Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Hyundai ix35 se zdá být stylovým SUV za velmi lákavou cenu. Opravdu je tak zajímavou volbou, nebo má nabídka Hyundai nějaký háček?

V segmentu SUV už delší dobu panuje silná konkurence. U části zákazníků jsou tyto vozy velmi oblíbené, někdy pro své praktické vlastnosti, jindy pro domnělé zvýraznění určitého společenského statutu. A tak v nabídkách importérů najdeme široké spektrum rozličných „esůvéček“ napříč cenovými kategoriemi. V nabídce jsou SUV s náhonem jak všech, tak jen předních kol - takové vozy jsou určené hlavně pro jízdu po silnici a své konstrukce využívají především pro zlepšení komfortu cestování. A právě to je případ dnes testovaného vozu.

Zajímat nás totiž bude jedno z levnějších SUV v cenové relaci okolo 600 tisíc Kč, které se zaměřuje hlavně na pohyb po silnici. Jde o Hyundai ix35, jenž je sice v nabídce jsou i s náhonem na všechna čtyři kola, nám se ale do rukou dostalo provedení 4x2 s dieselovou jedna-sedmičkou. Ix35 nahradilo nepříliš líbivého předchůdce - model Tucson - s novým, jistě povedenějším vzezřením a rázem se stalo už od pohledu lákavou volbou. Je jí ale skutečně? Pojďme se podívat, jak si vede v praxi.

Přitažlivě agresivní

Při tvorbě ix35 bylo využito nového „fluidního“ designu, díky němuž působí ix35 kompaktním dynamickým dojmem. Na délku měří téměř 4,5 m (4 410 mm) a i když převisy na obou stranách vozu nejsou nijak velké, je znát, že důraz nebyl kladen zrovna na terénní schopnosti.

Na přídi najdeme pro nový design Hyundai charakteristický šestiúhelníkový otvor chladiče, který je v horní části horizontálně rozdělen. Líbí se mi protáhlé světlomety, které kopírují hranu kapoty a vytváří tak agresivně zamračený výraz. Plocha kapoty je navíc zdařile oživena prolisem, který vytváří dvě podélné linie. V nárazníku nalezneme otvory s mlhovými světlomety, jenž jsou lemovány chromovanou lištou.

Od konce předních světel se táhne boční linie, která končí ve dveřích řidiče a následně znovu vystupuje z poloviny dveří zadních. Ladné tvary bočních partií pak umocňuje střecha, jejíž linie směrem k zádi klesá a v kombinaci se zužujícími se bočními okny dodává vozu sportovní nádech. A troufnu si říci, že mu to takto sluší.

Zadní část vozu je potom do značné míry tvarována pokračující boční linií, díky níž se zadní světla, podobně jako ta přední, mračí. Záď mi ve výsledku dost připomíná Ford Kuga, což ale nutně není na škodu. Zajímavým prvkem je vytvarování spodní hrany zadního okna do tvaru navozujícího dojem spoileru. Na hraně střechy se nachází sportovně působící spoiler s brzdovým světlem (standardní u všech výbav) a na střeše samé samozřejmě nechybí pro vozy SUV typické střešní ližiny (standardní pro všechny výbavy).

„Náš“ vůz byl nalakován v elegantní stříbrné metalíze Sirius Silver (za příplatek 13 000,- Kč) a byl vybaven desetipaprskovými koly o rozměru 17 palců (standardní pro výbavu Style 4x2), které vozu docela slušely.

Jak jsem už nastínil, oproti vzhledu předchůdce je rozdíl designu propastný a ix35 se mi svým stylovým vzezřením zalíbil.

Interiér zapůsobí hlavně vzhledem

Auto mě nezklamalo ani svým interiérem. Ten je tvarovaný ve stejně dynamickém stylu jako karoserie, což mu pochopitelně dodává na vzhledové atraktivitě. Z praktického hlediska už tak působivý není, větším nedostatkům se ale vyhýbá.

Hned na první pohled mě zaujala přístrojová deska s dvojící dovnitř seseknutých stříbrných tubusů, mezi nimiž se nachází obrazovka palubního počítače. Grafika přístrojů je bílo modře podsvícená a uprostřed tubusů se skrývají menší ukazatele informující o teplotách a stavu palivové nádrže. Extrémní seseknutí je možná vizuálně efektní, ale ve skutečnosti nepraktické. V šikmých krycích sklech se totiž za jasného dne rádo odráží vše okolo a ubírá to tak přístrojům na čitelnosti.

Celý interiér je dobře slícovaný a kombinuje tmavší plasty s hliníkovým dekorem. Na pohled vypadají kvalitně a až při doteku si člověk všimne, že většina z nich patří mezi ty tvrdší - to je ale pochopitelně nečiní nekvalitními a nechávám na vás, jak moc velkou váhu této informaci dáte. Středová konzola lehce vystupuje dopředu a nachází se na ní jakási druhá kaplička, která má ale pouze estetickou funkci. Na ní navazuje panel audiosystému s CD a MP3 přehrávačem. Jeho ovládání je jednoduché, ovladače působí kvalitně a samotné ozvučení (ve všech výbavách s šesti reproduktory) poskytuje slušný poslech. Mezi tlačítky radia se nachází i jedno s označením „dark“, které, jak již název napovídá, slouží k utlumení podsvícení při noční jízdě. V případě ix35 ale úplně zhasne jen displej audiosystému a zbytek interiéru zůstane bílomodře svítit dál. Pokud tedy ruší i ostatní zdroje světla, nezbývá než ztlumit intenzitu podsvícení všech přístrojů.

Pod panelem radia si v našem případě našel místo panel ovládání dvouzónové klimatizace (standard pro výbavu Style a vyšší). Po jeho stranách jsou umístěna dvě kulatá tlačítka sloužící na vyhřívání skel. Esteticky jejich poloha působí vyváženě, v praxi je ale pravé tlačítko pro řidiče možná až příliš daleko. Je nicméně třeba dodat, že ovládá pouze vytápění čelního skla pod stěrači, takže bude využíváno stejně jen nárazově.

Pod vystouplou částí středové konzole se nachází schránka, která je ohraničena jakýmisi madly. Praktické využití jsem pro ně nenašel, vizuální dojem z interiéru ale neruší. Uvnitř schránky najdete dvě 12V zásuvky a vstupy USB/AUX pro připojení hudebního přehrávače. Ostatně, úložných prostorů je v ix35 celkově dostatek. Na středovém tunelu se nelézají dvě prohlubně na kelímky, ve středové opěrce poměrně hluboká schránka a v bočnicích dveří potěší prolisy na umístění litrové plastové lahve. Nepřekvapí pak ani klimatizovaná schránka u spolujezdce nebo stropní schránka na brýle. A když už jsme „na stopě“, zajímavým prvkem bylo zpětné zrcátko, které zobrazovalo vypínatelný kompas určující směr jízdy.