Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Všechny magnety elektrických aut dnes obsahují Dysprosium a Terbium, které zvyšují jejich teplotní odolnost i cenu. Letos na podzim se to změní.

Pokud jste obeznámeni s elektrickými motory, pak asi dozajista víte, že tyto pohonné jednotky užívají magnetů, jež se neobejdou bez vzácných kovů. Patří mezi ně Dysprosium a Terbium, přechodové kovové prvky patřící mezi lanthanoidy. Problémem je, že jejich naleziště se nacházejí víceméně jen v Číně. Ta produkuje zhruba 90 procent celkového světového objemu, díky čemuž si může diktovat podmínky, popř. rovnou držet v šachu jiné státy.

Své o tom ví Japonsko, které v roce 2010 uplatňovalo stejně jako Čína teritoriální nárok na některé ostrovy v Jihočínském moři. Jelikož ani jedna země nechtěla ustoupit, Peking pozastavil veškeré dodávky vzácných kovů. Japonsko se tak nakonec muselo stáhnout do pozadí a přestože Čína jakékoliv obstrukce popřela, obchodníci uvedli, že lodě s potřebným materiálem náhle zmizely.

Pro Japonce šlo o cennou lekci, již navíc následovala druhá. S ohledem na rostoucí výrobu hybridů a elektromobilů narostla poptávka právě po Dysprosiu a Terbiu. S tím se zvýšila také jejich cena, která by navíc od letoška měla dále růst 14% tempem. V roce 2019 tak celosvětový objem obchodu s těmito vzácnými kovy má překročit 9 mld. USD (cca 218,9 mld. Kč).

Automobilka Honda proto spojila své síly se společností Daido Steel a vyvinula nový typ magnetu, který se obejde bez výše zmiňovaných vzácných kovů. Ty přitom slouží k zajištění tepelné odolnosti, nicméně automobilka nově zjistila, že magnety může vyrábět také metodou tepelné deformace namísto tradičního spékání. Takto vyrobené magnety mají jemnější krystalickou strukturu, což jim zajišťuje zvýšenou tepelnou odolnost a možnost obejít se bez Dysprosia a Terbia.

I přes tento pokrok se ani nový typ magnetů zcela neobejde bez vzácnějších kovů, Honda a Daido ale v tomto případě vsadily na Neodym. Ten je mnohem rozšířenější a nalézt se dá i ve Spojených státech či Austrálii. S těmito zeměmi má přitom Japonsko mnohem lepší vztahy, navíc může kdykoliv vykrýt pokles dodávek z jedné lokality těmi druhými. Neodym tedy není zase tak vzácný, je proto i mnohem levnější. Ve směsích se tak používá okolo 30% celkové hmotnosti nových magnetů, dalších 65 % pak připadá na železo. U vzácnějších kovů byl podíl pouze 10%. Existují ovšem také jistá negativa, jenž jsou spojeny s možnými aplikacemi - zatím je totiž možné použít nové magnety pouze u hybridních vozidel.

V případě ryzích elektromobilů dochází stále k větší tepelné zátěži, než které neodymové magnety nedokáží odolat. Tyto typy automobilů tedy budou muset i nadále spoléhat na Dysprosium a Terbium. My pak jen dodáme, že výrobu nových magnetů rozjede Daido v srpnu, vůbec prvním „neodymovým vozem“ se pak stane na podzim hybridní Honda Freed.

...který poprvé dostane do vínku hybridní verze modelu Freed

Zdroj: Auto News

Petr Prokopec