Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Legendární GAZ-24 vydržel ve výrobě do roku 1992, verze GAZ-3102 pak dokonce o 18 let déle. Teď je po něm pusto, tento stroj by mohl navázat.

GAZ-24 známý spíše pod označením Volha byl vyráběn v letech 1967 až 1992. Proslul přitom hlavně jako služební vůz ruské KGB, která měla k dispozici 5,5litrový osmiválec naladěný na 190 koní. Tento výkon kompenzoval speciální „finesy“, jimiž se verze tajné služby lišila od civilních. Šlo hlavně o 200kilovou přepážku z litiny v kufru auta či palivovou nádrž zvětšenou na 105 litrů. Kromě toho ovšem bylo možné motor V8 spojit také s třístupňovým automatem, od jeho výroby se ale posléze upustilo.

GAZ (zkratka pro Gorkovskij Avtomobilnyj Zavod) během pětadvaceti let přišel se dvěma generacemi, přičemž ta novější nabízela mnohem větší bezpečnost i kvalitnější interiér - ačkoliv z dnešního úhlu pohledu nám zrovna jako symbol luxusu připadat nebude. Stran zmiňovaného osmiválce přitom obě generace bylo možné osadit také 2,5litrovým čtyřválcem, jehož výkon činil nepříliš oslňujících 95 koní. Zvládl ovšem spalovat i méně kvalitní 76oktanové palivo, což bylo jeho velkou výhodou.

Obě pohonné jednotky bylo možné spárovat také s novějším, separátním provedením Volhy, a sice s modelem GAZ-3102. Ten byl k mání v letech 1982 až 2010, přičemž za jeho vývojem stála hlavně archaická technika a již nevyhovující úroveň bezpečnosti „Čtyřiadvacítky“. Proto se automobilka zaměřila hlavně na tyto oblasti, stran toho ovšem dodala i výrazně jinou karoserii a kvalitnější interiér. Navýšena proto logicky byla také cena, ovšem i přesto byla Volha nadmíru populární.

V roce 2009 se ale GAZ rozhodl výrobu ukončit. Řada nadšenců přitom od té doby zkouší automobilku nalomit k vývoji nové generace, jejich volání však zůstává nevyslyšeno. A nic na tom nejspíše nezmění ani nové ilustrace, za nimiž stojí designér Sergej Barinov. Ten se rozhodl přenést Volhu do jednadvacátého století, a to nikoliv jen jako klasický sedan, ale rovnou jako celou modelovou řadu. Kromě limuzíny si tak můžeme prohlédnout i kombík či crossover.

Atraktivní je hlavně sportovní varianta, ani jedno z provedení ale není vozem, který by zapadl mezi v šedi dnes dostupných aut. Pokud by navíc Rusové napěchovali pod kapotu řádně výkonný motor, zapracovali na bezpečnosti a interiéru, minimálně na domácím trhu by pár set exemplářů jistě prodali. To by ale k ospravedlnění nemalých nákladů na vývoj stačilo jen stěží, v zahraničí by pak Volha stejně jako třeba modely Lady trpěla komunistickým stigmatem. Snít ale můžeme...

...i jako prodloužená verze...

...sportovní provedení...

...či kombík...

...a crossover

Petr Prokopec