Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Překvapivý comeback zažívají auta s motory TDI v Americe, která sála u zrodu aféry Dieselgate. Čtyři roky po vypuknutí dieselového skandálu jsou mezi lidmi stále žádanějším zbožím.

Říká se, že cesty osudu jsou nevyzpytatelné a lidé od Volkswagenu o tom brzy budou moci napsat knihu. Právě tato firma stála svým, až drzým pokusem přelstít zejména americké regulátory u zrodu aféry Dieselgate, která v Evropě do značné míry zlomila vaz dříve protěžovaným naftovým motorům. I když se na starém kontinentu vlastně nic až tak hrozného nestalo, VW pár milionům aut přehrál software a řeší pro něj zatím vcelku nepodstatné soudní spory, zpřísnění postupů při měření emisí a homologaci nových motorů poslaly diesely na druhou kolej.

Jejich tržní podíl klesl o desítky procentních bodů, a to v podstatě jen kvůli náladám ve společnosti a zmíněným opatřením. Nejde o to, že by naftové motory nešlo dál vyrábět a homologovat, protáhnout je novými emisními testy se ale stalo složitějším a tedy dražším. A zejména v menších a levnějších vozech se diesel proměnily v obtížně prodejné zboží. Velmi jim také ublížilo německé tažení proti nimi a s ním spojené hrozby zákazy vjezdů do měst, které zákazníky donutily ubírat se raději jistější, benzinovou cestou. V USA je situace dokonale jiná.

Tam VW naopak musel platit jak mourovatý a od lidí vykoupit prakticky všechna problematická auta, která jim prodal. Šlo o bezmála 400 tisíc vozů, z nichž část (asi 100 tisíc aut) musel zničit a zbylá mohl upravit a poslat zpět do prodeje. Člověk by čekal, že v USA, kde Němci dostali nálepku podvodníků, už po dieselech nikdo ani neštěkne a po návratu oněch zhruba 300 tisíc aut na trh bude pro VW problém je vůbec někomu prodat. Realita je ale přesně opačná - zatímco v Evropě Dieselgate naftovým motorům image zkazila, v USA ji snad i vybudovala a po návratu vykoupených ojetin na trh se dějí skoro neuvěřitelné věci.

Informují o tom kolegové z New York Times, kteří konstatují, že upravené ojeté diesely jsou teď u dealerů horké zboží a žádané jsou podstatně více, než byly jako nové. Poptávka prý převyšuje nabídku a prodejci se musí v aukcí prát, aby měli na skladě pořád dost naftových ojetin.

„Rozhodně nemusíme zákazníky ke koupi těchto aut navádět, sami přicházejí a TDI požadují,” popisuje překvapivou realitu Chad Probst, generální ředitel oficiálního dealerství Vorderman Volkswagen ve Fort Wayne v Indianě. „Prodali jsme TDI do všech států USA krom 12. Lidé k nám létají z Texasu nebo Floridy, aby je koupili,” pokračuje Probst s tím, že aktuálně prodává dvakrát více ojetých TDI než prodával, když byly k dispozici jako nové a za poslední rok prodal asi tisíc aut s TDI.

Dieselgate v USA evidentně rozšířilo povědomí o přednostech naftových motorů v osobních autech a když se k tomu přidá fakt, že jejich nabídka skomírá, z dieselů se rázem stala žádaná komodita. Poptávka je prý tažena širším povědomím o působivé spotřebě, dlouhou životností a také zárukou, která se k TDI vráceným na trh váže. VW musí nabízet garanci na části pohonu po 4 roky a 77 tisíc km, což jsou dost velkorysté podmínky na roky staré ojetiny často s ne úplně malými nájezdy.

Situaci potvrzuje pan Heilbraun, který si koupil ojetý Golf TDI z roku 2015. Za čtyři roky staré auto s nájezdem 61 tisíc km dal 11 500 dolarů (267 tisíc km), má na něm nové pneu, brzdy, provozní náplně a záruku na 4 roky. To zní jako pěkný obchod a sám ho tak vnímá. Prý najednou i rozumí kultu, který se kolem aut s TDI i v USA vytvořil: „Zdá se, že všichni majitelé TDI mají stejný názor: Nechci se vzdát svého TDI,” říká pan Heilbraun a dodává, že asi 50kilometrovou cestu do práce zdolává každý den se spotřebou okolo 5,8 litru nafty a věří, že motor vydrží jezdit roky bez potíží, jak to často diesely dovedou. A kdyby ne? „Mají dobré záruky,” připomíná.

Z kdysi zdánlivě složitého vrácení TDI do prodeje se tak rázem stává pro VW docela příjemná záležitost. Dealeři se v aukcích o vykoupená auta perou, dokud je z čeho brát, neboť nechtějí přijít o zákazníky. Ceny tak míří vzhůru, a to přesto, že Volkswagen vozy po létech stání prodává jak stojí a leží, tj. ve stavu, v jakém je zákazníkovi nelze prodat.

Své o tom víc Rob Barcellona, šéf prodeje ojetých aut ve Flemington VW, Audi, Porsche ve Flemingtonu v New Jersey. „Poslyšte, ta auta dva roky stála. Každé z nich potřebuje nové brzdy a gumy - brzdy jsou zrezlé a pneumatiky vyschlé. Baterie, stěrače, filtry, náplně a často i táhla řazení musí být vyměněna,” říká Barcellona s tím, že dealerům se přesto vyplatí auta koupit a prodat - poptávka po nich je prostě vysoká a lidé si za dobré kousky v dobrém stavu rádi připlatí.

VW tak už má mít na prodej jen okolo 100 tisíc aut, Chad Probst dokonce říká, že už jich bude jen asi 70 tisíc a většinou půjde o Passaty, které se do oběhu vrací jako poslední. Je to skutečně pozoruhodný comeback, který snad i vyšlapává cestu návratu dieselů do prodeje mezi novými vozy. Němci s něčím takovým zatím nepočítají, ale možná i jim tato situace otevře oči - u Američanů TDI zjevně neztratily kredit, jinak by stěží trhali dealerům ruce za vykoupené ojetiny, které byly v samém epicentru vzniku jednoho z největších automobilových skandálů historie.

Provizorní parkoviště vytvořené z bývalého letiště na okraji mohavské pouště tak již není tak přeplněné jako ještě na konci roku 2018

Zdroj: The New York Times

Petr Miler