Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Třícípá hvězda představila strategii týkající se motorového prostoru. V něm mimo jiné favorizuje kvůli vyšší kultivovanosti čtyřválce před tříválci.

Přestože musíme Mercedesu tleskat, s jakou razancí nastavuje Bruselu modely typu G 63 AMG 6x6 nebo S 65 AMG Coupe vztyčený prostředníček, je zřejmé, že ani třícípá hvězda regulace nastavené Evropskou unií nemůže ignorovat. Patrné je to koneckonců na dvojici sportovních vozů AMG GT a C 63 AMG, které již nehostí pod kapotou atmosférický 6,3litrový osmiválec, ale místo toho používají nové čtyřlitrové twin-turbo. Tedy menší přeplňovaný motor, který je společně s elektromobily, plug-in hybridy a vozy poháněnými palivovými články středobodem strategie značky pro příštích 10 let.

V rámci vývoje klasických spalovacích jednotek se přitom automobilka hodlá zaměřit hlavně na zvýšení efektivity a snížení tření. Proto stěny válců nového čtyřlitrového osmiválce byly potaženy materiálem zvaným Nanoslide, který pístům umožňuje pohyb při menším odporu. Výsledkem je tak 30procentní vylepšení práce motoru v porovnání s jeho atmosférickým předchůdcem. Přeplňování navíc vylepšilo výkon v nízkých otáčkách, pročež není třeba motor tolik vytáčet - což opět přináší nižší tření, zároveň pak klesá i produkované teplo, opotřebení a emise CO2.

Technici Mercedesu dále naznačují, že díky tomuto kroku, tedy díky snížení pracovních otáček motoru, dochází u čtyřválců ke stejným benefitům, jaké by přineslo nasazení tříválců. A proto se jich třícípá hvězda straní, naznačujíc, že čtyřválce jsou mnohem kultivovanější. Šéf vývoje pohonných jednotek Thomas Weber pak dodává, že aktuálně je pro automobilku nejdůležitější, aby ideálně vyvážila zábavu za volantem s ekonomickým provozem.

Proto ostatně Mercedes-Benz do značné míry propojil aktivity ve světě Formule 1 s vývojem silničních vozů - i když se nemusí jednat o identické komponenty, zkopírován může být kupříkladu postup při jejich vývoji a výrobě. „F1 hraje zásadní roli v naší hybridní politice. V minulosti totiž bylo se spalovacími motory možné dosáhnout pouze 28- až 30procentní účinnosti, my jsme ovšem s naším hybridním ústrojím na nějakých čtyřiceti,“ dodává Weber.

Z jeho slov se dá vytušit, že do budoucna třícípá hvězda dráty a cívky nasadí pod kapotu všech svých vozů. Podle Webera se však hybridní agregáty budou lišit. „V jedné skupině dostanete mild-hybridy užívající řemenem poháněný startér-generátor, zatímco ve druhé dorazí prémiové plug-in hybridy, jichž bychom v roce 2017 měli mít rovnou desítku. Třetí skupinu pak budou tvořit vozy s nulovými emisemi, tedy elektromobily či modely s palivovými články.“

Weber zároveň naznačuje, že do roku 2020 by se měla kapacita baterií zdvojnásobit, zatímco jejich cena poklesne o 50 procent. Na jedno nabití tak bude moci např. plně elektrická třída B urazit teoreticky nějakých 300 až 400 kilometrů. A to je zřejmě jen konzervativní odhad, neboť šéf vývoje Mercedesu dodává, že v plánu jsou navíc další čachry s chemickým složením baterií.

Momentálně jsou totiž vrcholem vývoje lithium-iontové baterie, ty však brzy vystřídají lithium-sirnaté a dále budou následovat lithium-vzduchové. Ty jsou přitom zcela novou kapitolou, neboť oproti stávající technologii, jež skladuje vzduch potřebný k elektrické reakci interně, si budoucí systém jednoduše vezme, co potřebuje, z ovzduší. Díky tomu se kapacita baterií může dále zvětšit.

Harald Kroger, viceprezident pro elektroniku a elektromobily u Mercedesu, ale k dané situaci dodává, že dojezd je často velmi přeceňovanou záležitostí. Jakmile totiž podle něj lidé začnou elektrické vozy používat na denní bázi, zjistí, že jim ve výsledku ve většině případů postačí již stávající pokrytí. Daleko závažnějším nešvarem je tak podle něj dobíjení, zejména ve chvílích, kdy nemáte garáž.

Německá automobilka proto začíná koketovat s indukčním nabíjením, kdy prozatím má k dispozici primární systém. Ten počítá na jedné straně s destičkou, jíž položíte pod vůz třeba na příjezdové cestě, zatímco druhý konec zastrčíte do zásuvky. Magnetické pole v destičce pak následně vyvolá reakci u elektro-paketu na palubě, který tak začne generovat elektřinu a tím dobíjet baterie.

Na dané technologii přitom Mercedes-Benz spolupracuje s BMW, přičemž obě značky doufají, že do budoucna daný systém převezmou i ostatní automobilky. Cena by měla odpovídat dálkovému otevírání dveří garáže, platit byste tedy měli okolo 10 000 Kč. Kroger přitom dodává, že technologie je již připravena k sériové výrobě, datum příchodu do prodeje však nezmínil.

Tím dnes končíme, krátkou zmínku již můžeme věnovat pouze palivovým článkům. Ty jsou podle Webera i nadále slibné, zvláště v oblasti „tankování“. Vodík lze totiž načerpat do nádrží během dvou tří minut, zatímco baterie lze dobít elektřinou i při využití nejrychlejší dobíjecí stanice za půl hodiny. A tak by tomu prý s ohledem na techniku mělo být i do budoucna. I toto řešení ale má svá nemalá úskalí...

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec