Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Asi jen málo světových celebrit by si nechalo mluvit do toho, co si pořídí do svých aut, Richard Hammond z Top Gearu a The Grand Tour ale je ten případ. Hlas lidu, hlas boží? V případě jeho Morganu Plus Six to tak skoro vypadá.

Na počátku listopadu Richard Hammond oslovil své fanoušky s neobvyklou prosbou. Populární britský moderátor se totiž rozhodl, že si pořídí nový vůz, konkrétně pak Morgan Plus Six. Jeho příznivci pak měli rozhodnout, zda vůz dostane do vínku červený nebo modrý interiér. Hned od prvního dne přitom měla navrch první zmíněná varianta, přičemž Hammond upřednostňoval spíše druhou zmíněnou. A dokonce začal za pomoci Jamese Maye na fanoušky tlačit, aby raději zvolili právě modrou na úkor červené.

Hlas lidu však nakonec byl neoblomný, ze 150 tisíc hlasujících asi 60 procent rozhodlo, že čalounění Morganu bude červené. A jelikož Hammond má přísloví „Slovo dělá muže“ zjevně vyryté doma na zdi, tak se skutečně i stalo. Nyní přitom došlo na předání vozu i první jízdu. A je třeba uznat, že kombinace matného černého interiéru a rudé kabiny je úchvatná. Richardově nadšení se tedy vůbec nedivíme, zvláště poté, co ve voze poprvé sešlápne plynový pedál a vyrazí na projížďku.

Nová generace Morganu Plus Six se totiž pyšní moderní hliníkovou architekturou CX-Generation, která přináší na palubu mnohem více komfortu a zároveň i navyšuje tuhost. Tu dle Richarda cítíte přímo ze šasí, nikoliv ze zavěšení. Díky tomu je možné dolovat z vozu jeho potenciál mnohem snadněji, aniž byste navíc po jízdě vystoupili plni modřin. Plus Six je přitom prvním vozem značky, který ustoupil od tradičního dřevěného žebřinového rámu.

Pod kapotou je pak i nadále možné počítat s pohonnými jednotkami od BMW. V tomto případě se jedná o přeplňovaný třílitrový šestiválec twin-turbo, který ve standardním provedení posílá na zadní kola 340 koní výkonu a 500 Nm točivého momentu. Richard nicméně sáhl po sportovním výfukovém ústrojí a dalších možných modifikací, díky čemuž má nakonec pod pravou nohou téměř 400 koní. Jejich přenos přitom dostal na starosti osmistupňový automat od ZF, jehož volič z moderních ovšem v kabině působí jako pěst na oko.

Zatímco v případě Toyoty Supra padá na toto hnací ústrojí nemalá kritika, ovšem v podstatě pouze proto, že se Japonci dopustili svatokrádeže a nevyrukovali s vlastním nástupcem legendárního motoru 2JZ, u britského vozu nelze očekávat větší výtky. Řadová jednotka je totiž působivá v jakémkoliv svém projevu, ať už jde o samotný pohon či vokální doprovod. Hammondovi lze tedy jeho vůz jen závidět, lidé mu jej ale spíše budou přát, minimálně ti, jejichž preferencemi se řídil.

Zdroj: Drive Tribe

Petr Prokopec