V SSSR před 60 léty postavili stroj, ve kterém šlo přežít i jadernou apokalypsu

Nemusí se vám to líbit, ale nejvíce pozoruhodná terénní auta stavěli před mnoha dekádami v Sovětském svazu. Stroj zvaný Charkovčanka ale byl víc než jen to.
  1. Autoforum.cz
  2. Rubriky a sekce
  3. Fascinace a historie

V SSSR před 60 léty postavili stroj, ve kterém šlo přežít i jadernou apokalypsu

5.11.2017 | Petr Miler | 35 příspěvků

Nemusí se vám to líbit, ale nejvíce pozoruhodná terénní auta stavěli před mnoha dekádami v Sovětském svazu. Stroj zvaný Charkovčanka ale byl víc než jen to.

Byly to zvláštní časy. Američané se Sověty vyhráli válku proti Hitlerovi a jeho spojencům, pak je ale nenapadlo nic lepšího, než postavit se sobě navzájem. A v rámci svého soupeření se snažili být lepší v každém ohledu.

Stavěly se tak proudové vlaky, převratné systémy pohonu, bizarní kříženci letadel a lodí nebo osobní auta s osmi koly a dvěma lodními šrouby. Byly to často nesmysly a slepé větve vývoje, někdy ale takto vznikly i pozoruhodně schopné stroje, které nebyly překonány ani dekády po svém zrodu. A na jeden takový si posvítíme i dnes.

Abychom pochopili smysl jeho existence, musíme se ponořit do hloubi minulého století až do časů, kdy se z USA a SSSR stávali kohouti v boji o největší mocnost celého světa. Válka mezi nimi se zdála být studenou už z podstaty věci, však se nachází na opačném konci zeměkoule. Ano, pokud vyrazíte z Moskvy do New Yorku přes Paříž, je to daleko. Pokud to ale vezmete přes Antarktidu, zase tak daleko to není. A právě díky tomu se z nehostinného místa, které by jinak zajímalo jen lidi jako Amundsen a Hillary, stalo strategické území, kterému obě impéria chtěla vládnout.

Pokud ale chcete něco budovat v místech sužovaných poryvy větru při teplotách až okolo -70° C, nemůžete tam poslat psí spřežení. Potřebujete na to speciální techniku a právě takovou se Sověti v polovině 50. let minulého století rozhodli vyvinout. V roce 1957 tak Charkovské traktorové závody dostaly příkaz postavit s využitím předchozích zkušeností se stavbou podobných strojů vůz, který bez nutnosti jej opustit zvládne dorazit až na Severní pól a zpět. Od vedení země dostaly velkorysý čas - 3 měsíce.

Ač to byl vskutku šibeniční termín, prý se - a berme to vážně úměrně tomu, jak „přesně” ta samá země v roce 1986 informovala o největší jaderné katastrofě dějin - během tak krátké doby podařilo vůz vyvinout. V roce 1958 byl tedy představen projekt 404 S, který si podle místa svého zrodu postupem času vysloužil jméno Charkovčanka. A ať už jeho vývoj trval reálně jakkoli dlouho, výsledkem byl vůz, který do dnešního dne nemá obdoby.

Jeho základem se stal dělostřelecký tahač AT-T stojící na podvozku tanku T-54, prakticky nic z něj ale nebylo použito bez úprav. Pásy byly prodlouženy a rozšířeny, aby se stroj nebořil při jízdě po měkčím povrchu a také jejich povrch upraven pro maximalizaci trakce. O pohon se staral dvanáctiválcový turbodiesel standardně generující až 520 koní, který byl schopen v extrému schopen krátkodobě posílat na pásy až přes 1 000 koní přes pětistupňovou převodovku.

Charkovčanka může na pohled vypadat jako relativně drobný vůz, realita ale byla docela jiná - 8,5 metrů dlouhý, 3 metry široký a 4 metry vysoký stroj byl pořádným monstrem, které samo o sobě vážilo 35 tun a dalších 70 mohlo táhnout. V kontextu s tím - a také s posláním stroje, pochopitelně - nepřekvapí, že i zmíněný výkon vozu dodával maximálku pouze 30 km/h s tím, že většinou se pohyboval rychlostí mezi 10 a 15 km/h

To nejzajímavější na Charkovčance ale bylo vlastně všechno ostatní, zejména pak to, co se nad zmíněnými základy nacházelo - prostor pro posádku. Na úctyhodné ploše 28 m2 s výškou stropu 210 cm byl vybudován prostor, který měl co možná nejkomfortněji pojmout až 8 členů posádky. Pohybovat se mohli zcela vzpřímeně v kabině, která byla osmi vrstvami izolace zcela oddělena od okolního světa. Izolace byla prý tak dobrá, že i bez vytápění se uvnitř snížila teplota pouze o 2-3° C za den. Přesto tu bylo topení schopné hnát dovnitř až 200 kubických metrů filtrovaného horkého vzduchu za hodinu.

