Autoforum

/

Foto: Bugatti

U konceptů není neobvyklé, když ani nejsou schopné samostatného pohybu, spousta funkčních detailů zejména v interiéru je pak jen naznačena. U Bugatti 16C Galibier dodnes funguje i ta poslední hloupost uvnitř, tohle auto prostě bylo hotové. Výroba ho ale bohužel minula.

Bugatti Veyron se klubalo na svět dlouho a s nemalými obtížemi, neboť tehdejší šéf koncernu Volkswagen Ferdinand Piëch chtěl, aby se rovnou usadilo na automobilový trůn. Muselo tedy disponovat řadou protichůdných vlastní - mělo tedy mít na jednu stranu 1 001 koní, za které byl zodpovědný osmilitrový a čtyřmi turbodmychadly přeplňovaný motor W16, jež vůz katapultoval až k rychlostem přesahujícím 400 km/h, na tu druhou ale být stejně mimořádně luxusním a komfortním strojem.

To se povedlo, a tak znovuzrozená automobilka nepřekvapivě doufala, že vývoj bude moci uplatnit ve větší šíři, a proto začala pracovat i na druhém modelu, který by cílovou skupinu automobilky citelně rozšířil. Oproti Veyronu měl být praktičtější a disponovat dvěma páry bočních dveří a dvěma řadami sedadel.

V roce 2009 tak na svět přišel koncept 16C Galibier, který měla o pouhé čtyři roky následovat produkční verze, jež by přijala název Royale. Také ta by dostala do vínku šestnáctiválcový motor, nicméně v jejím případě jednotka zamířila pod přední kapotu a turbodmychadla byla nahrazena čtyřmi kompresory. Bugatti dokonce na chvíli uvažovalo, že by pohonné ústrojí udělalo hybridním, aby vůz mohl v městské zástavbě jezdit pouze na elektřinu, z toho ale nakonec sešlo.

To by asi vadilo málokomu, dva roky po premiéře konceptu nicméně automobilka odložila premiéru produkční verze na pozdější datum, neboť chtěla přepracovat design. Hlavně pak v zadní části, která klientelou nebyla přijata s úplným nadšením. A protože značka měla v plánu výrobu 3 000 kusů, nemohla si dovolit zaváhat. Nicméně nový vzhled neměl padnout do oka „významnému a vlivnému gentlemanovi z rakouského Salcburku“, tedy zmiňovanému Piëchovi. Ten tedy v roce 2012 Galibier zaříznul a přesměroval veškeré zdroje na vývoj Bugatti Chiron.

V mezičase většina světa na Galibier zapomněla, nově ho ovšem vytáhnul na světlo světa Thomas Howarth z kanálu Horsepower Hunters. Ten totiž navštívil muzeum Autostadt v německém Wolsburgu, kde si aktuálně můžete prohlédnout expozici mapující novodobou historii Bugatti. Koncept Galibier v ní nechybí a i po letech dokáže zapůsobit. Není to totiž koncept jak ho známe, je to kompletně funkční auto. Až už jde o pohonné ústrojí, které nejspíš vzniklo v jediném kuse, multimediální systém nebo drobnosti typu elektricky ovládané vychytávky tam či onde, vše v něm funguje.

Designově vůz lakovaný jen jednou barvou, pro kterou se Bugatti rozhodlo až po premiéře, neboť ta byla spojena s bočními panely z leštěného hliníku (na dobových fotkách okolo), až tak neohromí, ale hodnotit design s takovým časovým odstupem je vždy ošidné. Svou technikou, luxusem a celkovou noblesou auto ohromí i dnes a můžeme jen litovat, že jsme sériovou verzi nedostali. S trochu jiným vzhledem by to dodnes byla pecka k pohledání.

Zdroj: Horsepower Hunters@Youtube

Petr Prokopec