Autoforum

/

Foto: Kia

Zaslepenost výrobců aut v posledních letech je dechberoucí. Úplně ignorovat realitu si netroufnou, to by je také mohlo stát krk, jinak ale i v situaci, kdy jasně vidí, že jimi protežované produkty zřetelně není zájem, dál masivně cpou peníze do téhož.

S přáteli si už několik let na Velikonoce pronajímáme některou z českých chalup, aby naše ratolesti mohly poznávat různé krásy vlasti a my jsme na chvíli utekli od každodenního shonu. Nejinak tomu bylo i letos, přičemž žena s dětmi a ostatními vyrazili napřed, zatímco já kvůli pracovním povinnostem dorazil o pár dnů později. A už na cestu jsem byl než zvědavý, neboť společnost mi měl dělat elektrický Peugeot 308 SW. Ten jsem v Praze logicky nabil na 100 procent a následně zadal do navigace cíl vzdálený pouhých 215 km. Vzápětí se však ukázalo, že i taková vzdálenost dělá bateriovému pohonu obrovský problém.

Než se dostanu dál, zmíním, že vůz disponoval baterií o využitelné kapacitě 55,4 kWh, což je ekvivalent asi 14litrové nádrže na naftu. Po dle francouzské automobilky má stačit na 441 km kombinovaného dojezdu. K této metě se pak při volbě režimu Eco dopracovat můžete, pokud budete plynový pedál jen lechtat. Nicméně víc než polovina mé cesty vedla po dálnici, proto palubní systém vozu odhadl, že v cíli budu moci počítat jen se 17procentní kapacitou baterie.

Těžko říci, jak potěšující zprávou je, že ve finále jsem dorazil s 27 procenty. Abych totiž něčeho takového dosáhl, musel jsem na dálnici udržovat rychlost pod 110 km/h. A jiný než ekonomický režim jsem neměl zvolený, což znamená, že došlo na omezení výkonnosti jinak 156koňového elektromotoru. Stejně tak byla snížena i účinnost klimatizace, načež jsem vzpomínal na jistou skvělou radu o dvou svetrech. A říkal jsem si, proč se takto trápit u auta za víc než milion korun.

Zpáteční cesta se nesla v ještě dramatičtějším duchu, neboť pronajatá chalupa stála v místě, kde dobíjecí stanice netrůní na každém druhém rohu. Navíc jsem u ní nemohl ani parkovat dostatečně blízko, abych využil dobíjecí kabel do zásuvky. K nejbližšímu veřejnému stojanu jsem tak zamířil při rychlostech do 60 km/h, jinak bych skončil někde v polích a musel potupně volat odtahovku. V duchu jsem přitom vzpomínal na spalovací rodinnou Kiu, kterou cestoval zbytek rodiny.

U korejského kombíku totiž jen stačilo na úvod natankovat do plna nádrž, a následně vyrazit na cestu. Během ní si žena a děti dopřávaly naprostého komfortu i rychlosti, po jaké zatoužily. A nejinak tomu bylo po cestě zpátky, přičemž i po návratu do Prahy byla nádrž z poloviny plná. Velikonoční dovolená tak vlastně naplno vykreslila, proč většina lidí elektromobily odmítá - za šílené peníze jim totiž výrobci nabízí auto, kterému musíte pomalu otročit, místo aby sloužilo ono vám.

Kia je přitom jednou z těch automobilek, které si malovaly, jak jejich budoucnost bude především elektrická. Značka tak v roce 2030 chtěla prodávat hned 1,26 milionu aut s bateriovým pohonem ročně, což by představovalo zhruba polovinu její globální produkce. Něco takového by bylo možné, kdyby třeba takový model EV4, tedy soupeř zmiňovaného Peugeotu a duchovní elektrický nástupce Ceedu, svého spalovacího předchůdce ve všem překonával. Jenže je leda tak dražší, jinak ho nepřekonává v ničem.

Základní verze má totiž na kontě podobně velké baterie (58,3 kWh), podobný dojezd (440 km) a stojí prakticky stejně (939 980 Kč). Znamená to tedy, že na její palubě vás při delších trasách čekají podobné zážitky jako mě, zvlášť pokud jezdíte po dálnici. Zkuste mi přitom ukázat někoho, koho to láká - já ve svém okolí nikoho takového neznám. A jakkoli případě Kie je částečným řešením přesun k větší baterii (81,4 kWh), s tou je spojená také ještě vyšší cena (1 074 980 Kč).

I když ji ovšem zaplatíte, více než 400 reálných kilometrů po dálnici neujedete. A to se ještě budete muset znovu držet hlouběji pod limitem. Když pak vedle vás proletí dekádu starý Ceed, kterému se nemůžete rovnat ani maximálkou, spadnou vám zelené brýle z očí zcela. Zvlášť poté, co zjistíte, že spalovací kombík má i přes výrazně vyšší nájezd a větší stáří vyšší zůstatkovou hodnotu. Pokud tedy Korejci předpokládají, že tímto osloví masy, jsou opravdu neskutečně naivní.

Kontakt s realitou ovšem automobilku zjevně začíná probírat z elektrického snu, jak dokládá právě ono snížení prodejního cíle. Ovšem jen částečně, neboť jakkoli Kia očekává nižší zájem, na konto elektrického pohonu hodlá napěchovat dalších 24 miliard Eur, tedy 585 miliard korun, jak informuje Reuters. To ve světle daného oznámení zní jako vyhazování peněz, ostatně bez revolučních baterií nelze očekávat zvýšení zájmu, i kdyby politici zakazovali a přikazovali cokoli.

Dokládá to koneckonců i dění ve Velké Británii, která se rozhodla být zelenější než Brusel a výrobce tlačí ke stále většímu podílu elektrických aut na jejich registracích. Kia je na tomto trhu začala prodávat již v roce 2014, ovšem teprve nyní, tedy po 12 letech, zvládla překonat souhrnnou metu 100 tisíc registrací. Přitom třeba jen za loňský rok Korejci v Británii prodali rekordních 113 436 aut. Ovšem hned 47 788 registrací má na kontě spalovací Sportage.

Šéf britského zastoupení Paul Philpott tak pro Autocar uvedl, že auta jako toto SUV chce automobilka v zemi prodávat tak dlouho, jak jen je to možné. Bez nich by se totiž vypařila většina registrací a především veškerý zisk. Jediné, co by zůstalo, jsou auta za milion a více korun, se kterými ovšem při dálničním limitu a s puštěnou klimatizací nezvládnete ujet ani 300 km. Vážně se někdo diví, že Korejci snižují své předchozí cíle? My nikoli, spíše čekáme, že to není naposledy. Jen nevíme, jak chtějí snižování cílů v kombinaci s přihazováním dalších peněz přežít. Že by se i z automobilek stávaly neziskovky? Však se můžeme všichni „dobrovolně” složit i na Kiu, aby dál dělala to, co většina lidí nechce...

Zdroj: Reuters, Autocar, Autoforum.cz

Petr Prokopec