednoduchý - Ecorra Sport V8 mířila na okruhové a vytrvalostní závody. Manuální pětikvalt zatím zůstával.

Původně byla Ecorra červená a pochopitelně oblepená sponzory, vážila 1 330 kilogramů, což je na závoďák docela hodně. Jenže tohle auto má na délku 5,1 metru a i přes svou velkou hmotnost zrychlí na stovku za rovné čtyři vteřiny. V průběhu následujících deseti let jsme mohli Ecorru vídat na nejrůznějších okruhových podnicích v České i Slovenské republice.

V průběhu let samozřejmě vůz doznával různých změn. Odehrávaly se hlavně v aerodynamice a někdy v roce 2004 se stroji také dostalo černého laku. Také se trochu měnila pozice motoru, rozměry vozu se zmenšovaly. Jedna z nejzajímavějších novinek však zvenčí nebyla vidět. Byla to převodovka - do původního pláště pětikvaltu byl zakázkově vyrobená sekvenční šestistupňová převodovka. Nastěhovala se sem údajně právě v roce 2004 a tehdy byla také karoserie vozu zkrácena lehce pod pět metrů a rozšířena z 1,8 m na rovné dva metry.

Ecorra Sport pak jezdila v této specifikaci, časy na kolo brněnského Masarykova okruhu se s úpravami auta prý postupně zlepšovaly z 2:30 až k nějakým 2:07. V roce 2007 se za její volant dokonce posadil John Haugland, kterého snad nemusíme představovat zejména těm, kdo v minulých dekádách sledovali škodovky v rallye.

Někdy začátkem druhé dekády 21. století se Ecorra Sport V8, stále v černé barvě, nastěhovala do muzea sportovních vozů v Lánech kousek západně od Prahy a strávila tam několik let. Pokud jste právě začali hledat volný den, kdy se tam podívat, musíme vás zklamat - tenhle skvost tam už není, bratři Hajduškové ho nyní mají v garáži a prý se ho snaží opět dát do provozuschopného stavu. Vzhledem k tomu, že existující 4,5litrové motory Tatra V8 by člověk spočítal na prstech jedné ruky, rozhodně to nebude jednoduché, ale držme jim palce. Třeba ho pak zase uvidíme v akci...

Od roku 2001 jezdila okruhové závody

Později přibylo velké křídlo dozadu...

... a v roce 2004 přichází jiný lak na rozšířené a zkrácené karoserii

Marek Bednář