Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Když se Italové ve spolupráci se svou americkou odnoží rozhodli nahradit křemík bronzem, všichni se mu smáli. Nyní ostatní s otevřenou pusou zírají na výsledek.

Fiat dávno neplatí za lídra automobilového průmyslu. Není to dávno, co italský koncern (spadají sem i Alfa Romeo a Lancia) pravidelně získával tituly Evropského auta roku. Na kontě jich má dvanáct, což z něj dělá nejúspěšnějšího výrobce v historii ankety. Jenže poslední přišel před 10 lety, kdy jej získal Fiat 500. Dokud pod Fiat patřilo i Ferrari, mohl se pyšnit alespoň jeho úspěchy na sportovním a technickém poli, jenže ikonický výrobce supersportů je dnes samostatnou entitou (pravda, do jisté míry jen formálně), takže jeho peřím se Fabbrica Italiana Automobili Torino už též nepochlubí.

V minulosti byl zkrátka Fiat v mnoha ohledech na špici, dnes na ni může pouze přihlížet z zpovzdálí. A to samé platí o Chrysleru, který dnes pod Fiat spadá a s nímž utváří koncern FCA. O to překvapivější je, že právě FCA aktuálně dosáhl přelomového objevu u přeplňovaných motorů. Firma vyvinula novou hliníkovou slitinu ACMZ (zvanou též 16HT), která může být použita na výrobu hlav válců. Ve srovnání s dosavadními materiály se liší hlavně tepelnou odolností, když odolává až 300 stupňům Celsia. Současné slitiny tak překonává o 100 stupňů Celsia.

FCA dosáhlo přelomového objevu v rámci projektu, který 3,5 miliony dolarů (cca 77 milionu Kč) financovala také americká federální vláda. Do toho se samozřejmě zapojily i ostatní automobilky, žádná z nich ale nezkusila nahradit křemík bronzem jako zpevňujícím prvkem. To ve výsledku není udivující, neboť daná slitina není ve světě novinkou, dosud ji však nikdo neuměl odlít tak, aby se v dílech z ní vyrobených nezačaly okamžitě objevovat praskliny.

„Když jsme se zaměřili na bronz, ostatní lidé z průmyslu se nám prakticky smáli a říkali, že nikdy nebudeme schopni něco takového odlít,“ potvrzuje cestu proti proudu Gregg Black z divize pokročilých hnacích ústrojí. Ta nakonec byla úspěšná, i díky tomu, že se FCA spojilo s laboratořemi Oak Ridge National Labs, jenž mají k dispozici superpočítač Titan (třetí nejsilnější ve Spojených státech a sedmý nejsilnější na světě).

Právě za pomoci superpočítače bylo FCA schopné definovat 50 zvažovaných hliníko-bronzových slitin, u nichž následně proběhla simulace chlazení a provozu. To ušetřilo velice nákladné a časově náročné fyzické testy. Místo toho veškeré chyby eliminoval právě Titan, zatímco technici mohli slitinu zkoumat na atomické bázi. Ze zkoušek vyšla jako perspektivní jedna, z níž bylo vyrobeno 100 hlav válců, které byly vyzkoušeny v prototypech.

I přes tento pokrok a postup ovšem slitina ACMZ hned do sériové výroby nezamíří, dle FCA ho stále ještě čeká dost testů a ověřování. Zároveň je třeba vyřešit i skutečnost, že produkce nové směsi je o 7 procent dražší než v případě té dosavadní. Dobrou zprávou je ovšem skutečnost, že na její výrobu není třeba žádných nových strojů, využity mohou být stávající zařízení a technologie.

Uvidíme tedy, kdy se novinka objeví u sériových aut. Přinášet přitom nebude jen větší tepelnou odolnost. Inženýři během vývoje rovněž zvládli zúžit prostor mezi ventily, svíčkami a vstřikováním paliva. Díky tomu mohou být využity větší ventily či druhá svíčka, což bude výrobcům dávat větší flexibilitu při ladění motorů ať již pro maximální sportovní efekt nebo kvůli snížení spotřeby. Novinka tak výrazně mění některé přirozené limity přeplňovaných motorů a může jim zásadně pomoci se zvýšením celkové efektivity.

Petr Prokopec