Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Vynález Songa Youzhoua je spíše tramvaj, nebo jezdí po kolejích a na elektřinu, ale převeze 1 400 lidí nad zácpou a nepotřebujete tunely.

Hromadná doprava ve městech dnes bývá řešena různými způsoby, ale jen metro, tedy vlaky v podzemí či v některých městech i na kolejích nad povrchem, jsou stoprocentně imunní vůči dopravním zácpám a zároveň nepřispívají k jejich tvorbě. Tramvaje mají také nezřídka jízdní pruh společný s auty a autobusy jezdí po silnicích stejně jako auta, pokud někoho nenapadne jim vyhradit jízdní pruh - což může znamenat ještě větší zácpu.

Jenže budovat metro je extrémně drahé, protože musíte provrtat zem, vyhloubit stanice, postavit depa, přestupní terminály apod. Čínský inženýr Song Youzhou přišel s nápadem, jak za použití stávající infrastruktury, bez nutnosti stavění kolejí nad zemí či vrtání tunelů metra, přepravovat lidi mimo zácpy a zároveň k tvorbě zácp nepřispívat.

Říká mu „obkročný autobus”, i když je to spíš tramvaj, protože to jezdí po kolejích na elektřinu a tu to bere z trolejí. To ale není tak podstatné, nejdůležitější je, že jezdí nad všemi ostatními auty. Takže nepotřebuje vlastní jízdní pruh, ale zároveň není závislý na provozu. Šířka je 7,8 metru, celková výška tohoto autobusu je 4,5 metru a světlá výška 2,1 metru, takže se pod něj vejdou standardní auta a většina dodávek. Je dlouhý 60 metrů a převeze 1 400 lidí, takže se dá srovnat i s normálním vlakem.

Není to úplně nový nápad, Song Youzhou přišel s něčím podobným už v roce 2010, ovšem tehdy vývoj nepokračoval. Nyní má „obkročný autobus” nový design a je jako model prezentován na výstavě v Pekingu jako způsob, jak ulevit čínským městům od stále houstnoucí dopravy. Aktuálně je ve výrobě jeden prototyp, který by měl už v srpnu zahájit testovací provoz ve městě Čchang-čou.

Velkou výhodou tohoto systému je, že výstavba sítě kolejí na povrchu je výrazně levnější, než vrtání tunelu ve městech; na videu níže zaslechneme, že tenhle vynález spolkne jen 16 % nákladů na stavbu metra. Je tedy obrovská rezerva na to, aby se někde patřičně upravila silnice či postavil nadjezd. Není to totiž úplně univerzální věc, neprojede příliš úzkými ulicemi, potřebuje poměrně hodně místa. Umí ale být velmi snadno bezbariérový; u některých „dveří” vyrobíte pro nástup a výstup výtah, na jiných sklopné schody.

Pokud se tahle věc v Číně osvědčí, bylo by velmi zajímavé mít něco takového v Praze místo metra D. Z Libuše či Modřan na Pankrác anebo Smíchovské nádraží vedou široké čtyřproudé silnice a za cenu jedné linky metra by se mohla dát postavit síť takovýchto „obkročných autobusů”, i když možná ne příliš hustá. Otázkou nicméně je, jak to spojit s potřebou, že po těchto silnicích potřebují jezdit i vysoká auta. Počkejme si na experiment v Čchang-čou, auta vyšší než 2,1 metru tam určitě mají také...

Marek Bednář