Autoforum

/

Foto: BMW

Nevíme, koho u BMW napadlo postavit tohle auto vedle matky všech M3. Je to zbytečná provokace už proto, že novinka bude nejméně dvakrát těžší. Jinak se ale zdá, že přinejmenším v případě designu přídě a bočních partií designéři zkrátka dělali, co mohli.

Tento týden se dostaly ven technické parametry nového BMW řady 3 v elektrické verzi i3 50 xDrive a bylo těžké tp přejít bez suchého polknutí. Kontroverzně pojaté auto, které byste si jako BMW asi ani nezařadili, nebýt jeho loga, váží brutálních 2 280 kg v základním provedení, čímž se automaticky dostává mimo hledáček kohokoli soudného. 2,3tunvé auto této třídy a velikosti je zlo, i kdyby vypadalo a jezdilo jakkoli - je to ohromné marnění potenciálu, energie, brzd, pneumatik, zkrátka všeho.

Kdyby to aspoň bylo nějak zázračně rychlé nebo akceschopné auto, dalo by se hovořit o potenciálně přijatelném obchodu, tohle je ale auto pomalé (200 km/h maximální rychlosti, i Škoda Fabia 1,0 TSI umí víc, 1,5 TSI je s 222 km/h v jiné lize) a s ekvivalentem 28litrové nádrže na naftu coby zásoby energie jej za gran turismo neoznačíte ani po kýblu šnapsu. Ani tohle není přijatelné.

Naštěstí přijde ještě spalovací verze, která snad bude ve všem lepší, protože ale BMW navzdory svým prohlášením podprahově tlačí elektrické verze svých novinek, zatím tu máme jen model i3. A stejně tak v případě nové M3 si musíme nejprve protrpět premiéru konceptu elektrického provedení, které se právě představilo v předvečer 24hodinovky v Le Mans.

Technicky to znovu bude obtížně přijatelné auto, neboť pokud i3 50 se dvěma motory a 470 koňmi váží 2,3 tuny, kolik asi bude vážit iM3 s výkonem snadno atakujícím dvojnásobnou porc s pomocí čtyřech motorůi? 2,5 tuny? 2,6 tuny? Ani si netroufáme odhadovat. A pokud u toho bude stejná 108,7kWh baterie, nezvládne tento stroj ani dvě ostrá kola na Nordschleife stejně jako obdobně pojaté vozy konkurence.

Na novou M3 tedy zatím musíme koukat hlavně skrze její design a doufat v „lepší příští”, neboť i ta dostane použitelnější spalovací verzi po Ozempicu. Právě vzhledem se ale nová trojka zatím moc dobře neuvedla, takže očekávaní spojená s verzí M3 nebyla bůhvíjaká, což se ovšem nakonec paradoxně postaralo o to, že ji snad lze i pochválit. Tedy až na jednu výjimku - záď, která vypadá, jako kdyby ji někdo nedodělal. Anebo dodělal a pak zapomněl při couvání brzdit a rozmázl výsledek o zeď. Buď jak buď je výsledek skoro komiksově karikaturní, nepřipomíná nic kloudného a nápis s označením konceptu uprostřed mu také nepřidává.

Jinak se ale stalo to, co jsme dříve věštili - nová trojka při pohledu zepředu zrovna neohromuje proporcemi, je to vysoká a úzká „koza”. Rozšíření tradičně spojené s verzemi M jí tak prospělo, k tomu dále opepřilo profil, který už zkraje zaujal svými krátkými převisy karoserie. Zejména z boku se dá na auto dívat i se zalíbením v oku, příď lze snadno akceptovat, jen záď chcete majznout krumpáčem, aby se trochu srovnala.

Novinka zkrátka působí dojmem, jako by nová i3 strávila pár měsíců ve fitku, zbytek je spíš o detailech. Vůz dostal pochopitelně nové nárazníky s většími otvory pro větrání kdovíčeho, upravené LED osvětlení hrající hned na žlutou strunu verzí CS, vidíme též otvor pro odvětrání v přední kapotě, větší kola s centrální maticí a zrcátka jako tykadla Ferdy Mravence. Na první pohled zarazí, na ten druhý je asi přijmete, byť motivace k jejich použití bude zřejmě velmi pochybná - něco jako úspora 30 gramů hmotnosti při třičtvrtětunové nadváze. Kolega z redakce je označil za heliový balónek na krku jatečního vepře a myslím, že lepší slova nenajdu...

Karoserie dostala červenou metalízu Monza, kterou se zkouší připodobnit k legendární M3 E30, s níž si drze střihla společné focení. Reálnou spojitost tu přitom vidíme krom laku jen jednu - logo výrobce, jinak je to spíš trapný pokus postavit auto do co nejlepšího světla. Ale vychází to? Ani ne, a to už pro jeden jediný důvod - když M3 E30 přišla na trh, vážila 1 165 kg. A na tehdejší poměry to nebyl žádný atlet Brčko, i mnohem výkonnější dobové sporťáky typu Porsche 911 964 uměly být ještě citelně lehčí. Dnes by M3 E30 mohly na společné focení s novou elektrickou M3 vyrazit dvě a ani by se nemohly společně pohoupat, protože nový model by na jedné straně seděl tupě na zemi jako otylé děcko na dvoře školky při přestávce a dál by se nic nedělo. Bude zaručeně víc než dvakrát těžší, to je zvěrstvo.

Ani v případě kabiny nadšení nečekejte, podivná laciná beztlačítková šaráda z Neue Klasse s šišatým volantem zato bez klasické přístrojovky působí bizarně už v základním provedení, ani v iX3 ji nejde snést. A do M3 se hodí tím méně. Situaci zásadně nemění ani specifika em-trojky - čtyři nezávislá sedadla s pětibodovými pásy, ochranná klec a přístrojová deska čalouněná černým pleteným materiálem s podsvícením.

V útrobách najdeme něco, co na první pohled zaujme, ale na každý další způsobí mrzení. Jde o čtyřmotorový elektrický pohon BMW M eDrive, který byl speciálně vyvinut pro modely iM. BMW neuvádí, jaký výkon vůz dostal, ale pokud má 2,3tunová i3 50 skoro 500 koní, pak ještě podstatně těžší M3 bude muset mít skutečně až k 1 000 koní, aby dynamicky zaujala. Je to klasická elektrická spirála hmotnostně-výkonového zmaru, která se snadno roztočí až do takto bizarních poměrů.

Franciscus van Meel, šéf BMW M GmbH, k autu říká: „I v nové, plně elektrické éře pokračujeme v tradici typické pro M, kdy přenášíme technologické inovace a definující designové prvky přímo z motoristického sportu do sériové výroby.” No, ne, několik tun hmotnosti pro motoristický sport nikdy definující nebylo a doufejme, že ani nikdy nebude.

Víc vám pro dnešek neřekneme, tohle je ostatně hlavně designový koncept. Ani BMW tedy zatím neuvedlo, kdy by se iM3 mohla objevit v prodeji, tím méně toho pak uvedla na adresu asi tak 90 % zákazníků podobných aut vyhlíženého spalovacího provedení. Pro dnešek tedy po německu: Design „ja, aber...”, technika „nein, danke”. Mohlo to být horší, v dnešní době má spousta podobných novinek blíž k „nein, nein”. Anebo spíš „nein, nein, nein, Gott bitte nicht”. Takže vlastně pozitivní věc, jen dát průchod jásotu je s ohledem na hromadu „ale” opravdu těžké...

Zdroj: BMW

Petr Miler