Vepředu se pochopitelně nacházel prostor pro řidiče a navigátora a také jakási strojovna, která umožňovala kompletní přístup k motoru. Motivace byla jasná, tento stroj měl být soběstačný až do té míry, že jej nebylo nutné opustit ani v případě potřeby řešení nějaké technické závady. To je jistě chvályhodné, vzhledem k jeho izolaci od okolí ale byla posádka vždy částečně konfrontována se spalinami. To už si asi chválila méně, ale kdo kdy viděl minci s jednou stranou... Dále tu byla kuchyně, jídelna, ložnice, koupelna s WC, převlékárna, prostě vše, co byste čekali v místě, kde máte bydlet. Vše v malém, pochopitelně. S ohledem na mobilitu celého stroje ale ne až tak malém.

Aby vše fungovalo bez jakékoli pomoci zvenčí, musely tu být i další věci. A také byly, třeba 13kWh elektrický generátor, nádrže na vodu a také spousta nafty - na 2 500 litrů. To je asi 50x víc, než kolik má typické dnešní osobní auto a přes jistě nemalou spotřebu zajišťovalo celkem 8 nádrží dostatečný dojezd.

Zprvu bylo vyrobeno pět Charkovčanek, které se už v únoru 1959 úspěšně zdolaly 2 700 km dlouhou cestu z města Mirnyj až k Severnímu pólu bez jakékoli další podpory. Později vznikly i další evoluce tohoto stroje, polární badatelé si ale žádný z nic nechválili tolik jako původní typ 404 S. Byl prý tak soběstačný, že v něm šlo přežít i jadernou apokalypsu, což by i v jeho pozdějších evolucích šlo hůře. Třeba kvůli nutnosti opravovat techniku vně kabiny.

Charkovčanka tak zůstávala ve službě i dlouho po roce 1974, kdy měla být nahrazena. Poslední známé úspěšné nasazení při polární výpravě se datuje kroku 2008, tedy až do nového milénia. A to není špatné na stroj, který byl vyvinut letos přesně před 60 léty...

V SSSR před 60 léty postavili stroj, ve kterém šlo přežít i jadernou apokalypsu - 1 - 404 S Charkovcanka historie 01V SSSR před 60 léty postavili stroj, ve kterém šlo přežít i jadernou apokalypsu - 2 - 404 S Charkovcanka historie 02V SSSR před 60 léty postavili stroj, ve kterém šlo přežít i jadernou apokalypsu - 3 - 404 S Charkovcanka historie 03V SSSR před 60 léty postavili stroj, ve kterém šlo přežít i jadernou apokalypsu - 4 - 404 S Charkovcanka historie 04V SSSR před 60 léty postavili stroj, ve kterém šlo přežít i jadernou apokalypsu - 5 - 404 S Charkovcanka historie 05V SSSR před 60 léty postavili stroj, ve kterém šlo přežít i jadernou apokalypsu - 6 - 404 S Charkovcanka historie 06V SSSR před 60 léty postavili stroj, ve kterém šlo přežít i jadernou apokalypsu - 7 - 404 S Charkovcanka historie 07V SSSR před 60 léty postavili stroj, ve kterém šlo přežít i jadernou apokalypsu - 8 - 404 S Charkovcanka historie 08V SSSR před 60 léty postavili stroj, ve kterém šlo přežít i jadernou apokalypsu - 9 - 404 S Charkovcanka historie 09V SSSR před 60 léty postavili stroj, ve kterém šlo přežít i jadernou apokalypsu - 10 - 404 S Charkovcanka historie 10V SSSR před 60 léty postavili stroj, ve kterém šlo přežít i jadernou apokalypsu - 11 - 404 S Charkovcanka historie 11V SSSR před 60 léty postavili stroj, ve kterém šlo přežít i jadernou apokalypsu - 12 - 404 S Charkovcanka historie 12V SSSR před 60 léty postavili stroj, ve kterém šlo přežít i jadernou apokalypsu - 13 - 404 S Charkovcanka historie 13V SSSR před 60 léty postavili stroj, ve kterém šlo přežít i jadernou apokalypsu - 14 - 404 S Charkovcanka historie 14
Charkovčanka je pozoruhodná už na pohled, fascinuje ale hlavně tím, co dokáže. Je to vůz, ze kterého týdny nemusíte vystoupit, ani když se porouchá...

Petr Miler

Další zajímavé články:

Diskuze 35 příspěvků

Autobazar

zobrazit vše