Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

I vedle velkých dopravních letadel je to zjevení jak z jiné galaxie. Největší vzdušné plavidlo rozpětím křídel překoná i fotbalové hřiště a vystoupá až k hranici stratosféry.

Létající obr se dvěma trupy a šesti motory si říká Stratolauncher a o víkendu podstoupil zásadní leteckou zkoušku. První ostrý start se odehrál v sobotu z ranveje letiště v Mohavské poušti a po dvouhodinovém letu se letoun bez problémů vrátil zpět na zem.

„Když jsem se díval na tohoto majestátního ptáka, byl to pro mě osobně velmi emocionální okamžik,“ řekl Jean Floyd, výkonný ředitel společnosti Stratolaunch Systems. Vše probíhalo podle očekávání a premiéra i pro pilota Evana Thomase probíhala maximální rychlosti 282 km/h v nadmořské výšce 3,6 kilometru.

Stroj o váze zhruba 227 tun plánuje v budoucnu zastávat roli létající základny pro vypouštění vesmírných raket. Ty budou umísťovány mezi dva trupy a pak letadlem vyneseny až do výšky cca 11 kilometru nad zemí. Přeprava největším letounem světa ušetří výrobcům raket vysoké náklady na přídavné nádrže pohonných hmot, aby se zařízení dostalo z pevniny až na oběžnou dráhu. Principiálně se dvoutrupový kolos věnuje stejnému účelu jako rakety společnosti SpaceX.

Novinku vyrobila firma sídlící v Seattlu a tituluje ji jako nové největší letadlo světa. Při jeho stavbě použila ověřenou techniku firmy Boeing - model 747-400 poskytl motory, elektrické a elektronické přístroje, přistávací zařízení, pilotní palubu a další přizpůsobené součástky. Bez ohledu na svůj účel je Stratolauncher skutečně největším létajícím strojem, jaký lidstvo kdy dostalo do vzduchu. Rozpětí křídel měří dechberoucích 117,3 metru, což je více než fotbalové hřiště - ani na tak velkém prostoru jej není možné vystavovat.

Firma už podepsala první vážnou objednávku na start rakety s korporací Northrop Grumman Corporation. Americký podnik se čile realizuje v oboru výroby vojenské techniky a námořních lodí, dalším směrem podnikání má být kosmický program. Společnost plánuje asistované vyslání rakety Pegasus XL do vesmíru.

Zdroj: The Verge

Mirek Mazal