Autoforum

/

Foto: Ferrari

Jde o tak výjimečný stroj, že si jej nenechala ujít ani samotná automobilka. Ani ona, ani nikdo jiný si na něj zatím nedovolil sáhnout, a tak ho můžete vidět v muzeu Ferrari přesně tak zaprášené a zkorodované, jak bylo nalezeno.

Auta, která povětšinou vídáme v muzeích, jsou naprosto špičkového stavu. Povětšinou totiž patří samotným automobilkám, které kvůli nim často obnoví i původní výrobní postupy. Je pak sice otázkou, jak je to vlastně s historickou hodnotou, tím se nicméně již posouváme na pole myšlenkových experimentů zvaných Théseova loď. Podle historika Plútarcha se o ni totiž Atéňané pečlivě starali a kdykoli nějaký trám shnil, vyměnili ho. To však vybízí k přemítání - když dojde na výměnu všech trámů a prken, je to skutečně ještě Théseova loď?

K těmto myšlenkám nás svádí nejnovější přírůstek do expozice muzea Ferrari v italské Modeně. Automobilka v něm vystavuje unikátní model 365 GTB/4 Daytona Berlinetta, které se pyšní celohliníkovou karoserií. Jde o jediný kousek svého druhu, jehož kabát měla na starosti slavná karosárna Scaglietti. Auto přitom v roce 1969 koupil blízký přítel Enza Ferrariho, moc dlouho si ho ale neužil. Už o dva roky později bylo totiž kupé vyvezeno do Japonska.

Se zemí vycházejícího slunce jsou přitom spojeni nejen tři další majitelé, ale hlavně „původní prach“. Vůz byl totiž v roce 1977 zavřen do stodole, ze které se už po vlastní ose nikdy nevyjel. Objeven byl až v roce 2017 a jako senzační nález se stal součástí aukce společnosti RM Sotheby's. Ta jen nabídla přesně v tom stavu, v jakém byl nalezen, tedy bez toho, že karoserii ostříkala či oprášila. Navzdory tomu bylo ovšem kupé poháněné dvanáctiválcem Colombo prodáno za 1,8 milionu Eur (cca 43,76 milionu korun).

Tuto sumu ale podle všeho nezaplatila automobilka, nýbrž některý ze sběratelů, který auto nadále nechal v originálním stavu. A Ferrari si ho od něj půjčilo. V plánu je prý rozsáhlá renovace, která bude probíhat pod taktovkou maranellských specialistů, možná i proto má nyní vůz skončil v Itálii. Tím se nicméně znovu dostáváme k oné otázce autenticity. Při pohledu na detaily je totiž patrné, že vůz nezdobí pouze prach. Povšimnout si můžeme i rozsáhlé koroze, stejně jako třeba prasklého krytu z plexiskla na levém předním světle.

Nemalá péče bude věnována také interiéru, v jehož případě dle očekávání rovněž řada nových komponentů nahradí ty originální. Bude se ale poté majitel chlubit tím, že skutečně vlastní jediné přeživší celohliníkové Ferrari 365 GTB/4? To je otázka, jíž raději přenecháme filozofům. Za nás pak už jen dodáme pár dobových dat. Začneme u výkonu, který činil 352 koní a na zadní kola mířil přes pětistupňový manuál, s nímž vůz dal stovku za 5,4 s.

Automobilka v letech 1968 až 1973 vyrobila pouze 1 284 exemplářů všech verzí 365 GTB/4, přičemž média postupně k oficiálnímu označení přihodila i přezdívku Daytona. Stalo se tak poté, co italská automobilka na tomto okruhu během čtyřiadvacetihodinovky získala v roce 1967 kompletní pódium. Speciály přitom stejně jako kousek vystavený v muzeu disponovaly hliníkovou karoserií, s níž byl zpočátku spojen i standardní výkon. Závoďák pro běžný provoz? I tak lze tento stroj titulovat.

Zdroj: Ferrari

Petr Prokopec