Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Říká si Gyrobus a jakožto jednostopé vozidlo působí velmi futuristicky. Jeho autor ale říká, že vzniknout může hned, jako rychlá náhrada autobusů.

Vydat se do práce hromadnou dopravou, aby člověk unikl dopravní zácpě, a pak v ní přesto stát, bývá velmi frustrující. Zejména konvenční autobusy mv zácpách usí stát stejně jako všechna ostatní vozidla, nemají-li vyhrazený jízdní pruh. Novinka firmy Dahir Insaat je ovšem vůči zácpám zcela imunní.

„Gyroskopická vozidla”, jak se jim říká, totiž jezdí nad všemi ostatními auty. Něco podobného jsme tu už měli, říkalo se tomu „obkročný autobus” a byl to dost pravděpodobně podvod, třebaže nikoli v technické rovině. „Gyrobus”, jak se nazývá tento nápad, jak vyzrát nad dopravními zácpami, zatím existuje jen ve virtuální realitě a pokud je nám známo, žádné dotace do něj dosud netekly.

Princip je ale velmi podobný - vměstnat další hromadný dopravní prostředek do stávající městské infrastruktury jen s drobnými úpravami, v tomto případě zesílení silnic v místech, kde by se jich dotýkala kola gyrobusu. Všechna váha, která bude jistě v desítkách tun, totiž bude soustředěna do dvou „nohou”.

Gyrobus drží ve vzpřímené poloze gyroskop, tedy rotující závaží, umístěné pod podlahou stroje. Proto je také nejvýhodnějším tvarem karoserie kruh nebo ovál, gyroskop takhle bude dost velký na to, aby spolehlivě udržel rovnováhu i při nerovnoměrném zatížení, ale vůz zároveň nebude příliš velký a těžký.

Tento princip samozřejmě není nový, gyroskopem je i káča, dětská dřevěná hračka. Princip gyroskopu v dopravě začali různí vynálezci zkoumat už na počátku 20. století. Stroje ale nebyly spolehlivé, a tak se neuchytily. Podle firmy Dahir Insaat je dnes možné postavit gyroskop dostatečně spolehlivý na to, aby mohli v gyrobusech být přepravováni i lidé. A prý opravdu dnes, ne za deset, dvacet, padesát let.

Gyrobus by se ve městech pohyboval nad ostatní dopravou, ale díky teleskopickým „nohám” by mohl snížit svou výšku, aby se vešel pod mosty. V takových chvílích by mu auta musela dát přednost, což by se dalo signalizovat světly na nohách a zespoda na zádi karoserie gyrobusu. Řidič stroje by samozřejmě pomocí kamer měl přehled o dění pod vozem, jestli může zahájit klesání, nebo jestli pod ním stojí ještě nějaká auta.

Jezdil by po zmíněných zesílených kolejnicích v silnici, které by mohly být nějak označené nebo třeba vyrobené z kovu. A především by byly umístěny mezi jízdními pruhy, takže by gyrobus mohl jednoduše překonat dopravní zácpu. V případě potřeby by ale mohl ze svého pruhu vyjet a třeba objet překážku, pořád to není tramvaj. Můžeme asi předpokládat částečně autonomní řízení; systémy, které se „chytí” jízdních pruhů a zatáčí podle nich, jsou běžné i v autech.

Dahir Insaat na videu, které si můžete pustit níže, hovoří o tom, že by mohla existovat i hasičská verze s dronem. Idea zásahového vozu, který nemusí spoléhat na to, že mu všechna ostatní auta budou mít kam uhnout, je velmi lákavá. A onen dron zastoupí žebříky a dlouhé hadice - vylétne do výšky k požáru a do ohně střílí kapsle s hasicím práškem.

Pokud dojdou, může hasit vodou - dvě trysky napájí hadice, kterou je dron spojen s vozidlem dole na zemi, a to je zase připojeno k hydrantu, předpokládáme. A pro potřebu záchrany lidí z hořícího domu má dron výsuvný mostek, kterým lidé přelezou do dronu, rychle jsou svezeni dolů a dron letí pro další.

A budeme-li na adresu gyrobusu trochu spekulovat, mohl by mít speciální verzi zvanou „gyrosbus”, která by měla na palubě stánek s občerstvením. Gyrosbusy s pekárnou by mohly být v provozu ráno, kdy lidé jezdí do práce, a gyrosbusy se skutečným gyrosem či kebabem naopak v noci, kdy zase lidé jezdí z flámů domů. To už příliš fantazírujeme, idea Gyrobusu je ale prý velmi realistická a relativně snadno uskutečnitelná. Jestli vám přijde zajímavá, to už nám řekněte sami...

Princip se dá využít i pro hasičská auta

Zdroj: Dahir Insaat na YouTube

Marek Bednář