Home > Rubriky a sekce > Fascinace a historie > Článek
V SSSR před 45 léty postavili auto, které dalece předběhlo dobu, dopadlo podle toho
26.2.2021 | Petr Prokopec
Když se v SSSR pokusili změnit běh dějin, obvykle to neskončilo dobře. Tohle auto může na první pohled vypadat všedně, ale podívejte se na „šuplík” na jeho boku. Bylo elektrické a coby vůz vyvinutý v 70. a sériově vyráběný v 80. letech dobře dopadnout ani nemohl.
Lada je jednou z mála světově známých automobilek, které nás v posledních letech nezahrnují malováním obrázků ryze elektrické budoucnosti. Nebylo by pravdou říci, že ji elektrická auta zcela míjí, koncepty jako EL Lada lze ale stěží označit za něco významného. O to více může překvapit, že právě Lada resp. VAZ byla jedním z průkopníků sériové výroby elektromobilů. A jak směle s nimi začala, tak rychle s nimi skončila.
Příběh sovětské prvotiny začal již v sedmdesátých letech minulého století. Tehdy v hlavách konstruktérů svitly první myšlenky na výrobu elektřinou poháněného vozu, zjevně pomíjejíc fakt, že se stejnou koncepcí se spálili jejich západní předchůdci už nesčetněkrát. A netušíc, že mnozí další se s ní budou marně trápit ještě dekády po nich. Psal se rok 1976 a model VAZ 2102, tedy verzi kombi klasického „žigulíku”, byl zvolen jako základ pro první elektrickou Ladu a hned ten rok byl dokončen první prototyp.
Následoval tři roky trvající vývoj, po němž dal Kreml svolení k testům směřujícím ke schválení do sériové výroby. Prototypem se stal VAZ 2102E natřený žlutou barvou, který byl jako vrchol sovětské techniky představen i na veletrhu Autopro-84. Před zahájením sériové výroby však VAZ udělal několik změn, které byly zkoušeny na mezitypu 21029 a vůz se nakonec začal vyrábět v roce 1981 jako VAZ 2801.
Hlavním odklonem od ostatní sériové výroby byla absence ocelového monokoku. Kvůli hmotnosti baterií totiž musel být užit lehký, ale na tehdejší dobu poměrně drahý hliníkový rám. Zmizely rovněž zadní dveře. Místo nich VAZ použil pouze malé otvory, kterými byla přístupná desítka nikl-zinkových baterií neznámé kapacity o napětí 24 V. Ty poháněly elektromotor o výkonu 54 koní uložený vpředu.
Tento výkon měl podle propagačních materiálů stačit na nejvyšší rychlost 85 km/h a dojezd okolo 200 kilometrů. V reálu však Lada dosahovala pouze čtyřicetikilometrového tempa a urazit dokázala maximálně 110 km. Poté bylo nutné připojit 2801 do zásuvky, přičemž stoprocentního nabití bylo dosaženo za 24 hodin.
Ani praktičnost nebyla zrovna nejlepší. Zvláště při porovnání s dárcovským kombíkem, který dokázal odvézt pětici pasažérů a 430 kg nákladu. Do elektrické verze se ovšem vešli pouze dva lidé a 300 kg zavazadel. Vše měly kompenzovat výhody elektrického pohonu, nakonec však i soudruzi ze Sovětského svazu uznali, že udělali chybu.
I když se vůz skutečně dostal do sériové výroby, v letech 1980-1981 vznikl v pouhých 47 exemplářích. Všechny byly lakovány světle modrou barvou a určeny poštovním úřadům v Moskvě, Kyjevě, Záporožie, Simferopolu a Togliatti, kde má Lada svůj výrobní závod. Jejich účelem přitom kromě rozvozu balíků a listovních zásilek měla být i reklama.
Jelikož se ale veškeré snahy o propagaci takového vozu minuly účinkem, byly plány na další produkci nakonec skrečovány. Kreml přitom uvedl ty samé důvody, jaké trápí elektromobily již od vzniku prvních exemplářů na konci 19. století. Tedy nedostatečnou kapacitu akumulátorů vzhledem k době jejich nabíjení, příliš drahé materiály, náročné výrobní technologie a ve výsledku omezenou praktičnost vzhledem k vysoké ceně.
I když se od té doby změnilo mnohé - akumulátory i motory zaznamenaly pokrok a také lehčí materiály jsou dostupnější -, v principu trápí elektromobily stále tytéž problémy. Přesto se dnes snaží prorazit znovu a tentokrát mají šanci uspět. Ne proto, že by byly o tolik lepší či zajímavější alternativou, ale proto, že jsou mohutně subvencovány na všech frontách. Jestli to bude stačit k očekávanému průlomu, uvidíme. Jsme ale přesvědčeni, že nebýt politického tlaku na jejich zavádění, staly by se na trhu jen o málo méně okrajovým zbožím, než jakým byl svého času tento VAZ.
Elektrická verze VAZ 2801 vycházela z nám dobře známého kombíku. Odvézt ale dokázala pouze dvě osoby a 300 kg, zatímco dárcovský vůz nabídl prostor pěti cestujícím a 430 kilům nákladu. Problémů ale bylo víc a Lada celý projekt po vyrobení pouhých 47 aut poslala k ledu. Foto: AvtoVAZ
Bleskovky
- 11 let staré Porsche málem vytřelo s nejnovějšími hybridními sporťáky Ferrari a Lamborghini. Není to ostuda?
včera - Špatný den v práci? 24letý zaměstnanec roztřískal při projížďce Ferrari za 76 milionů Kč, splácet ho může po zbytek života
23.4.2024 - V Polsku po nehodě vzplanul luxusní elektromobil tak, že ho po chvíli nepoznal ani majitel, po uhašení se vzňal znovu
21.4.2024
Nové na MotoForum.cz
Nejnovější články
- Elektrický propadák Mercedesu dál „skóruje”, je druhým nejpomaleji prodávaným autem ze všech, sklady okupuje měsíce
před 3 hodinami - První dobíjecí Lamborghini je další hybridní nesmysl, fiktivní úsporu paliva mění za 300kilovou nadváhu
před 5 hodinami - V Bruselu přišli na to, že kamiony tvoří hrstku aut, ale figurují v 15 procentech smrtelných nehod, posvítí si na ně
před 6 hodinami - Francouzi po čase stvořili opravdu krásné auto. Dostalo bezemisní pohon, který nemá problém s dojezdem
před 7 hodinami - Dvojí výkon vrcholné Tesly Model 3 byl vysvětlen, Česko i většina světa dostane ošizenou verzi
před 9 hodinami
Tiskové zprávy
- Mio MiVue R850T: zrcátková autokamera s 2.5K, antireflexním dotykovým displejem a zadní kamerou
tisková zpráva - Mio MiVue C545: moderní verze 60snímkové autokamery s HDR nočním režimem
tisková zpráva - OMV a Pražská energetika otevřely společně 40. nabíjecí stanici pro elektromobily na odpočívce Mikulášov
tisková zpráva - Mio MiVue C588T: duální autokamera s pozoruhodným natáčením i ve tmě
tisková zpráva - Mio MiVue 886 WiFi GPS autokamera s 4K rozlišením a upozorněním na měřené úseky
tisková zpráva - Mio MiVue 818 WiFi 2K: kniha jízd jako speciální funkce v autokameře
tisková zpráva